Recenze: Feministický apel upletený z touhy po svobodě

Co spojuje tři ženy na třech kontinentech? Ne, není to křehkost. Elegantní debut francouzské scenáristky Laetitie Colombaniové nabízí bojovnost a odhodlání, které tyto ženy vedou vpřed navzdory kruté nepřízni osudu. Křehké předivo vlasů, u každé jiným způsobem, tvoří jejich poznávací znamení. Cop nabízí nepřehlédnutelný feministický apel.

Ne, není to jen kniha pro ženy. Ačkoliv hrdinkami jsou tři ženy – Indka, Italka a Kanaďanka – knihu mohou číst bez uzardění i muži. Možná by ji měli číst především muži. Cop, útlá kniha francouzské autorky Laetitie Colombaniové (*1976), měla ve Francii překvapivý úspěch, což v případě debutu bývá jenom zřídka. Co je tak přitažlivého na této knize?

Mohla by to být ambicióznost? Možná, protože autorka, ačkoliv není zcela neznámá v prostředí filmové tvorby – má za sebou několik projektů, z nichž asi nejznámějším se stala komedie Mes stars et moi (Mé hvězdy a já, 2008) s Kadem Meradem, Catherine Deneuve a Emmanuelle Béartovou –, předkládá svůj literární debut. Z filmu si přinesla obrazové vidění, rychlou metaforu, ale také střídmost stylu.

Paleta tří kontinentů

Propletené osudy tří žen, formát, jenž není zdaleka originální, se jí stal matricí pro kontrastní opis zápasu, kulturně odlišného, vnitřně ale stejně těžkého. Trojice žen na literární paletě je pestrá. Paralelní osudy rovněž. Ne, není to žádná svatá trojice.

Smita, Indka patřící do kasty nedotknutelných, se jednoho dne rozhodne, že její dcera Lalita již nebude navždy odsouzena k tradičnímu sběru pouličních fekálií. Mladá Italka Guilia, jež se ocitla po smrti svého otce v čele vlasového studia, vede svůj zápas hlavně o lásku k okouzlujícímu (a chudému) Indovi Kamalovi. Pro Sarah, úspěšnou kanadskou advokátu na vrcholu kariéry, se může stát tím posledním dnem moment, kdy jí byla diagnostikována rakovina prsu. Ne, ani ona to nevzdává.

Místo manifestu příběhy

Čtenář, uvyklý na roztodivné literární konstrukce, bude jistě potěšen, že kniha nehraje na schovávanou. Jistá míra očekávání, neřku-li překvapení, je ale vlastní autorčinu psaní, proto se nemusíte bát, že byste propadli nudě. O pár šokujících sociálně-kulturních výrazů také není nouze.

Jedná se ale v zásadě o střídmý koktejl, jehož hlavní esencí je přesvědčení, že osud lze zvládnout při nasazení silné vůle. Může se to někdy podobat zázrakům. Nevěříte na zázraky?

Feministický apel je tím hlavním znamením, jejž Colombaniová používá. Nejde ale o nějaký manifest, ani o prázdné ideologické řeči. Autorka se nesnaží ilustrovat teze, ale nabízí příběhy, jejichž vnitřní pravdivost je dána zejména kvalitou jazyka, o nějž se v českém překladu výraznou měrou zasloužila Alexandra Pfimpflová.

Vlasy, spletené do copu, se v novele stávají metaforou literárních osudů, jejichž rozuzlení není snadné, přesto v člověku zanechávají naději, že nic není nemožné. Ženy toužící po svobodě nemusí být ale vždy jen v defenzívě. Jejich boj má odhodlání a sílu transcendence. Spisovatelka Laetitia Colombaniová upletla účes, který pečlivě spředla do tvaru, aby pevně držel. V tom je její největší síla.

Laetitia Colombaniová: Cop (La Tresse). V překladu Alexandry Pflimpflové vydalo nakladatelství Odeon, Praha 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoPlzeňský festival světel Blik Blik nabízí nejsložitější projekci v dějinách akce

V Plzni ve čtvrtek začal festival světla s názvem Blik Blik. Letos je pro velký zájem poprvé třídenní a nabídne sedmnáct světelných instalací od českých i světových umělců. Ty jsou rozprostřené po celém městě, třeba i v jindy nepřístupném dvoře renesanční radnice. Návštěvníky tam čeká dílo českého autora Jana Hladila. Jde o nejsložitější projekci v jedenáctileté historii festivalu.
před 9 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Producenti „Pana Nikoho“ odmítají stížnost Ruska. Vidí v ní další propagandu

Moskva poprvé oficiálně zareagovala na dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Čerstvý držitel Oscara ukazuje ideologickou indoktrinaci ruských školáků. Podle Moskvy ale bez souhlasu jejich rodičů, a žádá proto reakci po organizátorech cen. Čeští producenti uvedli, že snímek vznikl podle nejvyšších standardů. Bez výhrad nebyl dokument ale přijat ani Ukrajinci, některým vadí, že z Rusů příliš dělá oběti putinovského režimu.
před 13 hhodinami

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
před 19 hhodinami

Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.
před 19 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
18. 3. 2026

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
18. 3. 2026Aktualizováno18. 3. 2026
Načítání...