Recenze: Feministický apel upletený z touhy po svobodě

Co spojuje tři ženy na třech kontinentech? Ne, není to křehkost. Elegantní debut francouzské scenáristky Laetitie Colombaniové nabízí bojovnost a odhodlání, které tyto ženy vedou vpřed navzdory kruté nepřízni osudu. Křehké předivo vlasů, u každé jiným způsobem, tvoří jejich poznávací znamení. Cop nabízí nepřehlédnutelný feministický apel.

Ne, není to jen kniha pro ženy. Ačkoliv hrdinkami jsou tři ženy – Indka, Italka a Kanaďanka – knihu mohou číst bez uzardění i muži. Možná by ji měli číst především muži. Cop, útlá kniha francouzské autorky Laetitie Colombaniové (*1976), měla ve Francii překvapivý úspěch, což v případě debutu bývá jenom zřídka. Co je tak přitažlivého na této knize?

Mohla by to být ambicióznost? Možná, protože autorka, ačkoliv není zcela neznámá v prostředí filmové tvorby – má za sebou několik projektů, z nichž asi nejznámějším se stala komedie Mes stars et moi (Mé hvězdy a já, 2008) s Kadem Meradem, Catherine Deneuve a Emmanuelle Béartovou –, předkládá svůj literární debut. Z filmu si přinesla obrazové vidění, rychlou metaforu, ale také střídmost stylu.

Paleta tří kontinentů

Propletené osudy tří žen, formát, jenž není zdaleka originální, se jí stal matricí pro kontrastní opis zápasu, kulturně odlišného, vnitřně ale stejně těžkého. Trojice žen na literární paletě je pestrá. Paralelní osudy rovněž. Ne, není to žádná svatá trojice.

Smita, Indka patřící do kasty nedotknutelných, se jednoho dne rozhodne, že její dcera Lalita již nebude navždy odsouzena k tradičnímu sběru pouličních fekálií. Mladá Italka Guilia, jež se ocitla po smrti svého otce v čele vlasového studia, vede svůj zápas hlavně o lásku k okouzlujícímu (a chudému) Indovi Kamalovi. Pro Sarah, úspěšnou kanadskou advokátu na vrcholu kariéry, se může stát tím posledním dnem moment, kdy jí byla diagnostikována rakovina prsu. Ne, ani ona to nevzdává.

Místo manifestu příběhy

Čtenář, uvyklý na roztodivné literární konstrukce, bude jistě potěšen, že kniha nehraje na schovávanou. Jistá míra očekávání, neřku-li překvapení, je ale vlastní autorčinu psaní, proto se nemusíte bát, že byste propadli nudě. O pár šokujících sociálně-kulturních výrazů také není nouze.

Jedná se ale v zásadě o střídmý koktejl, jehož hlavní esencí je přesvědčení, že osud lze zvládnout při nasazení silné vůle. Může se to někdy podobat zázrakům. Nevěříte na zázraky?

Feministický apel je tím hlavním znamením, jejž Colombaniová používá. Nejde ale o nějaký manifest, ani o prázdné ideologické řeči. Autorka se nesnaží ilustrovat teze, ale nabízí příběhy, jejichž vnitřní pravdivost je dána zejména kvalitou jazyka, o nějž se v českém překladu výraznou měrou zasloužila Alexandra Pfimpflová.

Vlasy, spletené do copu, se v novele stávají metaforou literárních osudů, jejichž rozuzlení není snadné, přesto v člověku zanechávají naději, že nic není nemožné. Ženy toužící po svobodě nemusí být ale vždy jen v defenzívě. Jejich boj má odhodlání a sílu transcendence. Spisovatelka Laetitia Colombaniová upletla účes, který pečlivě spředla do tvaru, aby pevně držel. V tom je její největší síla.

Laetitia Colombaniová: Cop (La Tresse). V překladu Alexandry Pflimpflové vydalo nakladatelství Odeon, Praha 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 3 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 13 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 23 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...