Recenze: Emil Viklický překračuje hudební světy. S Mertou i Suchým hraje skvěle

Klavírista Emil Viklický bývá sice řazen mezi muzikanty jazzové, jeho záběr je ovšem nesrovnatelně širší. A to samé platí pro písničkáře Vladimíra Mertu, i pro něj něco jako stylová čistota znamená spíše omezení. Společné album Bílá stížnost je toho důkazem. A v případě Viklického se potvrzuje i na albu Emil Viklický Trio hraje Suchého & Šlitra.

V roce 1982 se Viklický a Merta setkali na jednom pódiu. Setkání, které bylo i nebylo překvapivé zároveň. Proč překvapivé? Inu, světy jazzu a písničkářů se jaksi míjely a zvláště tuzemští jazzmeni se v naprosté většině na vše, co bylo „jiné“, dívali s lehkou, řekněme, přezíravostí, a jedno, zdali to byli písničkáři, rock nebo pop. A proč nebylo? Odpověď je snadná. Ani Viklický, ani Merta nebyli a nejsou typickými představiteli svého žánru, oba jej značně, vědomě a s chutí přesahovali.

Ostatně, sám Merta k tomu v průvodním textu výstižně píše: „Kouzlo setkání na pomezí žánru spočívá v jedinečnosti společného kuchtění. Výsledná krmě se ztěžka usazuje v českém jídelníčku, založeném na osvědčených kombinacích tučného masa a vegetariánského zelí.“

Vladimír Merta a Emil Viklický / Bílá stížnost
Zdroj: Galén

Poprvé spolu hráli už v roce 1976, předkládaná nahrávka ovšem pochází z 30. června 1982 a pořízena byla v kladenském klubu Klubko 55. Merta sice popisuje, jak nezřídka s Viklickým hledali jeden druhého, z nahrávky to ovšem poznat není. Jistě i díky vysokému muzikanství obou protagonistů, a proč to neříci, i díky Viklického praxi z doby doprovázeče a kavárenského hráče – disciplín náročných na poslech druhého, na schopnost okamžitě reagovat. Album Bílá stížnost nabízí patnáct písní, většinu napsal Merta, dvě, jež jsou vlastně improvizacemi, Viklický.

Již od prvních tónů je přitom jasné, jak dobře si oba hráči sedli, jak se vzájemně provokují, špílcují, a zároveň jak si spolu rozumí Mertovy básnivé texty s Viklického vyhrávkami a parafrázemi. Příjemné vystoupení z leckdy vážnější polohy pak nabízí hned dvě písně, lechtivě dvojsmyslná Cukrář porno a „ostravacka“ Govirňa, s hostujícím Jiřím Stivínem a laděná hudebně do dřevního blues, ale i krásně swingujícího jazzíku. A textově? Inu, poslechněte si to pojednání o problémech s peristaltikou sami.

Návštěva v Semaforu je radost

Pokud jde o druhé album, Viklický zde se svým Triem vykročil k domácí klasice, a sice k písním Suchého a Šlitra, zlatému pokladu naší populární hudby. A přestože již originály leckdy hraničily s jazzem, ostatně, jak Suchý, tak Šlitr jej měli velice rádi, podařilo se Viklickému, i jeho spoluhráčům, bubeníku Tomáši Hobzekovi a kontrabasistovi Petru Dvorskému, přijít s vlastním a novým pohledem na písničky, které zná snad skutečně každý.

5 minut
Události v kultuře: Emil Viklický Trio hraje Suchého & Šlitra
Zdroj: ČT24

Protože, počínaje Pramínkem vlasů, jemně swingujícím a nápaditě harmonizovaným, přes klasické Blues na cestu poslední, v němž slyšíme zpěv jeho autora Jiřího Suchého, filmovou Terezu či Proč se lidi nemaj rádi a Oči sněhem zaváté, vždy je radost se do Viklického interpretací ponořit. Ostatně, není tak těžké si představit, jak právě tyhle písničky s chutí přehrává mladičký Viklický na studentských večírcích.

A ještě k Jiřímu Suchému: zpívá zde ve třech písních, vždy zcela s přehledem a nadhledem, má to prostě „v paži“. A rozhodně se nejedná o nějaký trik, jak upoutat pozornost, Suchého zpěv do podání Tria naprosto a ústrojně zapadá. Jako bonus se pak můžeme potěšit duetem Bereniky Kohoutové a Vojtěcha Dyka v další klasice Dotýkat se hvězd.

Resumé? Semaforský projekt si zaslouží více než pozornost, a to nejen pamětníků, a setkání folkaře s jazzmanem Bílá stížnost jakbysmet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Magnesia Litera má své nominace. O debut i prózu roku se uchází Hlaučovy Letnice

Celkem 33 titulů v jedenácti kategoriích získalo z více než 550 posuzovaných knih nominace v letošním 24. ročníku soutěže Magnesia Litera. V kategorii debut roku nominaci získaly román Letnice - Rozpomínání na konec světa Miroslava Hlauča, příběh pro děti a mládež Zvon Martina Čepy a básnická sbírka Místní od Lubomíra Tichého. Vyhlášení cen se uskuteční 24. dubna na Nové scéně Národního divadla.
včeraAktualizovánovčera v 15:55

Zemřel spoluzakladatel Činoherního klubu Jaroslav Vostrý

Ve věku 94 let v úterý ráno zemřel divadelník Jaroslav Vostrý. Uznávaný dramaturg, režisér, dramatik, publicista, divadelní kritik, teoretik a pedagog stál v polovině 60. let u vzniku Činoherního klubu v Praze. Slavnou divadelní scénu v ulici Ve Smečkách zakládal s režisérem Ladislavem Smočkem. Vostrý se stal jeho prvním uměleckým šéfem, za normalizace ale musel Činoherní klub opustit. Vrátit se mohl až po roce 1989.
včera v 12:03

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
17. 3. 2025

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
17. 3. 2025

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
17. 3. 2025Aktualizováno17. 3. 2025

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025
Načítání...