Šternův pokus milovat je druhou knihou Davida Zábranského (nar. 1977). Jeho prvotina Slabost pro každou jinou pláž vyšla v roce 2006. Šternův pokus milovat je na záložce označen jako "lázeňská novela", a přestože ve většině čtenářů takové označení vyvolá asi trochu jiná očekávání, není to značení nepravdivé.
Kniha se skutečně odehrává v lázních, při filmovém festivalu v Karlových Varech. Děj, vypreparovaný z kaleidoskopu obrazů, úvah a na první pohled ne vždy souvisejících scén, vypadá až příliš jednoduše. Mladý muž Bertrand Štern přijíždí na filmový festival proto, aby zapomněl na svou bývalou pražskou lásku, modelku Annu (Anna na něj ale zřejmě zapomenout nechce, aspoň se zatím v Praze stará o jeho kocoura Propa), a hledá tady novou lásku. Najde ji? A pokud ano, najde ji v Lucii, pracovnici ušlechtilé neziskové organizace, nebo v pornoherečce Marii? Obě ženy ale nevystupují jenom v této své hlavní úloze, a právě motiv, v němž se zázračně posouvají v čase a stávají se matkou a dcerou, mi připadal v knize nejzajímavější.
Ani s hlavním hrdinou to není tak jednoduché - onen Štern v názvu knihy není zřejmě on, ale jeho otec, který ho kdysi jako emigrant opustil. V závěru knihy se pak oba Šternové setkávají v hodně překvapivé situaci.
Už obálka knihy, z níž na nás shlíží spíše zamyšlená než veselá kráva, (v ději krávu nehledejme), nám možná nabízí návod, jak knihu číst: jako postmoderní dílo, obraz světa, v němž vedle sebe rovnoprávně žijí úplné banality i ty nejdůležitější věci života. Ale také knihu můžeme číst kvůli sugestivně vylíčeným milostným scénám, nebo ještě úplně jinak.
Po přečtení knihy jsem si povýšeně říkala, že mě její svět příliš neláká a že v tomto uměleckém díle bych se ocitnout nechtěla. Pak jsem si ale uvědomila, že bych do toho světa možná ani neměla přístup, tak jako nikdo, kdo váží víc než 55 kg a nenosí módu značky Mango. Proč? Přečtěte si to!
Argo 2008, 214 stran
