Recenze: Daleko od hlučícího davu je poctivě odpracovaná klasika

Další úspěšná adaptace slavné klasiky Thomase Hardyho v dobovém aranžmá režiséra Thomase Vinterberga na filmové plátno přivádí jednu z nejznámějších ženských postav viktoriánské Anglie. Krásná, emancipovaná a svéhlavá Batsheba Everdenová touží po lásce, ale (zatím) odmítá manželství. Její váhání však stojí za vidění!

Jenomže trpělivý a spolehlivý ovčák Gabriel Oak (Matthias Schoenaerts), zámožný statkář William Boldwood (Michael Sheen) a arogantní hezoun, seržant Frank Troy (Tom Sturridge), krouží okolo ní, aby jí v tomto ohledu zkomplikovali život. A Batsheba (Carey Mulliganová), jež vrací starou slávu farmě, kterou zdědila po strýci, se bude muset rozhodnout. Každý je jiný, ale všichni by ji chtěli, v souladu s dikcí svatebního slibu, milovat, ctít a chránit po zbytek jejich společného života. Ale Batshebě nestačí, že se jí její nápadníci v zásadě líbí, ona se potřebuje zamilovat! A když necítí to, co by ji opravňovalo přijmout jejich nabídky, drží si je od těla. A pak to najednou přijde. Čekala však na ten pocit tak dlouho, že to možná na první dobrou nevyjde. Ale od čeho jsou tu druhé pokusy.

Pomalu, neuspěchaně, zarámováno vděčnou kulisou rustikálního anglického venkova druhé poloviny 19. století se odvíjí vyprávění o hledání skutečné lásky, která není pouze krátkodechou vášní, ale hlubokým a trvalým vztahem. A tak na ni v tomhle milostném epickém příběhu Daleko od hlučícího davu (v anglickém hrabství Wesses, jež nápadně připomíná hrabství Dorset, kde se Thomas Hardy narodil), Gabriel trpělivě čeká, William se zalyká láskou, v kterou již nevěřil, a Frank ji po vojensku dobývá.

A ona se vzpírá tradici i představě, že by se měla rozběhnout za prvním mužským, který na ni ukáže. Nakonec však skočí do sedla a uhání za láskou, kterou si málem nechala uniknout. A její vytrvalý cval za štěstím byste si neměli nechat ujít!

Všichni (chlapi) chtějí Batshebu!

Jenomže ta (jak napsal Thomas Hardy) „cítila, jak si sama sobě dostačuje“. Literární předloha Thomase Hardyho vyšla v roce 1874, kdy označení „emancipovaná“ ještě znělo spíše jako nadávka, a je k vidění v několika filmových a televizních verzích. Pod nejznámější (z roku 1967) je podepsán režisér John Schlesinger. Navzdory tomu, že se tu předvedl jako viktoriánský romantik, natočil pak v těsném závěsu, jen o dva roky později, žánrově i tematicky zcela kontrastní příběh Půlnočního kovboje.

Tentokrát se modelově britské látky (která by se hodila spíše do portfolia společnosti Merchant Ivory Production) trochu překvapivě ujal dánský talent Thomas Vinterberg, držitel nominace na Oscara za snímek Hon, který se v tomto spektakulárním přepisu klasiky dostal už hodně daleko od strohého konceptu Dogma 95, jehož je spoluzakladatelem. Neobvyklou situací je žena za kamerou, Charlotte Bruus Christensenová, s níž Winterberg už dříve pracoval (Hon, Submarino). Její vizuál, který plyne v dlouhých záběrech a klidných panorámách zvlněných plání anglického venkova, významně dotváří atmosféru snímku.

Vinterberg se mohl opřít o spolehlivě fungující herecký tým v čele s britskou hvězdou Carey Mulliganovou (Velký Gatsby), která lehce prudí tím, jak lpí na své svobodě a nezávislosti, a dokáže být stejně silná jako zranitelná. Je to její velké a čisté sólo, při kterém jí pomáhají tvrdit muziku charismatický Belgičan Matthias Schoenaerts (na právě končícím MFF v Karlových Varech k vidění v drsném dramatu Špinavý prachy), rodilý Walesan Michael Sheen (nedávný Tony Blair z Královny) a dobyvačný Tom Sturridge.

Starosvětská oldschoolovka

Daleko od hlučícího davu je to lehce feministický vpád do světa, který v té době patřil mužům, a také poctivě odpracovaná klasika, romantický, mírně dramatický a lehce tragický opus. Taková starosvětská, rukodělná oldschoolovka, možná až s příliš zjednodušeně naskicovanými charaktery, která nemá velký drive - ten by se však k mírně zvlněné planině Dorsetu ani nehodil. Jsou pod ní podepsáni dva talentovaní Thomasové, kteří se nikdy nemohli setkat, protože se minuli o více než století. Ale oba nám mají co říci. V kinech od 9. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026
Načítání...