Recenze: Bojovník nezasadí žádný překvapivý úder, ale přesto vítězí

Čím víc ran dostává, tím tvrději bojuje. Jenomže teď koupil několik podpásovek, které ho (málem) složily. Neuvěřitelně namakaný Jake Gyllenhaal, bývalá mlátička Forest Whitaker a zkušený choreograf akčních vypalovaček Antoine Fuqua dělají, co mohou, aby z mdlého scénáře, recyklujícího (téměř) všechna provařená klišé boxerského filmu, vyrazili něco, co zvedne Madison Square Garden a příznivce žánru ze sedadel. Na to, s jak neduživou scenáristickou předlohou lezou mezi provazy, to docela ustáli.

Boxerské filmy mají svoji tradici, kultovní vzory a jména, která v ringu budila respekt. Často jsou to zfilmované příběhy skutečných borců, jakými byla třeba těžká váha James J. Corbett ve filmu Gentleman Jim (1942), těžkotonážník James J. Braddock, který jde za svým snem, ve snímku Těžká váha (2005), legendární Muhammad Ali ve filmu Ali (2001) či neutavitelná střední váha Zuřící býk (1980) alias Jake LaMotta. Čelné místo mezi kultovkami tohoto subžánru zaujímá série, jejímž protagonistou je „italský hřebec“ Rocky Balboa a statečně si v boxerské aréně, pod vedením Clinta Eastwooda, vede i Maggie Fitzgeraldová v boxerském dramatu Million Dollar Baby (2004).

Prodychtit se do téhle elitní rohovnické sestavy není jednoduché a předpokládá to o něco více nežli stínový, byť profesionálně odvedený sparing, což je stručně řečeno to, co Bojovník (navzdory svému odhodlanému názvu) nabízí.

Jeho klíčovým problémem je blbý a chudokrevný scénář (navzdory tomu, že zakrvácených tváří a ručníků je tu hafo). Jsou pod ním podepsáni Kurt Sutter (který zatím kmital spíše mezi televizními seriály) a Richard Wenk (jenž spolupracoval s Fuquou již na Equalizerovi), kteří se tu ale předvádějí spíše jako „opisovači“ v žánru již viděného nežli originalitou a nápady překypující scenáristé. Co s tímhle naděláte?

Odpověď zní: Zavoláte Jakea Gyllenhaala, přesvědčíte ho, aby zapomněl na roli hladově vychrtlého Slídila (kvůli které údajně shodil skoro deset kilo), motivujete ho ke každodenní, několikahodinové šichtě v posilovně (kde nabere nějakých sedm kilo vyrýsované svaloviny), proženete ho boxerským tréninkem a vzbudíte v něm chuť vydolovat ze scenáristického slepence maximum. Když tohle zmáknete a přihodíte k tomu bývalého boxerského šampiona se skleněným okem a schopností připravit borce na rozhodující zápas Foresta Whitakera a režiséra, který, jako Antoine Fuqua, dokáže točit boxerské scény tak, že máte při každé ráně pocit, že jste ji také koupili – jste skoro za vodou. A právě tohle se v případě Bojovníka stalo.

Za všechno, co má i o co přišel, může box

Billy Hope je tvrďák, který vyrůstal v děcáku, kde se naučil prát a dostal své první propocené boxerské rukavice. Pak tvrdě makal, stal se mistrem světa v polotěžké váze, manželem krásné Maureen, která ho vedla složitým životem sportovní celebrity, otcem milované dcery Laily a majitelem luxusní rezidence a tučného konta, které jim jejich vzájemnou lásku příjemně usnadňovalo. Jenomže poté, co po čtvrté obhájil titul, ho život tvrdě knokautoval a on o všechno tohle přišel. Najde ještě sílu, vůli a motiv, proč znovu bojovat?

Bojovník je boxerský film o návratu, o druhé šanci a hlavně o tom, že nová cesta na vrchol, jehož jste již jednou dosáhli, je mnohem těžší, než když jste k němu směřovali poprvé. Všechno je proti němu, ale přesto je tohle jeho čas, rozhodující chvíle, kdy může znovu ovládnout svůj osud. A všechno, co si myslíte, že se stane, se také opravdu stane, v duchu nesčetných příběhů o pádu na dno a trnité cestě opět vzhůru.

Tady Bojovník nenabízí nic, co by tady už nebylo, a to, že je příjemně koukatelnou žánrovkou, je především zásluhou herců, v čele s jak o život hrajícím Jakem Gyllenhaalem, který (podobně jako kdysi Robert De Niro v Zuřícím býkovi) udělal pro svoji roli maximum lidsky možného (uvidíme, zda se to projeví v oscarových nominacích). Jeho emocionálně a fyzicky na maximum odehranou figuru Billyho Hopea místy ale válcuje klidná síla Foresta Whitakera, příjemný pohled je na sympatickou Kanaďanku Rachel McAdamsovou a docela výraznou stopu zanechává i malá Oona Laurenceová (byť vám poleze místy poněkud na nervy).

V Bojovníkovi Fuqua rutinérsky kombinuje akci s melodramatem, což není úplně jeho parketa, z nedomrlého scénáře se snaží vymáčknout maximum a hodně mu přitom pomáhá kamera oscarového Maura Fioreho (Avatar), která se dokáže autenticky pohybovat s borci v ringu a zprostředkovává hustou atmosféru boxerského světa. Nový Rocky to sice není, ale ostudu žánru (do kterého sice nepřinesl nic nového) tenhle film o cestě tam a zpět, také neudělá.

V kinech od 23. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026
Načítání...