První polistopadový Sjezd spisovatelů resuscituje českou literaturu

„Přepisujeme přítomnost“ tvrdí svým mottem Sjezd spisovatelů, který se v červnu uskuteční v Praze jako první setkání svého druhu v polistopadové historii. O současném stavu literatury, který podle pořádající Asociace spisovatelů není nijak růžový, budou diskutovat nejen literáti, ale také filozofové, literární teoretici a zástupci kulturních institucí.

Asociace spisovatelů vznikla před rokem a půl jako reakce na dosavadní politiku Obce spisovatelů. Ta podle nové instituce dlouhodobě selhává v hájení oborových zájmů. Mimo jiné v podpoře české literatury a jejích autorů.

„Věříme, že Asociace spisovatelů se v průběhu svého setkání bude zabývat i jinými aktivitami, než jen nekonstruktivními útoky proti Obci spisovatelů. K libovolné pozitivní činnosti jí přejeme mnoho zdaru a štěstí,“ reagovala na pořádání sjezdu tisková mluvčí Obce spisovatelů Daniela Kovářová. „Obec spisovatelů je plně uspokojena vlastními literárními projekty, proto se plánovaně zdržuje negativní a útočné kampaně proti své mladší sestřičce. Je totiž toho názoru, že všichni spisovatelé jsou bez ohledu na osobní antipatie na stejné lodi,“ dodala.

V jakém stavu je česká literatura? ptá se sjezd

Sjezd by si měl podle předsedy asociace Jana Němce pomoci ujasnit, v jakém stavu se česká literatura nachází. "Zajímá nás, co od ní očekává kritika, veřejnost i sami spisovatelé a jak k ní přistupuje stát. V oboru je totiž v posledních letech znát rozčarování z toho, že se soudobá tvorba ocitá na periferii většinového zájmu a ztrácí kontakt s tím, co hýbe společností," domnívá se. Debaty se budou věnovat situaci a možnostem české prózy i poezie, stejně jako tuzemské kulturní politice.

„Chceme ukázat, že literatura za výlohou knihkupectví nekončí, ale teprve začíná. Je součástí společnosti, píšeme o ní, píšeme pro ni a náš rozhovor se čtenářem nutně nemusejí zprostředkovávat jen stránky knih,“ doplnil jeden z členů asociace, prozaik David Zábranský. Z literátů se sjezdu zúčastní také Petra Hůlová, Tomáš Zmeškal nebo Jiří Kratochvíl. Do debaty tak vstoupí i první náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová, filosof Václav Bělohradský nebo předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka. Pozvání přijal i Milan Uhde, někdejší účastník spisovatelského sjezdu z roku 1967.

Sjezd je koncipovaný jako plénum přístupné veřejnosti, která se může účastnit debat, nahlédnout do zázemí spisovatelské práce a setkat se s autory. Uskuteční se ve dnech 5. a 6. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jsme tikka masala, hlásí Bloodywood, první indický metal v americké hitparádě

Bloodywood je první a dosud jediná indická metalová kapela, která se dostala do americké hitparády Billboard. Zaujala fanoušky osobitým pojetím žánru, které těží z východních témat i nástrojů, ale zároveň formace pracuje s tradičním západním zvukem. Skupina tento týden koncertovala v Praze.
před 11 hhodinami

První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.
před 16 hhodinami

Nová Sněhurka kousla do otráveného jablka ještě před premiérou

Remake Sněhurky od Disneyho dorazí na hollywoodskou premiéru po skromnějším červeném koberci, než se předpokládalo. Studio se rozhodlo omezit při slavnostním uvedení přítomnost médií. Důvodem je zřejmě příliš rozdělujících témat spojených s filmem. Pohádkový příběh se zapletl do kulturních válek i konfliktu na Blízkém východě.
12. 3. 2025

Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.
12. 3. 2025

Film Mnichov 1972 nastoluje otázky, jak v přímém přenosu informovat o teroru

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.
12. 3. 2025

Národní muzeum hostí novou výstavu o Čingischánovi

Více než 260 exponátů přibližuje nejen osobnost dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Slavnostního zahájení výstavy v Národním muzeu se zúčastnil český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch. Expozice, která potrvá do 22. června, zahrnuje předměty světového kulturního dědictví, které jsou k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.
11. 3. 2025

Filip Topol jel nadoraz ve všem, ukazuje výbor Zubama po skle

Kniha Zubama po skle může být pro mnohé z fanoušků Psích vojáků jistě velkým překvapením – nepřibližuje totiž hudební tvorbu této kapely, ale literární a výtvarnou tvorbu jejího vedoucího, skladatele, klavíristy, zpěváka a herce Filipa Topola.
11. 3. 2025

Louis Armstrong v Československu budil senzaci, zazpíval mu jeho imitátor

Americký jazzový trumpetista Louis Armstrong byl první západní hvězdou takového formátu, která koncertovala v Československu po převzetí moci komunisty v roce 1948. Návštěva legendárního jazzmana vzbudila pochopitelnou senzaci. Do Prahy přiletěl před šedesáti lety, 10. března 1965, a zdržel se na devět koncertů. Jeden si také soukromě vyslechl v divadle Semafor.
10. 3. 2025
Načítání...