Praha - Průhonický park se stejně jako zahrady ve Versailles a nebo Lednicko-valtický areál může pyšnit zapsáním na seznam chráněných památek UNESCO. Česko na tuto zprávu čekalo 18 let. Park je také od letošního roku národní kulturní památkou. Radiožurnálu to potvrdil ředitel odboru mezinárodních vtahů z ministerstva kultury Zdeněk Novák. Zúčastnil se výročního zasedání výboru tento měsíc v Brazílii a právě tam mu vedení světové organizace potvrdilo, že je součásti pražské památkové rezervace.
Je to skvělá zpráva nejenom pro zahradní architekty a památkáře, ale také pro pracovníky Botanického ústavu Akademie věd České republiky, který Průhonický park spravuje. Ale především je to dobrá zpráva pro obec Průhonice a Středočeský kraj, protože má na seznamu UNESCO už druhý zápis. Vedle centra Kutné Hory je na seznamu také Průhonický park, který do Středočeského kraje spadá. Jako mimořádné dílo zahradní architektury 19. století Průhonický park už v roce 1992 na seznam UNESCO nominovalo ministerstvo životního prostředí.
Park patří do stejného ochranného pásma jako centrum metropole
Od té doby ale nebylo úplně zřejmé, zda je, a nebo není Průhonický park pod ochranou UNESCO. Nebylo úplně vyjasněné, jestli je park přímo v ochranném pásmu jako centrum Prahy. Vedení výboru na svém zasedání v hlavním městě Brazílie rozhodnutím v úmluvě o ochraně světového dědictví potvrdilo, že se hlavní město stalo sériovým statkem Praha. Tvoří jej střed města a právě Průhonický park, uvedl ředitel odboru mezinárodních vztahů Novák.
Průhonický park založil hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca roku 1885 a budoval jej prakticky až do své smrti roku 1936. Svou rozlohou 240 hektarů patří k největším přírodně krajinářským parkům v Evropě. Mimořádné dílo zahradní architektury 19. století, které spadá k novorenesančnímu Průhonickému zámku, zahrnuje významnou sbírku rostlin a kromě hodnoty estetické má i vysokou hodnotu vědeckou.
Podle ředitele Botanického ústavu Akademie věd České republiky Jana Kirschnera je zápis na seznam UNESCO prestižní záležitostí, ale žádnou zásadní změnu od toho nečeká: „Samozřejmě že jsem v euforii z toho, že byl Průhonický park přizván do tak prestižního klubu nejvíce ceněných přírodních a kulturních památek, ale tím, že je park od letošního roku národní kulturní památkou, se nic pro nás nemění. Už jsme byli v režimu nejvyšší ochrany.“
Odhaduje ale, že zápisem na seznam UNESCO bude zřetelnější, kterému hledisku v péči o park dát přednost, protože podobu Průhonického parku, ve kterém žijí zvířata a rostou vzácné rostliny, mohou ovlivňovat nejenom požadavky památkářů, ale také myslivců a ochránců přírody. „Nechci si nijak stěžovat, ale vyhovět požadavkům památkářů, ochránců přírody a ještě myslivcům, kteří v parku mají povolenu honitbu, je někdy nemožné. Zatím jsme se vždycky nějak domluvili, ale časem by problém nastat mohl, protože vše záleželo na ochotě lidí dohodnout se,“ dodává Kirschner.
