Trojhalí Karolina se připravuje na závěr Dnů nové opery (NODO). Letošní ročník festivalu současných operních kusů zakončí zvukově-prostorové dílo Prometeo od italského skladatele Luigiho Nony. V nezvyklé industriální scénografii – jako jeviště poslouží i bývalá průmyslová hala.
Prometeo na korbě zakončí v Ostravě Dny nové opery
Luigi Nono popsal Prometea jako „tragédii slyšení“. Dílo inspirované antickou bájí o muži, který získal pro lidstvo oheň, doplňují texty Aischyla, Sofokla nebo Goetheho. Opera měla světovou premiéru na bienále v Benátkách. V tamním kostele svatého Lorenza byla postavena speciální konstrukce, v Ostravě chrám nahradila bývalá průmyslová hala.
V Trojhalí Karolina vyrostlo několik nad zemí vyvýšených pódií, na něž by se vešli čtyři orchestry, pěvecký sbor, řada sólistů, vypravěči a rozsáhlá elektronická aparatura. Autorem scénografie je David Bazika a kulisy půjčily Ostravské komunikace a ostravský dopravní podnik. Hudebníci i pěvci sedí na korbách a vlečkách automobilů. „Každý divák uvidí něco jiného, podle toho, jak si natočí židli,“ prozradil režisér Jiří Nekvasil.
Orchestry rozdělené do rozlehlého prostoru řídí dva dirigenti. „Luigi Nono pracuje s textem jinak, než jsme zvyklí. Jedno slovo rozdělí do tří hlasů, tím pádem člověk každému slovu ani neporozumí, ale pořád tam je,“ upozorňuje Jiří Rožeň, který se taktovky ujal spolu s Petrem Kotíkem.
Osm premiér
Tradičnímu pojetí opery se v letošním programu vymykalo také třeba kompletní provedení Many Many Women právě od Kotíka. Šestihodinová skladba bez přerušení na text americké spisovatelky Gertrudy Steinové dostala poprvé scénickou podobu.
Naopak ke klasičtějším inscenacím patřila v závěru festivalu Saudade, kterou v Ostravě uvedl ve světové premiéře její autor, londýnský skladatel James Layton. „Znamená to melancholii, stesk po minulosti,“ vysvětlil název vypůjčený z portugalštiny. NODO celkem nabídl osm světových a českých premiér současného hudebního divadla v mezinárodním obsazení.