Jeruzalém - Komu patří spisy Franze Kafky? Několikaletá bitva o pozůstalost Maxe Broda dospěla ke konci. Telavivský soud rozhodl, že Kafkovy rukopisy z pozůstalosti Maxe Broda musejí být předány Národní knihovně v Jeruzalémě. Končí tím vleklá soudní pře knihovny s dcerami Brodovy sekretářky Esther Hoffeové.
Proces s Kafkovými rukopisy je u konce. Míří do Jeruzaléma
Tvrdý spor mezi dcerami Brodovy sekretářky a státem Izrael by se pražskému autorovi díla Proces zajisté líbil. Eva Hoffeová a Ruth Wieslerová si chtěly rozsáhlou sbírku Kafkových dokumentů ponechat v osobním vlastnictví. Tvrdily, že jde o dědictví po matce, kterou Brod zaměstnával jako sekretářku.
Národní knihovna v procesu argumentovala tím, že Brod, který byl blízkým Kafkovým přítelem a také životopiscem, ve své závěti odkázal rukopisy jí. „Rukopisy, dopisy a ostatní dokumenty ať jsou darovány knihovně Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, Městské knihovně v Tel Avivu či některému jinému veřejnému archivu v Izraeli nebo mimo něj,“ napsal podle listu Haarec Brod před smrtí.
Rukopisy Franze Kafky
ležely ve švýcarských trezorech od roku 1956. Kafka ke konci života požádal Maxe Broda, aby jeho práce po jeho smrti zničil. Brod se místo toho zasloužil o jejich vydání a přispěl tak ke Kafkově celosvětové proslulosti. V roce 1939 Brod z Prahy uprchl před nacisty do Palestiny, a to i s Kafkovými rukopisy v kufru.
„Pro mě jako Izraelce je to šťastný den, protože tyto spisy jsou součástí našeho odkazu a našich literárních pokladů. A teď se mohou odkrýt světu,“ uvedl Aviad Stollerman, kurátor v Národní knihovně v Jeruzalémě.
Druhá strana vleklého sporu s rozhodnutím soud nesouhlasí. „Jsou tu větší literární experti než já, kteří říkají, že spisy tady nemají co dělat. Kafka nebyl Izraelec. Ano, byl to Žid, ale nepsal židovskou literaturu a rozhodně ne literaturu izraelskou,“ říká Harel Ashwal, právník Ruth Wieslerové. „Verdikt soudu samozřejmě prozkoumáme a pracujeme na odvolání. Co se nás týče, tato sága ještě neskončila.“
Písemnosti by měly být k dispozici odborné veřejnosti
Písemnosti, které po sobě zanechal Brod a mezi nimiž byly i Kafkovy rukopisy, byly mnoho let v sejfech v Tel Avivu a v Curychu. Ačkoli Brodova poslední vůle ponechává prostor pro různé výklady, experti soudí, že se jí Hoffeová zpronevěřila tím, že rukopisy držela z dosahu odborné veřejnosti. Část materiálů včetně rukopisu románu Proces po čase prodala přibližně za dva miliony dolarů (38 milionů korun). Zbylé spisy odkázala svým dcerám, které je chtěly prodat Německému literárnímu archivu se sídlem v Marbachu.
Literární historici víc než o památce hovoří o pokladu. Experti vědí, že většina rukopisů stále nebyla prostudována. Zajímají je hlavně Brodovy deníky a zápisky, díky kterým by mohli obohatit Kafkův životopis.
2 minuty
Kafkovy rukopisy míří do Jeruzaléma