Praha - Z popela zesnulých vytvořil umělec Roman Týc obrazy, které vystavuje v galerii Dvorak Sec Contemporary v Praze. Šokujícím způsobem chce otevřít diskusi o nezdravém vztahu současné společnosti ke smrti. Vystavené obrazy jsou neprodejné a galerie umělci navrhla, aby byl popel zesnulých po skončení výstavy s veškerou pietou rozprášen na důstojném místě.
V krematoriích vznikají přebytky, tedy popel zesnulých, který končí často bez piety na skladkách, tvrdí Týc, člen umělecké skupiny Ztohoven, který je veřejnosti znám jako spoluautor atomového výbuchu na druhém kanálu České televize či upravených semaforů v metropoli. „Když Vám v šesti letech zemře matka, vy ji vnímáte jako dvoukilovou plechovou urnu a zbytek života její podobu znáte jen z fotografie, tak jako dítě věříte, že existuje způsob, jak ji z té plechovky osvobodíte… a nejen ji,“ okomentoval expozici sám autor.
Výstava nazvaná Grave Robber tedy Vykradač hrobů, byla zahájena dnes večer. Galerie varovala před mediální a právní dezinterpretací Týcova projektu, ještě před vernisáží vydala oficiální stanovisko. Velmi prý zvažovali, zda je vhodné prezentovat tento projekt v galerii, nakonec se rozhodli, že ano. Týcovo dílo hájí: „To, co udělal, je poctivá a bolestná umělecká zpověď o době, ve které žijeme. Smrt byla vyloučena z dobré společnosti, jako bychom se za ni styděli, jako by byla něco nepatřičného.“ Autor skrývající svou totožnost na vernisáži veřejně nevystoupil.
Policie plánuje se výstavou zabývat, dnes ale určitě nijak zasahovat nebude, řekla její mluvčí Eva Stulíková. „My o té výstavě samozřejmě víme, ale dnes žádnou razii nechystáme. V průběhu týdne ale plánujeme výslechy osob, které s tou akcí mají něco společného. Nelze zatím vyloučit, že jde o přestupek, případně dokonce o trestný čin hanobení lidských ostatků,“ upozornila Stulíková.
K o n t r o v e r z e v u m ě n í
Bartoň Lidice Beneš - Američan s českými předky učinil hlavním tématem své tvorby svoji diagnózu HIV pozitivní. Beneš pracuje se svou infikovanou krví, popelem svých nejbližších, kostmi i léky (mimo jiné cyklus Smrtonosné zbraně). Proslul také tím, že když dostal grant od vlády, peníze roztrhal a z kousků udělal obrazy.
Damien Hirst - britský výtvarník se proslavil osobitými pracemi, z nichž k nejrozporuplnějším patří mrtvá zvířata naložená ve formaldehydu. Dílo Fyzická nemožnost smrti v mysli někoho naživu, což je rozpůlený žralok ve formaldehydu, bylo prvním z řady takto pojatých zvířat. K dalším jeho kontroverzním dílům patří například uříznutá kravská hlava s mouchami a lampou, která je likviduje, lebka posázená diamanty či mužské torzo, které je jen zčásti zakryto kůží, aby byly vidět jednotlivé orgány, svaly a tkáně.
Hirstův „Žralok“ inspiroval českého umělce Davida Černého ke kontroverzní soše bývalého iráckého diktátora Saddáma Husajna, kterého spoutaného uzavřel do akvária.
Gunther von Hagens - německý preparátor mrtvých lidských a zvířecích těl. Umělec a anatom sám vynalezl metodu plastinace, při níž se nahrazuje voda a tuk v tkáních těl silikonem a epoxidovou pryskyřicí, čímž se zabrání jejich rozkládání.
Hermann Nitsch - rakouský výtvarník, který k malbě (na plátno či člověka) používá vnitřnosti a krev zabitých zvířat. Na rituálních představeních svého Divadla orgií a mystérií křižuje - mnohdy hlavou dolů - nahé účastníky, po jejichž tělech stéká krev z čerstvě poražených zvířat, a všude jsou poházené potrhané vnitřnosti.
