Prinzhornova kolekce: Svět výtvarnýma očima duševně nemocných

Praha - Výběr ze sbírky německého psychiatra a historika umění Hanse Prinzhorna bude od 5. února poprvé k vidění v České republice, v Domě U Kamenného zvonu. Prinzhorn ve dvacátých letech minulého století získal téměř pět tisíc výtvarných děl pacientů evropských psychiatrických léčeben. Jeho sbírka, přesněji tvorba duševně nemocných, kterou uchoval nebo zdokumentoval, byla inspirací k výtvarnému umění i k zásahu proti němu. Inspirovala výtvarníky meziválečné avantgardy. Nacistický režim ji naopak těsně před válkou zneužil, aby dokázal, že modernisté i choromyslní pacienti mají k umění stejně zvrácený postoj.

Pražská výstava představuje výběr sto dvaceti děl, převážně maleb, z celé Prinzhornovy sbírky. Tu spravuje univerzitní klinika v německém Heidelbergu. Sbírka čítá na pět tisíc kreseb, akvarelů, deníků, koláží, maleb a plastik.

Jejich autory jsou pacienti psychiatrických klinik převážně z německy mluvicích zemí. Podstatnou část kolekce nashromáždil Hans Prinzhorn mezi lety 1918 a 1921. Nejstarší z děl ale pocházejí z roku 1880, nejmladší pak z roku 1933, v němž psychiatr zemřel. „Nesbíral díla jako diagnostický materiál, ale snažil se najít výtvarně kvalitní věci,“ upozorňuje jedna z kurátorek výstavy Terezie Zemánková.

Po padesáti letech života v malé vesnici, v roce 1907, se Barbara Suckfüllová (1857-?) dostala do zařízení pro choromyslné (žila v něm do roku 1928, kdy byla propuštěna do domácího ošetřování). Její muž si už nevěděl rady s tím, jak se jeho žena změnila. Zanedbávala práci a stále jen psala a psala. Kreslila kontury nádobí nebo nábytku a vyplňovala je pak slovy, která jí našeptávaly neznámé hlasy.

Kniha, kterou Prinzhorn o tvorbě duševně nemocných v roce 1922 vydal, se stala inspirací pro mnohé výtvarníky. Ovlivnila Maxe Ernsta, Paula Kleea, Pabla Picasssa nebo Jeana Dubuffeta, který na jejím základě formuloval svůj koncept art brut. Umění v „syrovém stavu“, jehož tvůrci stojí mimo běžné psychické či sociální normy (duševně nemocní, vězni, sociálně utlačovaní). To vše je přivádí k poznání, ke kterému umění „výtvarně školených“ nemůže zpravidla dospět.

Určitá výrazová příbuznost s díly modernistů se stala záminkou ke zneužití sbírky nacistickým režimem. V rámci výstavy Entartete „Kunst“ (Degenerované „umění“), kterou uspořádal Joseph Goebbels, byla vedle sebe prezentována díla z Prinzhornovy kolekce a díla moderního umění (například Chagalla, Kandinského…). Cílem bylo dokázat zvrhlost moderních uměleckých směrů a psychickou „nenormálnost“ jejich tvůrců.

Wilhelm Müller (první zmínka o něm pochází z roku 1907, poslední 1918) sám sebe považoval za vysokoškolského inženýra, studovaného vědce a studenta ve čtvrtém semestru. Během dvou let si vytvořil jakýsi vizuální deník. Osmačtyřicetkrát zaznamenal pohled na jezero Domjüch, vždy ten samý výřez, který viděl z okna svého pokoje v ústavu pro choromyslné.

Někteří duševně nemocní autoři, jejichž díla jsou součástí Prinzhornovy sbírky, byli vyvražděni v rámci nacistického programu „euthanasie“. Kolekci se nacistům ale zničit nepodařilo. Přečkala válku ukryta na půdě heidelberské kliniky, kde byla deset let po skončení druhé světové objevena.

"Historický kontext dělá z téhle sbírky legendu. Ona se nezměnila, ale měnily se dějiny kolem ní. Proběhla dvacátým stoletím a vždycky nechala nějakou stopu," uvedla spolukurátorka výstavy Ivana Brádková. Historický kontext bude podle ní na výstavě v Domě U Kamenného zvonu zdůrazněn.

Diagnóza Marie K. zněla: schizofrenie. Dopisy v obrazech (vznikly kolem roku 1906) adresovala doktoru Gustavu Kleinovi. Klein opravdu existoval, nebyla ale psychiatr, nýbrž gynekolog. „Milý králi Gustave,“ píše mu Maria, „miluji Vás, nejsem nemocná a nikdy jsem nebyla.“

P r i n z h o r n o v a  k ol e k c e; kde: Dům U Kamenného zvonu; autorky výstavy: Terezie Zemánková, Ivana Brádková; kdy: 5. února - 4. května 2009;

  • Dílo Barbary Suckfüllové autor: Barbara Suckfüllová , zdroj: www.prinzhorn.uni-hd.de http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/664/66370.jpg
  • Wilhelm Müller: Pohled na jezero autor: Wilhelm Müller , zdroj: www.prinzhorn.uni-hd.de http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/664/66371.jpg
  • Maria K.: Dopis v obrazech autor: Maria K., zdroj: www.prinzhorn.uni-hd.de http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/664/66373.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Farma zvířat, Iron Maiden nebo návrat Top Gunu

Co nám zbylo z lásky je název islandského filmu a také otázka pro rodinu ve zdánlivě všedním příběhu. Farma zvířat dostává na plátna animované zpracování slavného románu. Animované je i francouzské dobrodružství Malá Amélie o poznání a dětské zvídavosti. Do kin se vrací kultovní film o amerických stíhacích pilotech: Top Gun. A dokument Iron Maiden: Burning Ambition rekapituluje půlstoletou historii heavymetalové kapely.
15. 5. 2026

Nepodceňujte Connie, ukáže další knižní pokračování Kmotra

Osudy fiktivní mafiánské rodiny Corleonů se dočkají dalšího knižního pokračování. Nejnovější kapitolu k sáze Kmotr připíše americká spisovatelka Adriana Trigianiová. Román pod názvem Connie má vyjít příští rok na podzim a příběh se bude poprvé soustředit na ženskou hrdinku.
15. 5. 2026
Načítání...