Prinzhornova kolekce: Svět výtvarnýma očima duševně nemocných

Praha - Výběr ze sbírky německého psychiatra a historika umění Hanse Prinzhorna bude od 5. února poprvé k vidění v České republice, v Domě U Kamenného zvonu. Prinzhorn ve dvacátých letech minulého století získal téměř pět tisíc výtvarných děl pacientů evropských psychiatrických léčeben. Jeho sbírka, přesněji tvorba duševně nemocných, kterou uchoval nebo zdokumentoval, byla inspirací k výtvarnému umění i k zásahu proti němu. Inspirovala výtvarníky meziválečné avantgardy. Nacistický režim ji naopak těsně před válkou zneužil, aby dokázal, že modernisté i choromyslní pacienti mají k umění stejně zvrácený postoj.

Pražská výstava představuje výběr sto dvaceti děl, převážně maleb, z celé Prinzhornovy sbírky. Tu spravuje univerzitní klinika v německém Heidelbergu. Sbírka čítá na pět tisíc kreseb, akvarelů, deníků, koláží, maleb a plastik.

Jejich autory jsou pacienti psychiatrických klinik převážně z německy mluvicích zemí. Podstatnou část kolekce nashromáždil Hans Prinzhorn mezi lety 1918 a 1921. Nejstarší z děl ale pocházejí z roku 1880, nejmladší pak z roku 1933, v němž psychiatr zemřel. „Nesbíral díla jako diagnostický materiál, ale snažil se najít výtvarně kvalitní věci,“ upozorňuje jedna z kurátorek výstavy Terezie Zemánková.

Po padesáti letech života v malé vesnici, v roce 1907, se Barbara Suckfüllová (1857-?) dostala do zařízení pro choromyslné (žila v něm do roku 1928, kdy byla propuštěna do domácího ošetřování). Její muž si už nevěděl rady s tím, jak se jeho žena změnila. Zanedbávala práci a stále jen psala a psala. Kreslila kontury nádobí nebo nábytku a vyplňovala je pak slovy, která jí našeptávaly neznámé hlasy.

Kniha, kterou Prinzhorn o tvorbě duševně nemocných v roce 1922 vydal, se stala inspirací pro mnohé výtvarníky. Ovlivnila Maxe Ernsta, Paula Kleea, Pabla Picasssa nebo Jeana Dubuffeta, který na jejím základě formuloval svůj koncept art brut. Umění v „syrovém stavu“, jehož tvůrci stojí mimo běžné psychické či sociální normy (duševně nemocní, vězni, sociálně utlačovaní). To vše je přivádí k poznání, ke kterému umění „výtvarně školených“ nemůže zpravidla dospět.

Určitá výrazová příbuznost s díly modernistů se stala záminkou ke zneužití sbírky nacistickým režimem. V rámci výstavy Entartete „Kunst“ (Degenerované „umění“), kterou uspořádal Joseph Goebbels, byla vedle sebe prezentována díla z Prinzhornovy kolekce a díla moderního umění (například Chagalla, Kandinského…). Cílem bylo dokázat zvrhlost moderních uměleckých směrů a psychickou „nenormálnost“ jejich tvůrců.

Wilhelm Müller (první zmínka o něm pochází z roku 1907, poslední 1918) sám sebe považoval za vysokoškolského inženýra, studovaného vědce a studenta ve čtvrtém semestru. Během dvou let si vytvořil jakýsi vizuální deník. Osmačtyřicetkrát zaznamenal pohled na jezero Domjüch, vždy ten samý výřez, který viděl z okna svého pokoje v ústavu pro choromyslné.

Někteří duševně nemocní autoři, jejichž díla jsou součástí Prinzhornovy sbírky, byli vyvražděni v rámci nacistického programu „euthanasie“. Kolekci se nacistům ale zničit nepodařilo. Přečkala válku ukryta na půdě heidelberské kliniky, kde byla deset let po skončení druhé světové objevena.

"Historický kontext dělá z téhle sbírky legendu. Ona se nezměnila, ale měnily se dějiny kolem ní. Proběhla dvacátým stoletím a vždycky nechala nějakou stopu," uvedla spolukurátorka výstavy Ivana Brádková. Historický kontext bude podle ní na výstavě v Domě U Kamenného zvonu zdůrazněn.

Diagnóza Marie K. zněla: schizofrenie. Dopisy v obrazech (vznikly kolem roku 1906) adresovala doktoru Gustavu Kleinovi. Klein opravdu existoval, nebyla ale psychiatr, nýbrž gynekolog. „Milý králi Gustave,“ píše mu Maria, „miluji Vás, nejsem nemocná a nikdy jsem nebyla.“

P r i n z h o r n o v a  k ol e k c e; kde: Dům U Kamenného zvonu; autorky výstavy: Terezie Zemánková, Ivana Brádková; kdy: 5. února - 4. května 2009;

  • Dílo Barbary Suckfüllové autor: Barbara Suckfüllová , zdroj: www.prinzhorn.uni-hd.de http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/664/66370.jpg
  • Wilhelm Müller: Pohled na jezero autor: Wilhelm Müller , zdroj: www.prinzhorn.uni-hd.de http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/664/66371.jpg
  • Maria K.: Dopis v obrazech autor: Maria K., zdroj: www.prinzhorn.uni-hd.de http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/664/66373.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...