Při Čekání na Godota v Brně se nic neřekne, a všechno je jasné

2 minuty
Čekání na Godota v Brně
Zdroj: ČT24

Národní divadlo Brno uvádí hru, ve které se nestane vůbec nic, a to hned dvakrát. Zřejmě nejslavnější absurdní drama Čekání na Godota je beznadějným pátráním po smyslu života. Hru irského nobelisty Samuela Becketta nastudoval režisér Michal Vajdička.

Vladimír a Estragon – dva tuláci a klauni – sedí pod stromem a čekají na příchod někoho jménem Godot. Jméno příchozího je ovšem to jediné, co vědí s jistotou. Neví ani, zda čekají na správném místě, ve správný den či čas. Jejich dialogy, založené na zdánlivě nesmyslných větách a nic neříkajících klišé, se postupně proměňují ve svědectví o absurditě lidské existence.

„Samuel Beckett odmítl říct, o čem to je,“ připomíná režisér Vajdička. Podle něho ale diváci ani nepotřebují naplno slyšet, proč se Vladimír s Estragonem ocitli tam, kde se ocitli, jak jsou tam dlouho ani proč mají mezi sebou natolik pohnutý vztah.

„My to divákům zahrajeme velmi přesně, ale protože to nedovyslovíme, budou si moci vložit za jednání a slova vlastní příběh. Nemusí dekódovat ten náš. Ostatně i Samuel Beckett by nám nejspíš řekl, že tam vůbec žádný příběh není a že je to všechno jasné,“ uvedl Vajdička.

Každá doba si musí na Godota počkat

Čekání na Godota
Zdroj: Národního divadla Brno

Nastudovat inscenaci bylo podle herců i dramaturga Jaroslava Jurečky náročné. Jednak kvůli délce textu, jednak proto, že Beckett žádné úpravy nepovolil. „Godota by chtěl inscenovat kdekdo, ale musí k tomu mít ty dva herce, kteří to dokážou naplnit, a hlavně kteří to dokážou ustát, protože ono je velmi fyzicky náročné táhnout tři hodiny představení,“ podotýká dramaturg.

Absurdní konverzaci vedou Petr Kubes a Michal Bumbálek. „Text je nesmírně dlouhý,“ souhlasí představitel Vladimíra Petr Kubes, „ale musím říct, že díky němu na jevišti prožíváme zdánlivě jednoduché situace, za nimiž jsou ovšem hluboká lidská dramata a zrcadlí se v nich celý život.“

Beckett Čekání na Godota dokončil po druhé světové válce. Poukazování na nelidskost, nebo naopak lidskost světa ale nezastaralo. „Je to totálně nadčasový text. Myslím si, že každá doba si musí na svého Godota počkat, musí si ho najít a musí si ho vyložit,“ nepochybuje Bumbálek. Diváci Národního divadla Brno tu možnost mají už při repríze 4. března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela Loretta Switová, známá jako „Šťabajzna“ ze seriálu M.A.S.H.

V pátek krátce po půlnoci zemřela americká televizní a filmová herečka Loretta Switová. Bylo jí 87 let. Proslavila se hlavně rolí Margarety „Šťabajzny“ Houlihanové v americkém válečném komediálním seriálu M.A.S.H., který běžel mezi roky 1972 a 1983.
před 7 hhodinami

„Dyť to zvládnou i malé holky!“ Ženy malovaly zátiší, šachy i traumata

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.
před 13 hhodinami

Úředník slovenského resortu kultury odnesl z muzea Donatellovu bustu

Ze Spišského muzea ve slovenské Levoči zmizela busta mladé ženy od renesančního umělce Donatella, informoval slovenský server Aktuality.sk. Podle něj ji z depozitáře za doprovodu policie v kuklách ve čtvrtek odnesl generální tajemník služebního úřadu ministerstva kultury a nejbližší spolupracovník ministryně Martiny Šimkovičové Lukáš Machala na dosud neznámé místo. Dílo, jehož pravost se potvrdila teprve začátkem letošního roku, mělo být zpřístupněno veřejnosti na podzim.
před 16 hhodinami

Dvě kamarádky a jeden manžel řeší v ostravské Aréně své životy

Dvě ženy a jeden muž, nevěra i pomsta. Hořká komedie Kamarádky nabízí v trpký pohled na manželství i přátelství. Hru slovenského dramatika Pavola Weisse, kterou uvádí Komorní scéna Aréna v Ostravě, inspirovaly skutečné příběhy.
před 19 hhodinami

Ve Zlíně se promítají filmy pro děti a mládež z padesáti zemí

Ve Zlíně začal filmový festival pro děti a mládež. Téměř tři sta snímků z padesáti zemí světa se bude promítat do 4. června. Vítězné tituly Zlín Film Festivalu si odnesou Zlatý střevíček, cena za mimořádný přínos patří trikovému mistrovi Borisi Masníkovi a herečce Simoně Stašové.
29. 5. 2025Aktualizováno29. 5. 2025

Mimina lezou po Žižkovské věži už čtvrtstoletí. Nemají být roztomilá

Váží přes tři sta kilo, místo obličeje mají čárový kód a udrží se na svislé ploše. Na žižkovské televizní věži v Praze se černá laminátová mimina v nadživotní velikosti poprvé objevila 29. května 2000. Nejprve dočasně, nakonec pro velký úspěch nastálo. „Kdyby náhodou došlo k tomu, že sem Rusové pošlou atomovou bombu, tak věž asi půjde do kopru, ale mimina vydrží nekonečně,“ prohlásil jejich „otec“ David Černý v 90’ ČT24 moderované Jiřím Václavkem.
29. 5. 2025

Do Česka míří film, jemuž se v Cannes tleskalo 19 minut

Mezigenerační trauma jedné umělecky založené rodiny zvedlo publikum canneského festivalu na nohy na devatenáct minut vyplněných potleskem. Pro české distributory i to může být posvěcením šťastné ruky. Filmy totiž někdy nakupují už roky před premiérou, kdy nemají k dispozici ani scénář, což může přinést obchodní riziko. Jindy vybírají přímo na festivalu.
29. 5. 2025

Příběh zámku z Trutnovska inspiroval filmaře, teď je komplex na prodej

Komplex Nové Zámky na Trutnovsku je na prodej. Do povědomí veřejnosti se dostal v souvislosti s chováním majitelů vůči muži, který jim odmítl prodat pozemky. Příběh se poté stal předobrazem filmu Zahradníkův rok. Firma ruského podnikatele Alexeje Zacharova se zbavuje zámku i čtyřiceti hektarů polností, stavebních parcel a vodní plochy. Z dříve oblíbeného místa k procházkám udělal majitel téměř pevnost obehnanou žiletkovým drátem.
29. 5. 2025
Načítání...