Při Čekání na Godota v Brně se nic neřekne, a všechno je jasné

Nahrávám video

Národní divadlo Brno uvádí hru, ve které se nestane vůbec nic, a to hned dvakrát. Zřejmě nejslavnější absurdní drama Čekání na Godota je beznadějným pátráním po smyslu života. Hru irského nobelisty Samuela Becketta nastudoval režisér Michal Vajdička.

Vladimír a Estragon – dva tuláci a klauni – sedí pod stromem a čekají na příchod někoho jménem Godot. Jméno příchozího je ovšem to jediné, co vědí s jistotou. Neví ani, zda čekají na správném místě, ve správný den či čas. Jejich dialogy, založené na zdánlivě nesmyslných větách a nic neříkajících klišé, se postupně proměňují ve svědectví o absurditě lidské existence.

„Samuel Beckett odmítl říct, o čem to je,“ připomíná režisér Vajdička. Podle něho ale diváci ani nepotřebují naplno slyšet, proč se Vladimír s Estragonem ocitli tam, kde se ocitli, jak jsou tam dlouho ani proč mají mezi sebou natolik pohnutý vztah.

„My to divákům zahrajeme velmi přesně, ale protože to nedovyslovíme, budou si moci vložit za jednání a slova vlastní příběh. Nemusí dekódovat ten náš. Ostatně i Samuel Beckett by nám nejspíš řekl, že tam vůbec žádný příběh není a že je to všechno jasné,“ uvedl Vajdička.

Každá doba si musí na Godota počkat

Čekání na Godota
Zdroj: Národního divadla Brno

Nastudovat inscenaci bylo podle herců i dramaturga Jaroslava Jurečky náročné. Jednak kvůli délce textu, jednak proto, že Beckett žádné úpravy nepovolil. „Godota by chtěl inscenovat kdekdo, ale musí k tomu mít ty dva herce, kteří to dokážou naplnit, a hlavně kteří to dokážou ustát, protože ono je velmi fyzicky náročné táhnout tři hodiny představení,“ podotýká dramaturg.

Absurdní konverzaci vedou Petr Kubes a Michal Bumbálek. „Text je nesmírně dlouhý,“ souhlasí představitel Vladimíra Petr Kubes, „ale musím říct, že díky němu na jevišti prožíváme zdánlivě jednoduché situace, za nimiž jsou ovšem hluboká lidská dramata a zrcadlí se v nich celý život.“

Beckett Čekání na Godota dokončil po druhé světové válce. Poukazování na nelidskost, nebo naopak lidskost světa ale nezastaralo. „Je to totálně nadčasový text. Myslím si, že každá doba si musí na svého Godota počkat, musí si ho najít a musí si ho vyložit,“ nepochybuje Bumbálek. Diváci Národního divadla Brno tu možnost mají už při repríze 4. března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 15 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 17 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 18 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...