Praha – Petice za snížené DPH knih, kterou podepsalo 160 tisíc lidí, dokázala, že Češi patří k nejvášnivějším čtenářům v Evropě, což potvrdil i průzkum Akademie věd. Knižní svět zde ale, stejně jako jinde v Evropě, čelí útoku internetu a elektronických knih. Má klasická kniha šanci přežít? Pro pořad Kulturama se ptal Mario Kubaš.
Typický český čtenář přečte ročně více než sedmnáct knih. Utratí za ně ale v průměru jen 1214 Kč vzhledem k tomu, že si jich většinu vypůjčí v knihovně, nebo čerpá ze svých vlastních zásob. Domácí knihovny se totiž během pohnutých českých dějin staly cennou schránkou předávanou po generace. „Tady se může změnit politický režim a může všechny knihy poslat do sběru, do stoupy nebo spálit, jako je pálili nacisté, nicméně v domácích knihovnách knihy zůstanou,“ upozorňuje literární teoretik Pavel Janáček.
Stejně jako jinde v Evropě sleduje český knižní trh i jeho čtenář aktuální trendy. Trh se tak dlouho zahlcuje například záhadami a upíry, dokud nepřijde něco nového. „Teď je aktuální severská krimi, kterou odstartovala trilogie Steva Larssona Milénium,“ podotýká obchodní ředitel knihkupectví Kosmas Josef Žák. Specifikum máme ovšem v posedlosti ekonomií, která se promítla i do literatury. Populárně-naučnou ekonomickou literaturu jako nový segment přinesla kniha Tomáše Sedláčka Ekonomie dobra a zla.
Knižní trh je byznys nejistý…
… klasičtí knihkupci proto sázejí na trháky. Agresivní trh ovládaný hity ale ředí internetová knihkupectví. V nich dostávají prostor starší, zapadlé, ale mnohdy kvalitnější tituly. Ve hře je ale ještě další hráč, kterého začínají nakladatelé a distributoři brát vážně, a tím jsou elektronické knihy. Těší se té výhodě, že fyzicky vlastně neexistují, nezabírají místo. Odpadají i náklady na jejich distribuci.
V loňském roce nastoupil na elektronický trh největší knižní distributor – Euromedia, a hned s vlastním tabletem. Levná technologie, tedy čtečka či tablet, existuje, problém je ale v samotném čtenáři. „Teď je trh ve fázi průkopníků, je to novinka, hračka. Musí projít ještě dvěma fázemi, a to pokročilí uživatelé a masová spotřeba. Tak daleko není v Evropě nikdo, ani v Německu, ani ve Francii, pouze ve Spojených státech,“ míní Marek Pečenka z nakladatelství Dokořán. Prodeje e-knížek jsou stále mizivé, podíl činí méně než jedno promile celkového knižního trhu.
Martin Lipert, vydavatelství elektronických knih, E-reading
„Povědomí o elektronických knihách v České republice je asi takové jako o manželce Colomba. Všichni víme, že existuje, ale málokdo ji viděl.“
Čtečka jako médium vzbuzuje pochybnosti. „Je to absolutně slepá cesta. Každé nové médium ve svých počátcích imituje média předchozí… To, co je revoluční na internetu, tedy to, že můžete textem chodit jako sítí, ta čtečka opouští,“ myslí si Janáček.
Češi tráví u internetu třikrát více času než u knih
To, že hlavním protihráčem knih je internet, a nikoli čtečka, dokazuje i výzkum Akademie věd. Češi u něho tráví třikrát více času než u knih. Největším nebezpečí se ale neukrývá v technologii, ale v samotné společnosti. Jako by v České republice mizely elity, které by výraznou SPZ vyměnily za výraznou knihu.
„Viditelné mediální osobnosti neberou svět knih jako něco, co by jim pomohlo v budování jejich obrazu, a ono to funguje… Ty knihy potřebují na svoje zviditelnění věšáky a v tomhle by ty celebrity měly jako věšáci sloužit,“ uzavírá literární teoretik Petr A. Bílek.
