Premiéra Kozího příběhu: Velký krok pro českou animaci

Praha - Příběh ze středověké Prahy, v němž je jedním z hlavních hrdinů koza, lze sice onačit za malý krok pro kinematografii, ale velký krok pro český animovaný film. Je totiž prvním celovečerním 3D animovaným snímkem v Česku. Počítačovou techniku, která byla poprvé použita v polovině 90. let u Toy Story - Příběh hraček, se o deset let později rozhodl použít i Jan Tománek z Art And Animation studia. Vznikl tak snímek Kozí příběh - Pověsti staré Prahy. Do kin bude uveden 16. října.

Na Kozím příběhu pracovali tvůrci v největším animačním 3D studiu v České republice pět let. Režisérem, výtvarníkem, kameramanem i spoluscenáristou je Jan Tománek. „Ve filmu jsou zpracované scény, které u nás v podstatě nebyly, protože jsou možné jen díky trojrozměrné animaci,“ uvádí, v čem spočívá unikátnost Kozího příběhu.

Rozpočet snímku se vyšplhal na 35 milionů korun. I když finance s rozpočtem filmů ze slavného amerického studia Pixar srovnatelné nejsou, tvůrci by byli rádi, kdyby výsledek jejich snažení srovnatelný byl. Dosavadní kritiky ovšem nejsou příliš lichotivé. Oceňují sice prvenství v české 3D animaci, povedenost příběhu ale už tolik nechválí.

Kozí příběh se odehrává na pozadí starých pražských pověstí - nechybí mezi nimi stavba Karlova mostu, pověst o mistru Hanušovi a orloji, katu Mydlářovi nebo legenda spojená s Faustovým domem.

Do středověké Prahy přijíždí vesnický mládenec Kuba se svou věčně remtající Kozou. Zamiluje se do Máci, která posluhuje u mistra Hanuše, Koza si ji ale příliš neoblíbí a začne na ni žárlit. Příběh Kuby se prolíná s příběhem chudého studenta Matěje, toužícího po penězích. Nastěhuje se do Faustova domu a upíše duši ďáblovi.

Hlavním postavám propůjčili hlasy Matěj Hádek (Kuba), Jiří Lábus (Koza), Mahulena Bočanová (Máca) a Michal Dlouhý (Matěj).

Kozí příběh
Zdroj: ČT24/www.kozipribeh.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 8 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 12 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
před 23 hhodinami

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026
Načítání...