Předehru k Rožmberskému roku obstarali Jihočeši

Praha - Výstava v Rožmberském paláci Rok růže na Pražském hradě připomíná významný jihočeský rod Rožmberků. 9. prosince expozici zahájili zástupci Jihočeského kraje, který akci pořádá. Začal tím projekt Rožmberský rok 2011. Příští rok uplyne 400 let od úmrtí posledního z Rožmberků Petra Voka. Návštěvníci výstavy Rok růže na Hradě uvidí například Vokův dukát z roku 1595, pečeť Oldřicha z Rožmberka nebo medaile Viléma z Rožmberka z roku 1587 dále dobové šaty, zbroj, mince i obrazy.

Výstava se koná v paláci, který si nechali Rožmberkové postavit v letech 1545 až 1574. V roce 1600 se stal majetkem císaře Rudolfa II., později v něm sídlil Ústav šlechtičen založený Marií Terezií v roce 1753. Jihočeský kraj dostal pro výstavu k dispozici dva sály, přilehlé prostory slouží jako informační středisko se suvenýry.

Hlavní část výstavy zachycuje historii rodu prostřednictvím dobových dokumentů, literárních textů a fotografií. Genealogii rodu představují obrazy a dobové portréty v improvizované obrazárně. Expozici doplňují dobové exponáty, kupříkladu pomůcky pro výlovy rybníků nebo vybavení kuchyně a jídelny. Výstavní panely prozradí víc o vztahu Rožmberků k lázeňství, pivovarnictví, alchymii a stavitelství.

Nahrávám video

Jihočeši zavedli k Rožmberskému roku speciální rožmberské cestovní pasy, které mohou inspirovat lidi k návštěvě zajímavých míst spojených s Rožmberky. Držitel pasu má za úkol nasbírat razítka ze všech rožmberských míst. Pokud uspěje, obdrží od kraje dárek. Lidé se mohou těšit třeba na nocleh v některém z hotelů v rožmberských městech, lázeňský pobyt nebo volné lístky do zámků a hradů. Tento soutěžní cestovní pas bude k dispozici od ledna.

Rožmberkové

patřili mezi nejvýznamnější a nejvlivnější české šlechtické rody. Jejich členové zastávali funkce u českého královského či říšského císařského dvora a často se za dobu třísetletého trvání rodu velmi výrazně zapsali do dějin českého státu. Rožmberkové vznikli jako jedna z rodových větví Vítkovců. Zakladatelem rodu byl Vítek III., syn Vítka z Prčice.

Zámek Rožmberk
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 9 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 10 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...