Impulsem k vytvoření jednoho z jeho nejznámějších obrazů – Guerniky – bylo pro Pabla Picassa zničení stejnojmenného baskického města. Italské a německé bombardéry jej zničily v dubnu 1937. U příležitosti 80. výročí vzniku obrazu uspořádalo madridské Muzeum královny Sofie výstavu Picassových děl. Guernica je hlavním lákadlem.
Téměř osm metrů široké a tři a půl metru vysoké plátno namaloval Picasso během pár týdnů v Paříži. Obraz se stal jedním z nejslavnějších uměleckých ztvárnění války v novodobé historii. „Guernica se stále v různých kontextech používá jako ikonické dílo. Ukazuje, jak uvažujeme o smrti způsobené bombardováním,“ poukázal na význam obrazu kurátor madridské výstavy Timothy James Clark.
- Někdejší hlavní město Basků Guerniku téměř zcela srovnaly se zemí německo-italské nálety na konci dubna 1937.
- O počty obětí se historici dodnes přou. Baskická vláda tehdy oznámila, že zemřelo 1654 civilistů, novější odhady uvádějí kolem 300 obětí.
- Masivní bombardování civilistů šokovalo svět a vyvolalo vlnu solidarity s republikány ve španělské občanské válce.
Protiválečný obraz měl Picasso vytvořit už dříve, na zakázku španělské republikánské vlády. Malíř to ale odmítnul. Nebyl si jist, jestli by něco takového vůbec zvládl. Donutil ho až hrůzný nálet s množstvím civilních obětí. „Myslím, že využil i své dřívější skici, v nichž přemýšlel o krajních bodech lidské existence – konfliktu, násilí, teroru, panice a strachu,“ předpokládá kurátor.
Do Španělska se obraz Guernica dostal až v roce 1981, šest let po pádu tamní diktatury a osm let po Picassově smrti. Předtím byl obraz ve správě Muzea moderního umění v New Yorku. Picasso totiž chtěl, aby se dílo nedostalo do Španělska dříve, než bude tato země svobodná.
Nyní mají návštěvníci v Madridu možnost si ho prohlédnout až do 4. dubna. Výstava nazvaná Soucit a hrůza: Picassova cesta ke Guernice představuje ještě dalších 180 děl tohoto umělce. Sleduje jeho tvorbu od počátků v Malaze až po jeho pozdní práce z Paříže.
