Před 96 lety se narodila královna jazzu Ella Fitzgeraldová

Praha - Je tomu už devadesát šest let od doby, kdy na svět přišla budoucí první první dáma jazzu a blues Ella Fitzgeraldová. Obdržela zhruba třináct cen Grammy a během svého života téměř neslezla ze žebříčku oblíbenosti. Napsala obsáhlou kapitolu americké hudby. Zemřela ve věku devětasedmdesáti let, v posledních letech života měla problémy se srdcem.

V dětství malou Ellu inspirovala hudba Louise Armstronga a kapela The Boswell Sisters, jejíž zpěvačku se pokoušela napodobovat. Se svou vlastní kariérou ale navzdory mnoha překážkám začínala také od píky.

Život měla Fitzeragldová opravdu pestrý. V patnácti letech osiřela, a tak se začala živit jako barmanka v jednom „nevěstinci“. Zaplétala se s mafií a po konfliktu s policií byla poslána do opatrovnictví i do církevní školy, z níž záhy utekla a žila na ulici. Zlom však přišel v roce 1934, kdy náhodně vyhrála soutěž mladých talentů v Harlemu.

Začínala v kapele Chicka Webba, pořádnou sólovou kairéru odstartovala až o několik let později. Pod křídly společnosti Decca strávila zhruba deset let a právě za tu dobu složila několik nesmrtelných písní jako It's only a paper nebo How High the Moon. Ve slibně rozjeté cestě ke slávě pokračovala i u gramofonové společnosti Verve Records. Její diskografie čítá zhruba čtyřicítku alb.

Mimo pódia se objevovala také na filmovém plátně, např. v muzikálu Pete Kelly's Blues. Roli zpěvačky Maggie označila Fitzgeraldová za tu největší událost, která se jí kdy v životě přihodila.

Největším příspěvkem její tvorby do hudebního světa byl jistě devatenáctidílný zpěvník s téměř dvěma stovkami skladeb. Ella vlastnila unikátní hlas a cit pro jazz, navíc se nebála improvizovat, proto si ji publikum velice rychle zamilovalo. Právě ona byla mezi zpěvačkami populární hudby ta první, jež získala státní vyznamenání pro umělce.

V roce 1986 byla hospitalizovaná se selháním srdce a dýchacími potížemi. Vlivem cukrovky jí musely být amputovány obě nohy od kolenou dolů a postupně přicházela také o zrak. Ke konci života byla uvázaná na kolečkové křeslo. Zemřela doma v roce 1996.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Ochotníci se dostali na seznam UNESCO

Výbor UNESCO zapsal hraní amatérského divadla v Česku na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. V tiskové zprávě o tom informovalo české ministerstvo kultury a na síti X to uvedlo také samotné UNESCO. Je to desátá položka, kterou Česko na seznamu má. Už dříve na něj byly zapsány například jízdy králů, sokolnictví či modrotisk.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025

Méně filmů v kinech a streamovací obr? Co přináší přetahovaná o Warner Bros. Discovery

Paramount Skydance chce zabránit vytvoření dominantního giganta na filmovém trhu, který by vznikl, pokud by Netflix od Warner Bros. Discovery převzal filmová studia i konkurenční platformu HBO Max. Ve snaze zvrátit nedávno zveřejněnou dohodu proto Paramount nabídl, že odkoupí celou společnost WBD, tedy včetně kabelové televizní sítě. Hollywood i znalci zábavního průmyslu vedou diskuse, co tyto vlastnické změny můžou přinést. Ubude filmů pro kina?
9. 12. 2025

ČT chystá na jaro Místo zločinu Zlín, černou komedii Lajf i pečení

Česká televize představila programové novinky na jaro 2026. Mimo jiné se vrátí pořad Peče celá země a série Místo zločinu se rozšíří o Zlín. Tvůrčí dvojice Jiří Strach a Marek Epstein představí černou komedii Lajf. Novinkou zaměřenou na deváťáky je projekt DouČTo a ČT sport čekají přenosy ze zimní olympiády.
9. 12. 2025

Nominace Zlatých glóbů vede drama Jedna bitva za druhou

Nominace na Zlaté glóby ovládlo americké drama Jedna bitva za druhou režiséra Paula Thomase Andersona, získalo jich devět. Následuje snímek Citová hodnota s osmi nominacemi a film Hříšníci se sedmi.
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025
Načítání...