Pražáky a Brňáky usmíří (možná) sedmikráska

Brno - Letité vtipy, podle nichž se v Brně hovoří o „Pražácích“ s nevraživostí a v Praze se o „Brňácích“ neříká vůbec nic, byly také částečně inspirací pro téma letošního, třetího ročníku Brněnské sedmikrásky. Po dvou letech, kdy hledala nejlepší báseň o Brně, tak pořádající redakce časopisu a nakladatelství Host změnila zadání. Vítězem letošní básnické soutěže se může stát buď nejlepší brněnská báseň o Praze, nebo pražská o Brně.

„Tohle nám přišlo z obou stran velmi kruté,“ poznamenal ke zmíněným vtipům šéfredaktor Hostu Miroslav Balaštík. „Proto jsme se rozhodli, že prostřednictvím poezie zjistíme, jak to je doopravdy, jak na sebe dneska obě města vzájemně zahlížejí. Nicméně Brno a Prahu zde chápeme mnohem šířeji. Nejsou to jen města, ale spíše životní postoje.“

Hlubší vzájemné reflexe Prahy a Brna v současné české poezii podle Balaštíka není mnoho. „Jako by se básníci ostýchali vyjádřit své city vůči tak inspirativním městům, jako je Brno či Praha. Největší stopu jako téma tak dnes v poezii zanechává zřejmě Ostrava, kterou najdeme v básních Petra Hrušky, Petra Motýla, Jaroslava Žily, Milana Krupy a dalších,“ domnívá se šéfredaktor.

Zapalte Prahu

Svébytnou výjimkou je sbírka brněnského básníka a publicisty Karla Škrabala Zapalte Prahu z konce 90. let. Škrabal a Balaštík letos také zasednou v porotě, spolu s nimi „pražský spisovatel Jaroslav Rudiš a brněnský emigrant v Praze herec, režisér a spisovatel Arnošt Goldflam“.

Soutěže se mohou zúčastnit jak začínající, tak zavedení autoři - a nejen z obou velkoměst. K paradoxům Brněnské sedmikrásky koneckonců patří, že většina přispěvatelů z minulých ročníků nepocházela z Brna. Uzávěrka třetího ročníku je 1. září, vítěze vyhlásí pořadatelé o měsíc později na festivalu Brněnské kulturní hostování.

Básně v rozsahu nejvýše tří stran A4 posílejte e-mailem na adresu sedmikraska@hostbrno.cz nebo poštou na adresu Host (Sedmikráska), Radlas 5, 602 00 Brno.

Petr Petříček
Zdroj: ČT24/Host

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 16 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 18 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...