Prado láká na Renoira

Madrid – Jedno z nejslavnějších muzeí na světě El Prado v Madridu zažívá vrchol výstavní sezony. Davy lidí se doslova hrnou na expozici unikátní sbírky 31 obrazů Augusta Renoira – vrcholného představitele impresionismu. Výjimečnou sbírku Renoirových prací zapůjčili muzeu dědicové sběratele Roberta Sterliga Clarka, který obrazy shromažďoval skoro padesát let. Je to vůbec poprvé, kdy majitelé obrazů souhlasili s vývozem celé sbírky Renoirových děl z USA.

„Můžeme tady vidět, jakým způsobem Renoir pracoval s malířskou tradicí klasicismu. Velmi se zajímal o samotnou formu, vždy šel vlastní cestou, nebyl vyhraněným impresionistou, ale obsáhl i jiné směry,“ upozornil ředitel muzea Miguel Zugaza. Výstava zahrnuje portréty, ženské postavy, krajiny, květinová zátiší a dva autoportréty umělce, který navštívil Prado v roce 1892. Prohlédnout si lze Renoirovy obrazy do 6. února příštího roku.

Auguste Renoir se stal legendou už za svého života. Proslavil se výjimečnou barevností a mihotavým světlem svých obrazů. Narodil se 25. února 1841 v Limoges do poměrně chudé rodiny krejčího. Mladý Renoir musel záhy vypomáhat rodině. Ve třinácti letech začal pracovat jako malíř porcelánu v jedné pařížské továrně. Brzy maloval na porcelán vlastní motivy. Později se živil jako malíř nástěnných dekorací, vějířů a závěsů.

Nahrávám video

V roce 1862 si konečně mohl dovolit začít studovat na umělecké škole École des Beaux Arts v Paříži. V dílně učitele Charlese Gleyra Renoir poznal přátele, kteří měli podobné umělecké ideje. Alfréda Sisleyho, Frederica Bazilla a Claudea Moneta. Společně s Monetem navštěvovali restauraci „La Granouilliere“ a snažili se zachytit chvilkové světelné okamžiky.

Díky známosti s renomovaným uměleckým obchodníkem Durand-Ruelem si mohl zařídit velký ateliér, neboť jmenovaný odkoupil mnoho jeho obrazů. Na salonu v roce 1873 měl poprvé úspěch, avšak když jeho přátelé uspořádali první výstavu impresionismu v roce 1874, byl to propadák. Renoir si v této době začal pěstovat svůj vlastní osobitý styl, za který byl mnohými odsuzován, a v němž vytvořil množství velkých děl. V roce 1879 se oženil s Aline Victorine Charigotovou a soustředil svou malbu na témata obyčejného lidského života. Zejména portrétoval své děti a jejich pečovatelku Gabriellu Renardovou.

  • Auguste Renoir - V zahradě zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2041/204064.jpg
  • Auguste Renoir - Autoportrét (1910) zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2041/204068.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 1 hhodinou

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 15 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 17 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
před 21 hhodinami

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.