Poupata mezi trním

Jmenuje se Hrdina, ale kdeže nomen omen, i když k záchraně světa své rodiny se sesbírá. Jenže je už pozdě. A pozdě, alespoň ve výseči, kterou z jejich života zachytil film, je i pro jeho manželku, dceru a syna. Ovšem i v prostoru vymezeném ušmudlaným nádražím, zaplivanou putykou a nevysněnou prací je místo pro sny, a tedy pro naději. Přesto se žádný vánoční zázrak v tomhle „tak trochu jiném vánočním příběhu“ nekoná.

Snímek Poupata je celovečerním hraným debutem režiséra Zdeňka Jiráského (na kontě má zatím jinak jen televizní dokumenty, například Sladké mámení nebo Co se kýče týče), který vznikl na jeho námět a podle jeho scénáře za podpory České televize. Název pro své sociální drama si vypůjčil od stejnojmenné spartakiádní skladby, kterou ženy ve filmu nacvičují. Děj se ale neodehrává v 80. letech, jak by se podle názvu mohlo zdát, nýbrž v současnosti.

Něžnost a křehkost, jež poupata vyvolávají (odmyšleno od jejich významu spojeného se spartakiádou), je vlastností (mnohdy naivních) snů a iluzí filmových postav a je vlastní i postavám jako takovým, protože člověk je, nic naplat, křehká bytost. Tyto jemnosti jsou ale obaleny a zároveň ohrožovány prostředím, v němž hrdinové žijí, reálnými vyhlídkami a s tím souvisejícím (říkejme tomu tak) osudem, který mění bez ohledu na to, jak člověk míní.

Film diváky nechá nahlédnout v období adventu do jedné čtyřčlenné rodiny v jednom industriálním městečku. Zašedlý sníh, věčná inverze, brzká tma, panelákový byt s nábytkem, jehož lepší kousky pamatují spartakiádu v osmdesátém pátém, hospoda čtvrté cenové se striptýzem jednou týdně a hracím automatem ve špeluňce a fabrika a nádraží jako v podstatě jediné možnosti, kde se uplatnit. To vše nasnímané kamerou Vladimíra Smutného.

Jarda Hrdina (Vladimír Javorský) pracuje jako hradlař na dráze, jeho žena Kamila (Malgorzata Pikus) uklízí na nádraží a chystá se melouchařit jako stánkařka spolu se svými vietnamskými přáteli, těsně plnoletá těhotná Agáta (Marika Šoposká) si neví rady se sebou, natož se svým životem, a ani její mladší brácha Honza (Josef Láska) nepůsobí, že by se z neutěšeného prostředí dovedl vymanit, i když se o to s naivismem pokusí.

Zdánlivě vše funguje, blízkost mezi členy rodiny nechybí, žádná italská domácnost nebo zjevné odcizení, spíš smíření s tím, že to holt je, jak to je. Přesto má každý z nich nějak zpackaný život a způsob, jakým se onu zpackanost snaží zmírnit, případně neřešit, ovlivňuje ostatní – podobně jako se protínají koleje na dráze, která je po hospodě jediným možným místem potkávání.

Kamila přivírá oči před Jardovým gamblerstvím, které ruinuje už tak dost chatrné úspory, Agáta oddaluje rozhodnutí pro to, co chce, protože neví, co to je, a Honza si naivně vytváří bublinu před okolní šedí láskou ke striptérce Zuzaně (Aneta Krejčíková). Drží se své za vlasy přitažené představy o štěstí („hlavně že jsme se potkali“), která je hořce úsměvná v prostředí jeho vrstevníků, u nichž podle Agáty a její kamarádky Magdy (Kateřina Jandáčková) „nevadí, že hulí, hlavně, že nechlastaj“.

Únik z všednosti hledá ostatně ve filmu každá postava, ač jsou to mnohdy cestičky, které jsou součástí každodennosti – alkohol, drogy. A i když je většině víceméně jasné, že jejich život se bude odehrávat v hranicích okresu a nepřekročí stín toho, v čem dosud žili, mají své sny - spíš jako malou útěchu a příjemnou představu „co by, kdyby“ než jako cíl, za nímž by šli. Výjimkou jsou snad jen vietnamští manželé, kteří se ze svého „snu“ chtějí vrátit tam, odkud za ním odešli.

Kamila nacvičuje s ostatními ženami Poupata, aby skladbu pak předvedly místním, to je jen drobný únik, tím nerealizovatelným, o němž ale může klidně snít, je cesta do Amazonie. „Fakt myslíš, že se tam dostaneme?“ – „Je to sen, přes to nejede vlak,“ klamou se vědomě s Jardou navzájem. Její manžel staví ze sirek lokomotivy a lodě v lahvích, křehké předměty v křehkém obalu – podobenství ne čistě náhodné -, které je ochotný (za)prodat, ač na to není pyšný, aby měl peníze na automaty.

A protože se své závislosti nedovede postavit, zároveň mu ale není jedno, že za ni budou muset zaplatit jeho nejbližší, odhodlá se k zoufalému pokusu o nápravu. Jenže, jak už to tak chodí, člověk míní a předurčenosti ke ztroskotanosti se nelze tak lehko zbavit.

Možná by se z toho všeho mohlo zdát, že v syrové atmosféře a životních dramatech Jiráského snímku není místo pro humor anebo naději. Není tomu tak. Jen s nadějí (ať už obsaženou v soudržnosti blízkých nebo symbolizovanou obecněji těhotenstvím) je to podobně jako na začátku filmu s opilým „padlým andělem“ – máme-li zůstat u mírně patetických příměrů vycházejících z podtitulu „tak trochu jiný vánoční příběh“: člověk se zase může postavit na nohy, jen často na poněkud pochroumané.

POUPATA. Námět, scénář, režie: Zdeněk Jiráský. Hrají: Vladimír Javorský, Malgorzata Pikus, Marika Šoposká, Josef Láska, Kateřina Jandáčková, Nguyen Thi Minh, Nguyen Kim Son, Jiří Maryško, Luboš Veselý, Edgar Dutka, Vladimír Polívka, Aneta Krejčíková, Otmar Brancuzský, Dana Syslová. Za zmínku stojí, že režisér při obsazování rolí hledal nepříliš známé nebo zcela neznámé herce, s výjimkou Vladimíra Javorského. Kamera: Vladimír Smutný. Hudba: Martin Přikryl a Archive. V kinech od 15. prosince 2011.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O bezplatné nedělní prohlídky na hradech je velký zájem, rezervace rychle mizí

Více než šedesát hradů a zámků ze 105 zapojených do nedělních bezplatných prohlídek už má plno, vyplývá z aktuálních údajů na webu Národního památkového ústavu (NPÚ) a jednotlivých památek. Na dalších objektech zbývají poslední volné termíny k rezervaci. V neděli 30. srpna se státní památky mimořádně poprvé otevřou zdarma v rámci projektu Dostupná kultura pro všechny, který vyhlásilo ministerstvo kultury.
před 5 hhodinami

Střelci na královnu ukazují v Opavě veřejné umění ze socialismu

V opavském Domě umění vystavují sochy a reliéfy, které bývaly k vidění ve veřejném prostoru Moravskoslezského kraje za období socialismu. Na výstavu nazvanou Střelci na královnu se vešlo sedmdesát děl.
před 8 hhodinami

Hejty a algoritmy v módě ovlivňují, co se bude nosit a prodávat

I do módních trendů promlouvají algoritmy, včetně těch poháněných „hejty“. Módní průmysl, včetně luxusních značek, se podřizuje tomu, co vzbudí ohlas na sociálních sítích, s vědomím, že čím bizarnější věc, tím větší pozornost, popisuje italský časopis Lampoon Magazine. Pro fast fashion je pak „trendování“ určitého oblečení na sociálních platformách znamením, že právě tenhle kousek má šanci uspět v obchodech.
před 8 hhodinami

Začíná kompletní oprava pražské Invalidovny, trvat by měla čtyři roky

V Praze byla zahájena kompletní obnova barokní Invalidovny za 2,15 miliardy korun. Půjde o dosud největší investici Národního památkového ústavu (NPÚ), stavbaři od projektu převzali symbolický klíč. Na volném pozemku v jižním úseku u historické části památky vybudují dvě moderní přístavby pro Pražský filharmonický sbor a technické zázemí. Veřejnost se má do obnovené Invalidovny poprvé podívat v roce 2030.
před 10 hhodinami

Zemřela první dáma americké country a filantropka Dolly Partonová

Ve věku 80 let zemřela americká zpěvačka, autorka písní, herečka a filantropka Dolly Partonová, uvedly v úterý večer světové agentury s odvoláním na rodinu umělkyně. Partonová byla považována za legendu a první dámu americké country. Neméně zásadní je ale vliv této umělkyně na poli filantropie a ženské emancipace v hudbě.
25. 8. 2026Aktualizováno25. 8. 2026

Ministerstvo ukončuje připomínky ke kulturní politice. Nikdo nás nepřizval, říkají umělci

Ministerstvo kultury v úterý uzavírá připomínky odborné veřejnosti k návrhu nové státní kulturní politiky do roku 2030. Někteří zástupci umělecké sféry si stěžují, že je k tvorbě materiálu nikdo nepřizval. A že dokument neotevírá zásadní témata, třeba situaci pracovníků na volné noze. Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) ale dokument stanovuje věcné priority resortu a garantovat finance předem nemůže.
25. 8. 2026

Lupiči v evropských muzeích přitvrzují. Víc násilí a zlata, méně nenápadnosti

Evropská policejní agentura Europol si všímá narůstající násilnosti pachatelů, kteří se vydají pro lup do evropských muzeí. Tento trend dává do souvislosti s nástupem nových zločineckých sítí. Ty cílí na konkrétní cenné artefakty, přičemž překupníky s uměním nahrazují příležitostné skupiny rekrutované prostřednictvím sociálních sítí.
25. 8. 2026

Red Leather má pod kloboukem upřímné písně o temnotě a naději

Hrál na ulicích Los Angeles, obličej skrývá pod kloboukem s třásněmi a poslední čtyři roky míří mezi hudební elitu. Americký hudebník z Nevady Red Leather koncertoval v srpnu v Praze. V hudbě kombinuje country s rockovými melodiemi a v textech vypráví o zkušenostech se závislostmi.
25. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.