Potápěči opět ve Vltavě pátrali po torzu Juditina mostu

Praha - Malý kousek dřeva, který může pomoci zlepšit poznatky o historii mostů v Praze, vyřízli dnes policejní potápěči z dřevěného kůlu u pilíře někdejšího Juditina mostu. Vyříznutý kus odevzdali k dalšímu zkoumání Národnímu památkovému ústavu, který analýzou určí, jak je materiál starý. Pod hladinou Vltavy našli dnes potápěči také ještě dva trámy a kamenné kvádry. Archeologové v tomto roce pomáhají s pátráním po stopách prvního pražského mostu už potřetí.

„Bylo by obzvlášť radostné, kdyby se zjistilo, že ten strom byl poražen dřív než v polovině 12. století,“ doufá Zdeněk Dragoun z Národního památkového ústavu, že analýza části dřevěného kůlu přinese příjemné překvapení. Takové stáří by totiž ukazovalo, že se jedná o pozůstatky původního dřevěného mostu, který předcházel tomu Juditinu, už kamennému. Ten byl postaven roku 1170.

Juditin most byl první pražský kamenný most, který ale zničila v roce 1342 povodeň. Zachoval se z něho jeden oblouk na staroměstské straně a pozůstatky na malostranské straně, které byly objeveny při rekonstrukci Čertovky. Před povodní stál Juditin most přibližně v místech dnešního Karlova mostu. Byl ale nižší a zřejmě nevedl rovně, ale zalamoval se. Postaven byl kolem roku 1170, byl asi 514 metrů dlouhý a opíral se o dvacet pilířů.

Dřevo z konce 12. století

Potápěči už dříve našli rošt z dubového dřeva, na kterém údajně stály základní kameny jednoho z pilířů Juditina mostu. Kousek z jednoho kůlu, kterých je kolem pilíře zaraženo šest nebo sedm, podrobili archeologové nedávno analýze.

Dosavadní výsledky odkazují na souvislost s Juditiným mostem. Podle Dragouna poslední letokruh dřeva ukazuje na rok 1190. Není ale jisté, jaký byl účel kůlů - zda šlo o opravu nebo dodatečný ledolam.

Mapování je předvoj výzkumu, potápěče baví

Dnešní průzkumná „podvodní“ akce nebyla první, kterou se archeologové snažili zmapovat původní rozmístění pilířů Juditina mostu. „Celou tuhle etapu bereme jako zjišťovací, ověřovací, jaká je ta situace, co kde je a může být. Představujeme si to tak, že bychom udělali nějaký plán, projekt na komplexní, opravdový výzkum, který by samozřejmě vyžadoval čas, peníze a součinnost,“ uvedl Dragoun. Lodní doprava totiž torzu mostu příliš nesvědčí.

Při prozkoumávání Národnímu památkovému ústavu velmi pomáhají potápěči z oddílu pražské poříční policie, kteří archeologické průzkumy spojili s povinným cvičením. „Rádi něco hledáme pro památkáře, je to tajemná a hezká práce,“ nenamítají policisté vůbec nic proti spolupráci, naopak ji vítají jako zpestření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...