Brno – Paměť, malby i nová média se mísí v dílech mladých českých i slovenských autorů. V brněnském Domě umění jich vystavují přes dvě desítky v expozici nazvané Tektonika paměti. Ta je rozšířenou verzí výstavy, která se konala minulý ročník v Ústí nad Labem v Galerii Emila Filly.
„Chtěla jsem navrátit zpět na své místo ukradený obraz,“ začala popisovat příběh své malby mladá umělkyně Lenka Martincová. Její praděda byl totiž nejen venkovský učitel, ale také amatérský krajinář. „Byl velmi systematický až pedantský a podrobně si zaznamenával vytváření obrazu,“ pokračovala Martincová. Zapsal si, jak malovat oblaka, louky, les i jaké barvy přesně používal a jak je míchal.
Na zdi po zmizelém obrazu zůstala stopa a malá fotografie, která tam visela po malbě, podle Martincové jen připomínala ztrátu cenné památky. „Rozhodla jsem se proto obraz znovu namalovat,“ vysvětlila. V Krkonoších tedy vyhledala kopec Kotel, který na obrázku byl a podle poznámek a velikosti obrazu se jí podařilo na plátno odhadnout jeho pravděpodobnou podobu.
Další z 19 mladých umělců, kteří v Brně vystavují, je Romana Horáková. Ta ve svém díle vztáhla vzpomínky na dům svého dětství. V něm totiž našla dopisy, které tam zanechali odsunutí sudetští Němci. Výstava je tak především vyjádřením vzpomínek na rodinnou historii a s ní spjatá místa.
Autoři jsou ucelenou uměleckou generací
Přestože se umělci obracejí k minulosti, pracují často s novými médii. „Pracují totiž s fotografickými archivy i jiným nalezeným materiálem a ten pak zpracují právě prostřednictvím nových médií. Vedle těchto výtvorů tu jsou ale i tradiční malby a sochy,“ popsala výstavu její kurátorka Lucie Machová.
Ta pro její vznik oslovila české a slovenské autory narozené mezi lety 1978 až 1990. „Je to jedna generace, která vyrostla ve stejné době, na podobných místech a jejich vnímání je tak obdobné a přitom odlišné od vnímání mladší generace,“ dodala kurátorka.
