Praha - Šicí stroj, skládací sušák nebo strojek na zmrzlinu by české hospodyňky poznaly nejspíš daleko později, kdyby nebylo Vojtěcha Náprstka. Národopisec a sběratel vozil technické vymoženosti ze svých zahraničních cest a staly se součástí sbírky, která je mimo jiné zařazena do nové stálé expozice v Národním technickém muzeu.
Současně s expozicí Technika v domácnosti otevírá muzeum 5. října také výstavu nazvanou Jak Finerhut k Náprstkovi přišel aneb 150 let Českého průmyslového muzea. Vlastenec, sběratel a mecenáš Vojta Náprstek, vlastním jménem Adalbert Fingerhut, je bytostně spjat s počátky NTM. Byl to on, kdo 6. října 1862 jmenoval komitét pro založení Průmyslového muzea a věnoval mu technické novinky a prototypy dovezené ze svých cest po světě.
„Dnes máme Náprstka spojeného s Národním muzeem, s oddílem asijských, afrických a amerických kultur. Málokdo si uvědomujeme, že dávno předtím, než začal sbírat tyto národopisné věci z celého světa, se zabýval užitnou technikou věnovanou domácnosti. Byl to třeba on, kdo přivezl do Prahy poprvé šicí stroj,“ připomněl generální ředitel NTM Karel Ksandr.
Právě i šicí stroje si lze prohlédnout ve stálé expozici Technika v domácnosti, která je podle Ksandra jednou z mála takto zaměřených expozic ve střední Evropě. Představuje nejrůznější mechanické, plynové a elektrické pomocníky, které hospodyňkám od poloviny 19. století usnadňovaly hygienu, úklid, praní, žehlení, šití oděvů či přípravu pokrmů.
Řazeny jsou přitom retrospektivně - tedy od současnosti do minulosti. „Řekli jsme si, že to bude pro návštěvníky nejlákavější a také nejsrozumitelnější, pokud začnou věcmi, které jsou jim blízké, které je obklopují, a postupně se budou ponořovat hlouběji až k nejstarším spotřebičům a strojkům v druhé polovině 19. století,“ vysvětlila koncept expozice kurátorka Lucie Střechová.
Lidé si tak nejprve připomenou současnou výrobu a vývoj včetně projektování v počítači i studentských designérských vizí. Další část je seznámí s nabídkou spotřebičů v době reálného socialismu, spatří průkopnickou práci průmyslových výtvarníků v poválečném období, uvidí počátky tradičních prvorepublikových i pozdějších výrobců, připomenou si fenomén elektrifikace i propagace nových spotřebičů formou reklamy, veletrhů a nabídky obchodních domů.
„Nejstarším exponátem je šicí stroje Eliase Howea z 50. let 19. století,“ doplnila Střechová. Z druhé poloviny předminulého století pocházejí také z dnešního pohledu nejkurióznější exponáty. „V Náprstkově kolekci je to třeba past na mouchy s hodinovým strojkem,“ uvedla kurátorka příklad. „Kuriózní věci se najdou ale i v mladší době - například ve 20. a 30. letech pračky a ve 40. letech velký kuchyňský robot Zbrojovky Brno, který přežil mnohá desetiletí. Když jsme ho připravovali na výstavu, museli jsme být dva, úplně si nedokážu představit, že s ním hospodyňka manipulovala sama.“
Expozice Technika v domácnosti i výstava věnovaná výročí 150 let Českého průmyslového muzea se veřejnosti otevře 5. října. První z nich by muzeum rádo za deset, patnáct let inovovalo.
