Praha – Dějiny šoa českých a moravských Židů jsou pro veřejnost spojeny především s pojmy ghetta v Terezíně a koncentračního tábora Osvětim-Birkenau. Deportace vězňů do ghett, táborů nucených prací a koncentračních a vyhlazovacích táborů v oblasti Pobaltí, obsazených území Polska a Běloruska zůstávaly doposud stranou zájmu. Do těchto míst byla během jediného roku násilně odvezena více než polovina všech českých a moravských Židů, 48 991 jich bylo zavražděno, přežilo pouhých 549. Jejich osudy chce připomenout cyklus Židovského muzea v Praze Od té doby věřím na osud…
Úvodní díl cyklu, představený v Galerii Roberta Guttmanna v roce 2005, přiblížil deportace českých Židů do Pobaltí. O dva roky později seznámilo Židovské muzeum veřejnost s osudy transportů, jejichž cílem bylo okupované území Polska.
Závěrečný díl cyklu, který je v Galerii Roberta Guttmanna k vidění od 29. července 2010 do 30. ledna 2011, má podtitul Transporty protektorátních Židů do Běloruska v letech 1941–1942.
Připomíná příběhy lidí, kteří zmizeli na území obsazeného Běloruska. Ghetto Minsk, vyhlazovací tábor v Malém Trostinci a železniční zastávka v Baranoviči se staly místem, kde bylo zavražděno 6981 českých a moravských Židů. Konce války se dožilo jen 22 deportovaných.
„Mozaiku příběhů těchto českých obětí šoa v Bělorusku bylo třeba skládat ze střípků vzpomínek několika přeživších vězňů, protože značná část dobových materiálů byla nacisty zničena,“ vysvětlila kurátorka výstavy Jana Šplíchalová. V expozici je doplňují výpovědi místních obyvatel a Židů deportovaných z Rakouska a Německa. Ke konfrontaci byly využity i protokoly pozdějších výslechů příslušníků okupační armády a místních kolaborantů.
„Pro veřejnost to byla neznámá témata. Snažili jsme se s kolegou Tomášem Přibylem, který natočil dokumentární tetralogii, tato místa zdokumentovat,“ dodává Šplíchalová. Opomíjené koncentrační a vyhlazovací tábory zachycují oficiální snímky nacistické propagandy, fotografie pocházející ze soukromých alb či dokumentární záběry osvobozeneckých armád. Dokumentarista Lukáš Přibyl navíc část filmového materiálu ke svým oceňovaným dokumentům Zapomenuté transporty sestříhal přímo pro výstavu.
