Pocta Cunninghamovi. Vzpomínka na performanci, která otevřela obzory

Ostrava - Hudebně-taneční performancí Pocta Cunninghamovi si dnes Ostrava připomene průlomové setkání československého obecenstva s nejnovějšími proudy soudobého performativního umění, které jim přesně před padesáti lety přineslo představení americké avantgardní skupiny Merce Cunningham Dance Company. Na svém světovém turné vystoupila také v socialistickém Československu, nejprve v Praze a 24. září 1964 také v tehdejším Divadle Zdeňka Nejedlého v Ostravě. Autorem vzpomínkové choreografie Pocta Cunningramovi je bývalý člen jeho souboru Daniel Squire, hudební doprovod zajistil mezinárodní komorní orchestr Ostravská banda v čele s Petrem Kotíkem.

„Československá představení Merce Cunningham Dance Comapny, ve které působili a účinkovali také hudební skladatel John Cage a výtvarník Robert Rauschenberg, měla pro mnoho umělců, zvláště hudebníků a skladatelů, klíčový význam. Chceme tuto událost připomenout výročním koncertem umělců, kteří byli tehdy u toho, nebo navazují na uměleckou činnost tehdejších hlavních protagonistů,“ vysvětlovala Martina Klézlová z Národního divadla moravskoslezského.

Newyorský tanečník, choreograf a pedagog Daniel Squire, který působil u Cunninghama jedenáct let, představí vlastní choreografie na hudbu proslulého hudebního experimentátora Johna Cage a dalších dvou výrazných představitelů soudobé hudby Christiana Wolfa a Toshi Ichiyanagiho. „Nechtěl jsem udělat přímo kus od Cunninghama, vytvořil jsem něco jiného, ale s respektem a úctou k němu a jeho způsobu práce,“ uvedl Squire, který bude také sám tančit. Vedle něj se na jevišti představí Nicole Morel a členové ostravského baletního souboru. Ani tentokrát nepůjde o klasický balet. „Je to poměrně náročné na mozek, takový intelektuální tanec. Naučili jsme se několik frází,“ přibližuje tanečník Filip Staněk.

Autorem projektu je společně s ředitelem ostravského divadla Jiřím Nekvasilem skladatel, hudebník a propagátor světové soudobé hudby Petr Kotík, který právě po představení Cunninghamova souboru navázal úzkou spolupráci s Cagem. Ostatně byla to zásluha Kotíkovy matky, herečky Idy Epsteinové, že americká skupina do Československa vůbec přijela. Když nedostala vstupenky na vystoupení souboru v Benátkách, zašla do zákulisí. „Nakoukla dovnitř, viděla tam Cunnighama, jak zkouší, tak k němu zašla a začala se s ním bavit. On ji poslal za svým manažerem. A ji najednou napadlo zeptat se, jestli nechtějí přijet do Prahy,“ vzpomínal Petr Kotík. Za několik měsíců soubor skutečně přijel do Prahy i do Ostravy.

„Někteří byli trochu v šoku, konsternováni nemelodickou hrou na klavír a drsným zacházením s tímto nástrojem. Po produkci nastalo nejdřív napjaté ticho a až po delší odmlce se publikum přece jenom nesměle roztleskalo.“

Do projektu se zapojil i jeden z tehdejších diváků - ostravský malíř a grafik Eduard Ovčáček. „V době totalitního režimu byla vystoupení umělců tohoto kalibru neobvyklá a ojedinělá. A naše očekávání nebylo zklamáno. Opravdu to nebyl klasický balet se všemi jeho atributy a piruetami. Byly to vlastně improvizace, tanečníci měli jednoduché kostýmy výrazné barevnosti, na jevišti stál klavír, na který hrál Cage,“ vzpomínal Ovčáček, který tehdy se zájmem sledoval představení i reakce diváků. „Někteří byli trochu v šoku, konsternováni nemelodickou hrou na klavír a drsným zacházením s tímto nástrojem. Po produkci nastalo nejdřív napjaté ticho a až po delší odmlce se publikum přece jenom nesměle roztleskalo,“ říká Ovčáček, který u příležitosti výročí performance vystavil v Divadle Antonína Dvořáka deset svých obrazů.

Nahrávám video

A jak tehdy zapůsobila Ostrava na americké umělce? Jedna z účinkujících Carolyn Brown tomu věnovala pasáž ve své knize vzpomínek na spolupráci s Cagem a Cunninghamem.

„Ostrava nebo československý Pittsburgh možná bylo hornické město, ale mělo slušné staré divadlo, i když naléhavě volající po opravě. Přímo naproti byl dobrý hotel s vanami u každého pokoje, s horkou vodou, fungujícím výtahem a obstojnou restaurací - vším, co může učinit unavené tanečníky šťastnými. Ale pro ty, kteří tam žili, byla Ostrava neutěšeným místem. Během dne nebyla v obchodech elektřina - stejně tam nebylo vlastně co kupovat, dokonce ani časopisy ne. Maskérka v divadle obdivovala kvalitu našich papírových kapesníčků a líčidel. A v ostravském programu se z nás žen staly Slovanky: Jmenovaly jsem se Brownová, Hayová, Lloydová a Neelsová. Vážně legrace!!“

Představení Pocta Cunninghamovi uvede ostravské Divadlo Antonína Dvořáka 24. září, 28. září pak Nová scéna Národního divadla v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Klempíř odmítl kritiku změn u dotací ze strany profesních asociací

Několik profesních organizací v kultuře kritizovalo změny podmínek dotačních řízení ministerstva kultury. Poukázaly na několik nových ustanovení, která v nich vyvolávají obavy o svobodu tvorby. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) odmítl, že cílem úprav je cenzura či omezování svobody umělecké tvorby. Asociacím vadí i očekávané personální změny v dotačních komisích ministerstva kultury, plyne z jejich vyjádření. Klempíře za údajné zavádění cenzury kritizovali také Piráti.
před 8 hhodinami

Kvíz: Medvídkovi Pú je sto. Co si o něm pamatujete?

Přesně před stoletím, 14. října 1926, vydal britský spisovatel A. A. Milne první knížku o Medvídkovi Pú, inspirován hračkami svého syna. Za dva roky následovalo pokračování. Že hlavní hrdina si rád dá „něco menšího“, nejlépe med, je všeobecně známo. Ale co si ještě pamatujete z příběhů Púa, Kryštůfka Robina a dalších přátel ze Stokorcového lesa? Ověřte si v kvízu, jak pozorný jste byli čtenář nebo divák animovaných adaptací.
před 16 hhodinami

Ministerstvo kultury přehodnocuje podmínky spolupráce s kulturními subjekty

Ministerstvo kultury chce přehodnotit rozsah a podmínky spolupráce s kulturními subjekty, týká se to mimo jiné karlovarského filmového festivalu nebo Pražského jara. Cílem je podle resortu zajistit, aby účelnost a přínosy spolupráce odpovídaly prioritám nové Státní kulturní politiky pro roky 2026 až 2029.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

Terra Incognita ukazuje, jak míry a média ovlivňují pohled na svět

Jak mediální a měřicí technologie ovlivňují naše vnímání světa a vztah k němu, se stalo hlavním tématem výstavy Terra Incognita v pražském Domě fotografie. K vidění jsou filmové eseje i prostorové instalace.
13. 10. 2026‌‌

VideoDlouhý, Široký a Bystrozraký se potkali v Plzni

Plzeňské divadlo Alfa vstoupilo do své jubilejní, šedesáté sezony s novým vedením. Umělecký šéf Šimon Spišák režíroval hned první premiéru, kterou je tradiční pohádka Karla Jaromíra Erbena Dlouhý, Široký a Bystrozraký v částečně loutkovém nastudování.
13. 10. 2026‌‌

Lněnička a Isteník točí film o věčně rozhádaných bratrech

Režisér Tomáš Pavlíček natáčí hořkou komedii s názvem Pořezat pár větví. Po filmech Chata na prodej nebo Přišla v noci se pustil do dalšího snímku o rodinných vztazích. Vzniká v koprodukci České televize.
13. 10. 2026‌‌

Generace Z utrácí za umění více než jakákoliv jiná

Bohatí příslušníci generace Z utratili loni a v první polovině letošního roku průměrně za výtvarná díla více než jakákoli jiná generace. Ukázal to průzkum veletrhu umění Art Basel a švýcarské banky UBS. Nejmladší generace dospělých tak předstihla i zástupce z generace, která přicházela na svět po druhé světové válce a tomuto trhu předtím dlouho dominovala.
13. 10. 2026‌‌

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.