Po pěti letech se vrací documenta - zánik, obnova a živé umění

Kassel (Německo) - Německý prezident Joachim Gauck v německém městě Kasselu slavnostně zahájil 13. ročník výstavy moderního výtvarného umění documenta (Němci psáno s malým d). Tato světově významná přehlídka současného umění potrvá až do 16. září. „Potřebujeme umění podobně jako náboženství a filozofii, abychom pronikli hlouběji do podstaty věcí a poznali sami sebe,“ prohlásil při zahajovací ceremonii Gauck. Již od rána se u pokladen tvořily fronty a do Kasselu směřovaly tisíce návštěvníků.

Na letošním ročníku výstavy documenta jsou prezentována díla 297 tvůrců; mezi současnými výtvory jsou též zastoupeny například již „klasické“ obrazy zesnulého španělského surrealisty Salvadora Dalího. To, co návštěvníci uvidí, „může být umění, ale také nemusí. Hranice mezi tím, co je uměleckým dílem a co ne, je nedůležitá,“ říká kurátorka výstavy Carolyn Christovová-Bakargievová.

Kolaps a rekonstrukce

Christovová-Bakargievová se proslavila jako ředitelka muzea současného umění v Turíně. V jejím osobním výběru je zastoupeno 150 autorů z 55 zemí; z České republiky bohužel zřejmě nikdo. Na poslední výstavě (documenta 12) v roce 2007 z českých umělců vystavovali Běla Kolářová, Kateřina Šedá a Jiří Kovanda.

Letošní documenta je inspirována motivy kolapsu a následné rekonstrukce. Mottem letošního ročníku je „Zánik a obnova“, což je téma vlastní německému umění i samotnému městu Kassel, které bylo zničeno během 2. světové války. Část výstavy je proto věnována afghánské metropoli Kábulu, který je krutě poznamenáno válkou nyní.

Otevření výstavy se zúčastnil i německý ministr kultury Bernd Neumann, který již předtím prohlásil: „Výstava documenta poskytuje reflexi vztahu mezi uměním a společností. Také letošní documenta se stane jevištěm, na kterém budeme působivými prostředky zjišťovat, jak náš život vnímáme v přítomnosti.“

Pokus, jak vidět nově současnou civilizaci

„Vedle výtvarníků si k přípravě expozice přizvala i osobnosti fyziky a biologie, ekologické architekty, techniky zajímající se o obnovitelné zdroje, filozofy, antropology, sociology. Bude to pokus, jak lze vidět nově z různých úhlů současnou civilizaci, takže je prý jen pochopitelné, že v tomto pohledu nemusí vše nutně spadat do kategorie výtvarného umění,“ napsal umělecký kritik Práva Peter Kováč.

Expozice je otevřena denně od 10:00 do 20:00 hodin, k dispozici jsou jednodenní i dvoudenní vstupenky, popřípadě permanentka. Celodenní vstupné vyjde na 20 eur (asi 509 korun), snížený lístek stojí 14 eur (asi 357 korun). Výstava documenta se koná pouze jednou za pět let. Organizátoři za celých 100 dnů očekávají účast asi 750 tisíc návštěvníků, což je množství lidí, které navštívilo i minulou expozici v roce 2007.

Výstava se koná v mnoha městských budovách, pavilonech a také v městském zámku Fridericianum a přilehlém romantickém parku. Umělecká díla budou kromě muzeí a parků k vidění také na mnoha veřejných prostranstvích - například na nádražích, v obchodních domech nebo v prázdných kancelářích.

Tradice výstav documenta byla založena umělcem a kurátorem Arnoldem Bodem v roce 1955. Název je odvozen z latinského výrazu pro „doklady, důkazy, dokumenty“. Bode byl motivován touhou dostat německé umění z izolace a konfrontovat je se světovými trendy v umění. První výstava documenta byla ovlivněna klíčovými umělci moderny, jakými byli třeba Picasso či Kandinsky.

Muzeum Fridericianum
Zdroj: ČT24/ISIFA/EPA
Soubor soch vystavuje Kader Attia
Zdroj: ČT24/ISIFA/EPA
Dílo Geoffreye Farmera
Zdroj: ČT24/ISIFA/EPA
William Kentridge / Videoprojekce "Odmítnutí času"
Zdroj: ČT24/ISIFA/EPA
"Artaudova jeskyně" od Javiera Telleze
Zdroj: ČT24/ISIFA/EPA
Socha Adriana Villara Rojase
Zdroj: ČT24/ISIFA/EPA
Shinro Ohtake před svým dílem "Mon Cheri: autoportrét jako rozbitá bouda"
Zdroj: ČT24/ISIFA/EPA
Instalace Thomase Bayrla
Zdroj: ČT24/ISIFA/EPA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 15 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 15 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 17 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 20 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...