Petr Nikl sbírá divňáky a vede dialog s maminkou

Praha - „Byl bych rád, kdyby lidé byli spontánnější. Spontaneita a otevřenost je tady v mnohem menší míře, než když vyjedete na západ od našich hranic,“ přeje si výtvarník, básník a hudebník Petr Nikl. Ve své poslední knize Divňáci z Ňjújorku popsal a nakreslil „sbírku bizarních lidí“, které potkal při brouzdání Manhattanem na koloběžce. A zajít na Nikla mohou lidé také do brněnské Wannieck Gallery, kde vede dialog se svou matkou, designérkou hraček Libuší Niklovou.

Do New Yorku jezdí Nikl za rodinou - jeho žena vede tamní České centrum. V uplynulých dvou letech se podle svých slov stal „lovcem lidí“ - s fotoaparátem a koloběžkou křižoval Manhattan a jenom zíral. A to přesto, že čučení je v New Yorku společensky zakázané.

„New York je město, které je pro všechny a které samo klokotá takovým tempem a je takovou frekvencí dění, že skutečně stačí se postavit na roh a jen čumíte,“ poznamenal Nikl, že své objekty nemusel nijak složitě nahánět.

Zpočátku lidi do své sbírky maloval popaměti, ale brzy prý přišel na to, že to není možné. „Vždycky jsem si něco přistylizoval. Realita je větší než moje fantazie,“ přiznává, „nezbývalo než otrocky kreslit podle fotografie.“

Některé fotil potajmu, jiné vědomě za dolar. Fotografie pak převedl tužkou do ilustrací a doplnil autorskými básněmi - výsledkem je kniha Divňáci z Ňjújorku. Zobrazil v ní pankáče, rastafariány, žebráky, rabíny, byznysmeny, Afroameričany, Brazilce, bělochy i Číňany. „Podle pohledu středozemce, který se octne na téhle křižovatce a vidí celý svět,“ vysvětlil Nikl, jak své objekty na Manhattanu vybíral.

Nejen v New Yorku, ale vůbec na západ od našich hranic si lidé podle něj více uvědomují, jak je kultura pro danou zemi důležitá, a jsou spontánnější a otevřejnější než Češi. Nikl - mimo jiné laureát výtvarné Ceny Jindřicha Chalupeckého a literární Magnesie Litery (za knihu Zahádky) - v lidech spontaneitu a hravost vzbudit umí, jak dokazují jeho úspěšné interaktivní projekty, jako Hnízda her či Orbis Pictus aneb…, které vytváří často spolu s dalšími výtvarníky. A nezůstane jen u projektů dočasných. „Za rok bychom měli otevřít stálou laboratoř u Strossmayerova náměstí v Praze. Předěláváme dům, ve kterém předtím byla pekárna, na pakárnu,“ prozradil.

Komu se na Niklův projekt nechce čekat tak dlouho, může si koupit knihu Divňáci z Ňjújorku nebo se vypravit do brněnské Wannieck Gallery, kde je do 3. února k vidění výstava Já jsem tvůj zajíc s podtitulem Dialog s maminkou. Pod stejným názvem Nikl, který je také hudebník, už dříve uvedl zpěvohru inspirovanou hračkami, jež vytvořila jeho matka Libuše Niklová (nafukovací slon anebo žirafa podle jejích návrhů se nedávno vrátili na pulty). Z konfrontace jeho a její tvorby především vychází také brněnská instalace. Navíc Nikl jako další příspěvek do „dialogu s maminkou“ chystá i psané příběhy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nová alba vydávají Alter Bridge či The Cribs

Po dvou vánočních týdnech se kola hudebního průmyslu opět roztočila. Kapely začínají vysílat do světa čerstvé nahrávky. Vycházejí třeba nová alba Alter Bridge nebo The Cribs.
před 10 hhodinami

Kvíz: Vypátráte správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie?

Od úmrtí spisovatelky Agathy Christie uplynulo půlstoletí. První dáma detektivních příběhů promýšlela rozličné motivy a provedení zločinů v sedmdesátce románů a dalších povídkách a divadelních hrách. Zapátrejte v paměti a ověřte si v kvízu, jestli přijdete na správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie.
před 11 hhodinami

Zlaté glóby v hlavních kategoriích získaly filmy Jedna bitva za druhou a Hamnet

Zlatý glóbus v kategorii komedie či muzikál získal v noci na pondělí na slavnostním vyhlašování amerických filmových cen film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který ztvárnil vyhořelého revolucionáře, který pátrá po své dceři. V kategorii nejlepší filmové drama vyhrál snímek Hamnet, který sleduje vyrovnávání se manželského páru Agnes a Williama Shakespearových se smrtí jejich syna.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Pragovky mimořádného významu. Resort kultury přispěl na výkup desítkami milionů

Rekordních padesát milionů korun vyplatilo loni ministerstvo kultury na dotacích pro výkup předmětů mimořádného významu. Peníze získalo osmnáct muzeí a galerií. Nejvíc, 34 milionů korun, šlo do Národního technického muzea, které koupilo automobilové veterány značky Praga. Výzvu k podávání dotací na mimořádné výkupy pro letošní rok vyhlásilo ministerstvo koncem prosince, není však aktivní. Muzea a galerie musí počkat, až bude schválený státní rozpočet pro letošní rok.
před 21 hhodinami

Filmový agent si vyřizuje účty v Pákistánu a posiluje nacionalismus Indů

Ve sporu mezi Indií a Pákistánem přilil olej do ohně nový bollywoodský špionážní thriller, který v Indii trhá návštěvnické rekordy. Snímek Dhurandhar popisuje infiltraci tajného agenta do zločinecké sítě v pákistánském městě Karáčí. Dokresluje nacionalistický trend v indickém filmovém průmyslu. Jedna pákistánská politická strana už filmaře žaluje.
9. 1. 2026

Kvíz: Diváky táhne Urgent. Poznáte i další nemocniční seriály podle postav?

Mezi nejúspěšnější seriály z nemocničního prostředí posledních let patří americký Urgent. Vedle vysoké sledovanosti posbíral už i pět cen Emmy. Hlavním hercem seriálu je Noah Wyle, který si doktorský plášť neoblékl poprvé. V kvízu na konci článku si můžete ověřit, jestli víte, jak se jmenuje jeho postava a jestli si pamatujete i další hrdiny seriálových nemocnic.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

Pomník z fragmentů brněnských domů připomene v Liverpoolu architekta Wiesnera

Kameník Radim Skácel pracuje ve své dílně na speciálním pomníku. Objekt vytvořený z kamenných fragmentů brněnských staveb Ernsta Wiesnera chtějí iniciátoři projektu umístit v Liverpoolu vedle architektova náhrobku. Připomenout tak chtějí jednoho z nejvýznamnějších meziválečných architektů Československa a upozornit na jeho složitý osud. Jako židovský uprchlík musel opustit domov, žil a zemřel ve Velké Británii.
9. 1. 2026
Načítání...