Petr Dvořák: Doba je rychlejší, politická kultura nižší, ČT ale musí zůstat důvěryhodná

38 minut
Beseda s generálním ředitelem ČT Petrem Dvořákem
Zdroj: ČT24

Vysvětlovat, vysvětlovat a vysvětlovat – a dělat věci nejlépe, abychom se pod to, co jsme udělali, mohli podepsat. Takový je podle generálního ředitele České televize Petra Dvořáka nejlepší obhajoba veřejnoprávního média proti útokům. O problémech, které Česká televize řeší, kritice, jíž je vystavena, i její roli v současné společnosti mluvil při debatě na Scéně ČT, která je součástí doprovodného programu festivalu Colours of Ostrava.

V čele České televize stojí Petr Dvořák od roku 2011. Do veřejnoprávní stanice přišel se zkušeností z komerčního média. „Základní je úroveň kvality,“ podotýká, čím se veřejnoprávní televize odlišuje od ostatních vysílatelů.

„Respektované zpravodajství, jež lépe umožní divákům vytvářet si své názory, sportovní zpravodajství, které bude přenášet nejen první ligu hokeje, ale i ukazovat, že sport je zdravý, nebo dramatika, která se nesnaží jen o to, aby se lidé bavili, ale aby se i něco dozvěděli. Třeba to, co se dělo v Dole Dukla,“ upřesnil, co si pod pojmem kvalita představuje. 

  • Oceňovaný dvoudílný film Davida Ondříčka Dukla 61 o důlním neštěstí z roku 1961 promítne Scéna ČT ve středu od 20:00 ve Velkém světě techniky. Kdo není v Ostravě, může si ho pustit kdykoliv v iVysílání.

Důležitější než rychlost je důvěryhodnost

Pod drobnohledem je Česká televize především kvůli vyváženosti zpravodajství. Petr Dvořák připomíná, že předností veřejnoprávního média je, že se snaží informace předkládat v kontextu dalšího dění, že se její zpracování řídí striktním Kodexem ČT a že součástí hodnocení zpravodajské práce je i měření „prostoru“, který je věnován politickým stranám.

„Doba se zrychlila. Pro nás platí, že nemusíme být první, ale musíme být co nejdůvěryhodnější, ovšem na druhou stranu nemůžeme s informací čekat dvě hodiny,“ podotýká Petr Dvořák, že skloubit požadavky na kvalitu i pružnost zpravodajství není snadné. 

Domnívá se také, že prakticky neomezený přístup k informacím od kohokoli a odkudkoli, který umožňuje internet, paradoxně posiluje „stará média“. Výzkumy totiž podle ředitele ČT ukazují, že lidé sice nejvíce informací získávají z internetu a sociálních médií, zároveň jim ovšem nejméně věří. Vyhledávají pak proto zdroje, kde zprávy prošly ověřením.

Potvrzení pravdivosti je v době tzv. fake news stále důležitější. „Plánujeme debaty po různých městech, kde se chceme bavit o vlně fake news a tom, jak by ČT mohla přispívat k tomu, aby přinášela ověřené a důvěryhodné informace,“ nastiňuje Dvořák. Probírat podobu a roli veřejné služby s diváky, je podle něj žádoucí. Aktuálně to umožní Scéna ČT na Colours, nedávno to byl Dům ČT na filmovém festivalu v Karlových Varech.

Politická kultura klesá. A co koncesionářské poplatky?

Kontakt je potřebný i kvůli vyhrocenější náladě ve společnosti a útokům na Českou televizi z řad politiků. „Politická kultura klesla,“ nepochybuje Petr Dvořák. „Před rokem 2011 nebylo běžné, aby vrcholní státní představitelé do našich kamer napadali naše lidi, aniž by měli nějaké argumenty. Nestalo se, aby prezident nabádal Poslaneckou sněmovnu, ať veřejnoprávní televizi poškodí.“ Za varující by ředitel ČT považoval, kdyby podobnou rétoriku začala ve velké míře sdílet i veřejnost.  

Věří proto, že kontinuální debata o médiu veřejné služby s těmi, pro něž vzniká, pomáhá divákům připomínat, že je taková služba pro společnost potřebná – navzdory výrokům některých politiků. Spíše pak lze také probírat, jak taková média financovat. Nabízí se například diskuse o výši a plátcích koncesionářského poplatku, jenž je povinným příspěvkem na provoz a rozvoj České televize a Českého rozhlasu. 

„Bylo by spravedlivé, aby televizní a rozhlasový poplatek platil ten, kdo produkt konzumuje, ne ten, kdo má doma přístroj,“ domnívá se Petr Dvořák. „Zákony ale byly psány v devadesátých letech, kdy ještě moc nefungoval internet, chytré telefony nebo sociální sítě. Na druhou stranu je tu riziko, že otevřením zákona o ČT by se ve sněmovně mohla objevit řada dalších kreativních návrhů, které by mohly být spíše horší než lepší,“ připouští, že je třeba zvažovat všechny souvislosti.

To potrvá jistě déle než letošní ročník multižánrové přehlídky Colours of Ostrava. Festival obsadil Dolní oblast Vítkovice do soboty 21. července. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Vypátráte správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie?

Od úmrtí spisovatelky Agathy Christie uplynulo půlstoletí. První dáma detektivních příběhů promýšlela rozličné motivy a provedení zločinů v sedmdesátce románů a dalších povídkách a divadelních hrách. Zapátrejte v paměti a ověřte si v kvízu, jestli přijdete na správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie.
před 15 mminutami

Zlaté glóby v hlavních kategoriích získaly filmy Jedna bitva za druhou a Hamnet

Zlatý glóbus v kategorii komedie či muzikál získal v noci na pondělí na slavnostním vyhlašování amerických filmových cen film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který ztvárnil vyhořelého revolucionáře, který pátrá po své dceři. V kategorii nejlepší filmové drama vyhrál snímek Hamnet, který sleduje vyrovnávání se manželského páru Agnes a Williama Shakespearových se smrtí jejich syna.
06:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pragovky mimořádného významu. Resort kultury přispěl na výkup desítkami milionů

Rekordních padesát milionů korun vyplatilo loni ministerstvo kultury na dotacích pro výkup předmětů mimořádného významu. Peníze získalo osmnáct muzeí a galerií. Nejvíc, 34 milionů korun, šlo do Národního technického muzea, které koupilo automobilové veterány značky Praga. Výzvu k podávání dotací na mimořádné výkupy pro letošní rok vyhlásilo ministerstvo koncem prosince, není však aktivní. Muzea a galerie musí počkat, až bude schválený státní rozpočet pro letošní rok.
před 10 hhodinami

Filmový agent si vyřizuje účty v Pákistánu a posiluje nacionalismus Indů

Ve sporu mezi Indií a Pákistánem přilil olej do ohně nový bollywoodský špionážní thriller, který v Indii trhá návštěvnické rekordy. Snímek Dhurandhar popisuje infiltraci tajného agenta do zločinecké sítě v pákistánském městě Karáčí. Dokresluje nacionalistický trend v indickém filmovém průmyslu. Jedna pákistánská politická strana už filmaře žaluje.
9. 1. 2026

Kvíz: Diváky táhne Urgent. Poznáte i další nemocniční seriály podle postav?

Mezi nejúspěšnější seriály z nemocničního prostředí posledních let patří americký Urgent. Vedle vysoké sledovanosti posbíral už i pět cen Emmy. Hlavním hercem seriálu je Noah Wyle, který si doktorský plášť neoblékl poprvé. V kvízu na konci článku si můžete ověřit, jestli víte, jak se jmenuje jeho postava a jestli si pamatujete i další hrdiny seriálových nemocnic.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

Pomník z fragmentů brněnských domů připomene v Liverpoolu architekta Wiesnera

Kameník Radim Skácel pracuje ve své dílně na speciálním pomníku. Objekt vytvořený z kamenných fragmentů brněnských staveb Ernsta Wiesnera chtějí iniciátoři projektu umístit v Liverpoolu vedle architektova náhrobku. Připomenout tak chtějí jednoho z nejvýznamnějších meziválečných architektů Československa a upozornit na jeho složitý osud. Jako židovský uprchlík musel opustit domov, žil a zemřel ve Velké Británii.
9. 1. 2026

Duch Pankráce vypráví o lásce pod gilotinou

Krutost, smrt, ale také láska. Spisovatelka Petra Klabouchová ve své nové knize vypráví skutečné příběhy lidí popravených nacisty v jedné z pražských věznic za druhé světové války. Román nese název Duch Pankráce.
8. 1. 2026
Načítání...