Vysvětlovat, vysvětlovat a vysvětlovat – a dělat věci nejlépe, abychom se pod to, co jsme udělali, mohli podepsat. Takový je podle generálního ředitele České televize Petra Dvořáka nejlepší obhajoba veřejnoprávního média proti útokům. O problémech, které Česká televize řeší, kritice, jíž je vystavena, i její roli v současné společnosti mluvil při debatě na Scéně ČT, která je součástí doprovodného programu festivalu Colours of Ostrava.
Petr Dvořák: Doba je rychlejší, politická kultura nižší, ČT ale musí zůstat důvěryhodná
Beseda s generálním ředitelem ČT Petrem Dvořákem (zdroj: ČT24)
V čele České televize stojí Petr Dvořák od roku 2011. Do veřejnoprávní stanice přišel se zkušeností z komerčního média. „Základní je úroveň kvality,“ podotýká, čím se veřejnoprávní televize odlišuje od ostatních vysílatelů.
„Respektované zpravodajství, jež lépe umožní divákům vytvářet si své názory, sportovní zpravodajství, které bude přenášet nejen první ligu hokeje, ale i ukazovat, že sport je zdravý, nebo dramatika, která se nesnaží jen o to, aby se lidé bavili, ale aby se i něco dozvěděli. Třeba to, co se dělo v Dole Dukla,“ upřesnil, co si pod pojmem kvalita představuje.
- Oceňovaný dvoudílný film Davida Ondříčka Dukla 61 o důlním neštěstí z roku 1961 promítne Scéna ČT ve středu od 20:00 ve Velkém světě techniky. Kdo není v Ostravě, může si ho pustit kdykoliv v iVysílání.
Důležitější než rychlost je důvěryhodnost
Pod drobnohledem je Česká televize především kvůli vyváženosti zpravodajství. Petr Dvořák připomíná, že předností veřejnoprávního média je, že se snaží informace předkládat v kontextu dalšího dění, že se její zpracování řídí striktním Kodexem ČT a že součástí hodnocení zpravodajské práce je i měření „prostoru“, který je věnován politickým stranám.
„Doba se zrychlila. Pro nás platí, že nemusíme být první, ale musíme být co nejdůvěryhodnější, ovšem na druhou stranu nemůžeme s informací čekat dvě hodiny,“ podotýká Petr Dvořák, že skloubit požadavky na kvalitu i pružnost zpravodajství není snadné.
Domnívá se také, že prakticky neomezený přístup k informacím od kohokoli a odkudkoli, který umožňuje internet, paradoxně posiluje „stará média“. Výzkumy totiž podle ředitele ČT ukazují, že lidé sice nejvíce informací získávají z internetu a sociálních médií, zároveň jim ovšem nejméně věří. Vyhledávají pak proto zdroje, kde zprávy prošly ověřením.
Potvrzení pravdivosti je v době tzv. fake news stále důležitější. „Plánujeme debaty po různých městech, kde se chceme bavit o vlně fake news a tom, jak by ČT mohla přispívat k tomu, aby přinášela ověřené a důvěryhodné informace,“ nastiňuje Dvořák. Probírat podobu a roli veřejné služby s diváky, je podle něj žádoucí. Aktuálně to umožní Scéna ČT na Colours, nedávno to byl Dům ČT na filmovém festivalu v Karlových Varech.
Politická kultura klesá. A co koncesionářské poplatky?
Kontakt je potřebný i kvůli vyhrocenější náladě ve společnosti a útokům na Českou televizi z řad politiků. „Politická kultura klesla,“ nepochybuje Petr Dvořák. „Před rokem 2011 nebylo běžné, aby vrcholní státní představitelé do našich kamer napadali naše lidi, aniž by měli nějaké argumenty. Nestalo se, aby prezident nabádal Poslaneckou sněmovnu, ať veřejnoprávní televizi poškodí.“ Za varující by ředitel ČT považoval, kdyby podobnou rétoriku začala ve velké míře sdílet i veřejnost.
Věří proto, že kontinuální debata o médiu veřejné služby s těmi, pro něž vzniká, pomáhá divákům připomínat, že je taková služba pro společnost potřebná – navzdory výrokům některých politiků. Spíše pak lze také probírat, jak taková média financovat. Nabízí se například diskuse o výši a plátcích koncesionářského poplatku, jenž je povinným příspěvkem na provoz a rozvoj České televize a Českého rozhlasu.
„Bylo by spravedlivé, aby televizní a rozhlasový poplatek platil ten, kdo produkt konzumuje, ne ten, kdo má doma přístroj,“ domnívá se Petr Dvořák. „Zákony ale byly psány v devadesátých letech, kdy ještě moc nefungoval internet, chytré telefony nebo sociální sítě. Na druhou stranu je tu riziko, že otevřením zákona o ČT by se ve sněmovně mohla objevit řada dalších kreativních návrhů, které by mohly být spíše horší než lepší,“ připouští, že je třeba zvažovat všechny souvislosti.
To potrvá jistě déle než letošní ročník multižánrové přehlídky Colours of Ostrava. Festival obsadil Dolní oblast Vítkovice do soboty 21. července.