Petr Dvořák: Doba je rychlejší, politická kultura nižší, ČT ale musí zůstat důvěryhodná

Nahrávám video
Beseda s generálním ředitelem ČT Petrem Dvořákem
Zdroj: ČT24

Vysvětlovat, vysvětlovat a vysvětlovat – a dělat věci nejlépe, abychom se pod to, co jsme udělali, mohli podepsat. Takový je podle generálního ředitele České televize Petra Dvořáka nejlepší obhajoba veřejnoprávního média proti útokům. O problémech, které Česká televize řeší, kritice, jíž je vystavena, i její roli v současné společnosti mluvil při debatě na Scéně ČT, která je součástí doprovodného programu festivalu Colours of Ostrava.

V čele České televize stojí Petr Dvořák od roku 2011. Do veřejnoprávní stanice přišel se zkušeností z komerčního média. „Základní je úroveň kvality,“ podotýká, čím se veřejnoprávní televize odlišuje od ostatních vysílatelů.

„Respektované zpravodajství, jež lépe umožní divákům vytvářet si své názory, sportovní zpravodajství, které bude přenášet nejen první ligu hokeje, ale i ukazovat, že sport je zdravý, nebo dramatika, která se nesnaží jen o to, aby se lidé bavili, ale aby se i něco dozvěděli. Třeba to, co se dělo v Dole Dukla,“ upřesnil, co si pod pojmem kvalita představuje. 

  • Oceňovaný dvoudílný film Davida Ondříčka Dukla 61 o důlním neštěstí z roku 1961 promítne Scéna ČT ve středu od 20:00 ve Velkém světě techniky. Kdo není v Ostravě, může si ho pustit kdykoliv v iVysílání.

Důležitější než rychlost je důvěryhodnost

Pod drobnohledem je Česká televize především kvůli vyváženosti zpravodajství. Petr Dvořák připomíná, že předností veřejnoprávního média je, že se snaží informace předkládat v kontextu dalšího dění, že se její zpracování řídí striktním Kodexem ČT a že součástí hodnocení zpravodajské práce je i měření „prostoru“, který je věnován politickým stranám.

„Doba se zrychlila. Pro nás platí, že nemusíme být první, ale musíme být co nejdůvěryhodnější, ovšem na druhou stranu nemůžeme s informací čekat dvě hodiny,“ podotýká Petr Dvořák, že skloubit požadavky na kvalitu i pružnost zpravodajství není snadné. 

Domnívá se také, že prakticky neomezený přístup k informacím od kohokoli a odkudkoli, který umožňuje internet, paradoxně posiluje „stará média“. Výzkumy totiž podle ředitele ČT ukazují, že lidé sice nejvíce informací získávají z internetu a sociálních médií, zároveň jim ovšem nejméně věří. Vyhledávají pak proto zdroje, kde zprávy prošly ověřením.

Potvrzení pravdivosti je v době tzv. fake news stále důležitější. „Plánujeme debaty po různých městech, kde se chceme bavit o vlně fake news a tom, jak by ČT mohla přispívat k tomu, aby přinášela ověřené a důvěryhodné informace,“ nastiňuje Dvořák. Probírat podobu a roli veřejné služby s diváky, je podle něj žádoucí. Aktuálně to umožní Scéna ČT na Colours, nedávno to byl Dům ČT na filmovém festivalu v Karlových Varech.

Politická kultura klesá. A co koncesionářské poplatky?

Kontakt je potřebný i kvůli vyhrocenější náladě ve společnosti a útokům na Českou televizi z řad politiků. „Politická kultura klesla,“ nepochybuje Petr Dvořák. „Před rokem 2011 nebylo běžné, aby vrcholní státní představitelé do našich kamer napadali naše lidi, aniž by měli nějaké argumenty. Nestalo se, aby prezident nabádal Poslaneckou sněmovnu, ať veřejnoprávní televizi poškodí.“ Za varující by ředitel ČT považoval, kdyby podobnou rétoriku začala ve velké míře sdílet i veřejnost.  

Věří proto, že kontinuální debata o médiu veřejné služby s těmi, pro něž vzniká, pomáhá divákům připomínat, že je taková služba pro společnost potřebná – navzdory výrokům některých politiků. Spíše pak lze také probírat, jak taková média financovat. Nabízí se například diskuse o výši a plátcích koncesionářského poplatku, jenž je povinným příspěvkem na provoz a rozvoj České televize a Českého rozhlasu. 

„Bylo by spravedlivé, aby televizní a rozhlasový poplatek platil ten, kdo produkt konzumuje, ne ten, kdo má doma přístroj,“ domnívá se Petr Dvořák. „Zákony ale byly psány v devadesátých letech, kdy ještě moc nefungoval internet, chytré telefony nebo sociální sítě. Na druhou stranu je tu riziko, že otevřením zákona o ČT by se ve sněmovně mohla objevit řada dalších kreativních návrhů, které by mohly být spíše horší než lepší,“ připouští, že je třeba zvažovat všechny souvislosti.

To potrvá jistě déle než letošní ročník multižánrové přehlídky Colours of Ostrava. Festival obsadil Dolní oblast Vítkovice do soboty 21. července. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
před 1 hhodinou

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 19 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 22 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
včera v 12:31

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026
Načítání...