Petr Dvořák: Doba je rychlejší, politická kultura nižší, ČT ale musí zůstat důvěryhodná

Nahrávám video
Beseda s generálním ředitelem ČT Petrem Dvořákem
Zdroj: ČT24

Vysvětlovat, vysvětlovat a vysvětlovat – a dělat věci nejlépe, abychom se pod to, co jsme udělali, mohli podepsat. Takový je podle generálního ředitele České televize Petra Dvořáka nejlepší obhajoba veřejnoprávního média proti útokům. O problémech, které Česká televize řeší, kritice, jíž je vystavena, i její roli v současné společnosti mluvil při debatě na Scéně ČT, která je součástí doprovodného programu festivalu Colours of Ostrava.

V čele České televize stojí Petr Dvořák od roku 2011. Do veřejnoprávní stanice přišel se zkušeností z komerčního média. „Základní je úroveň kvality,“ podotýká, čím se veřejnoprávní televize odlišuje od ostatních vysílatelů.

„Respektované zpravodajství, jež lépe umožní divákům vytvářet si své názory, sportovní zpravodajství, které bude přenášet nejen první ligu hokeje, ale i ukazovat, že sport je zdravý, nebo dramatika, která se nesnaží jen o to, aby se lidé bavili, ale aby se i něco dozvěděli. Třeba to, co se dělo v Dole Dukla,“ upřesnil, co si pod pojmem kvalita představuje. 

  • Oceňovaný dvoudílný film Davida Ondříčka Dukla 61 o důlním neštěstí z roku 1961 promítne Scéna ČT ve středu od 20:00 ve Velkém světě techniky. Kdo není v Ostravě, může si ho pustit kdykoliv v iVysílání.

Důležitější než rychlost je důvěryhodnost

Pod drobnohledem je Česká televize především kvůli vyváženosti zpravodajství. Petr Dvořák připomíná, že předností veřejnoprávního média je, že se snaží informace předkládat v kontextu dalšího dění, že se její zpracování řídí striktním Kodexem ČT a že součástí hodnocení zpravodajské práce je i měření „prostoru“, který je věnován politickým stranám.

„Doba se zrychlila. Pro nás platí, že nemusíme být první, ale musíme být co nejdůvěryhodnější, ovšem na druhou stranu nemůžeme s informací čekat dvě hodiny,“ podotýká Petr Dvořák, že skloubit požadavky na kvalitu i pružnost zpravodajství není snadné. 

Domnívá se také, že prakticky neomezený přístup k informacím od kohokoli a odkudkoli, který umožňuje internet, paradoxně posiluje „stará média“. Výzkumy totiž podle ředitele ČT ukazují, že lidé sice nejvíce informací získávají z internetu a sociálních médií, zároveň jim ovšem nejméně věří. Vyhledávají pak proto zdroje, kde zprávy prošly ověřením.

Potvrzení pravdivosti je v době tzv. fake news stále důležitější. „Plánujeme debaty po různých městech, kde se chceme bavit o vlně fake news a tom, jak by ČT mohla přispívat k tomu, aby přinášela ověřené a důvěryhodné informace,“ nastiňuje Dvořák. Probírat podobu a roli veřejné služby s diváky, je podle něj žádoucí. Aktuálně to umožní Scéna ČT na Colours, nedávno to byl Dům ČT na filmovém festivalu v Karlových Varech.

Politická kultura klesá. A co koncesionářské poplatky?

Kontakt je potřebný i kvůli vyhrocenější náladě ve společnosti a útokům na Českou televizi z řad politiků. „Politická kultura klesla,“ nepochybuje Petr Dvořák. „Před rokem 2011 nebylo běžné, aby vrcholní státní představitelé do našich kamer napadali naše lidi, aniž by měli nějaké argumenty. Nestalo se, aby prezident nabádal Poslaneckou sněmovnu, ať veřejnoprávní televizi poškodí.“ Za varující by ředitel ČT považoval, kdyby podobnou rétoriku začala ve velké míře sdílet i veřejnost.  

Věří proto, že kontinuální debata o médiu veřejné služby s těmi, pro něž vzniká, pomáhá divákům připomínat, že je taková služba pro společnost potřebná – navzdory výrokům některých politiků. Spíše pak lze také probírat, jak taková média financovat. Nabízí se například diskuse o výši a plátcích koncesionářského poplatku, jenž je povinným příspěvkem na provoz a rozvoj České televize a Českého rozhlasu. 

„Bylo by spravedlivé, aby televizní a rozhlasový poplatek platil ten, kdo produkt konzumuje, ne ten, kdo má doma přístroj,“ domnívá se Petr Dvořák. „Zákony ale byly psány v devadesátých letech, kdy ještě moc nefungoval internet, chytré telefony nebo sociální sítě. Na druhou stranu je tu riziko, že otevřením zákona o ČT by se ve sněmovně mohla objevit řada dalších kreativních návrhů, které by mohly být spíše horší než lepší,“ připouští, že je třeba zvažovat všechny souvislosti.

To potrvá jistě déle než letošní ročník multižánrové přehlídky Colours of Ostrava. Festival obsadil Dolní oblast Vítkovice do soboty 21. července. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kriminalisté obvinili čtyři expříslušníky StB kvůli pronásledování Töpfera

Kriminalisté obvinili čtyři bývalé důstojníky Státní bezpečnosti (StB) kvůli pronásledování herce Tomáše Töpfera v sedmdesátých a osmdesátých letech. Viní je ze zneužití pravomoci úřední osoby, uvedli mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek a vyšetřovatel Ludvík Fiala. StB podle policie Töpfera pronásledovala kvůli kritickým postojům vůči komunistickému režimu a jeho židovské víře. Nyní pětasedmdesátiletý Töpfer řekl, že vyšetřování neinicioval a satisfakci necítí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

„Hudba nemá být jarní vánek.“ Rapper Maniak natáčí album v přímém přenosu

Brněnský rapper Maniak vydá v pátek nové album. V tuto chvíli stále ještě vzniká – v přímém přenosu a za dohledu fanoušků. Do podobného experimentálního projektu se pustil jako první z tuzemských hudebníků.
před 17 hhodinami

Hudba není o dokonalosti, patří k ní risk, říká oceňovaný dirigent Hrůša

Dirigent Jakub Hrůša sbírá světová ocenění a pracuje s předními orchestry. Aktuálně působí jako hudební ředitel Královské opery v Londýně, za dva roky se stane šéfdirigentem České filharmonie. „Je to nádherné spojení intelektu a emoci,“ prohlásil mimo jiné o dirigování v pořadu Hyde Park Civilizace.
před 18 hhodinami

Lidé se loučili s Janou Brejchovou. Pro ČT na ni zavzpomínaly Adamovská či Kolářová

Do pražského kina Lucerna se mohla v úterý veřejnost přijít rozloučit s Janou Brejchovou. Vzniklo zde pietní místo, kde mohli příchozí vzdát hold herečce, která zemřela 6. února. Mělo jít o tichou vzpomínku, nikoliv pohřeb. Na Brejchovou vzpomínali také ve vysílání ČT24 její kolegové a přátelé.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Než se vila v Plzni stala památkou, nový majitel ji zboural

Systém prohlašování staveb za kulturní památky má podle památkářů trhliny. Majitelé budov se vůbec nemusí dozvědět, že ministerstvo kultury projednává návrh na jejich prohlášení. Kvůli tomu byla zbourána například Čočkova vila v Plzni. Zdlouhavé bylo řízení i v případě hospodářského dvora v Planinách na jižním Plzeňsku.
15. 2. 2026

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
14. 2. 2026

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026
Načítání...