Paví hody vystavují hrdiny zatěžkávacím zkouškám války i odsunu

3 minuty
Rozhovor s Janem Štifterem
Zdroj: ČT24

Jihočeský spisovatel Jan Štifter vydal nový román. Autorovy předchozí knihy jsou spojeny s jeho rodnými jižními Čechami, v novince zasadil příběh do východočeského regionu. Opět ale podrobuje osudy postav zatěžkávacím zkouškám českých dějin a i tentokrát hledal inspiraci ve své rodině.

„Jižní Čechy jsou moje zásadní téma, protože odtamtud pocházíme. Nejenom z Budějovic, rodina má širší kontext jihočeského pohraničí a je tam spousta příběhů, které jsem v rodině objevil,“ přiznává Štifter. Paví hody čtenářům ale líčí dramatické osudy první poloviny dvacátého století v divočině Horního Jelení či ve vile po odsunutých Němcích v Trutnově. Děj zabrousí i do luxusního hotelu v Trenčíně za druhé světové války.

Do Pavích hodů si vypůjčil život svého pradědy, který prý po střetu s medvědem dostal přezdívku Tarzan. „Paví hody byla taková zvláštní událost, kterou jednou dvakrát do roka chystal. Pozval celou vesnici a všichni jedli pávy nebo aspoň říkali, že pávy jedí,“ naznačuje, že nic nemusí být tak, jak se z názvu knihy zdá. Ve venkovské románové kronice podivná sešlost oživí dávné démony, rodinná tajemství a touhy.

Osudy generací i nevěstinců

Štifter je autorem několika knih, v nichž čerpá z minulosti a prostředí jižních Čech. Čtenáře zaujal především Sběratelem sněhu. Sonda do životů z periferie společnosti prolíná do jednoho příběhu osudy tří generací. V knize Café Groll oživil příběhy skryté v českobudějovických nevěstincích.

„Základní personál, jako bordelmamá a bordelpapá, se zakládá na pravdě, příběh jako takový je ale fiktivní. Využil jsem svojí znalosti kaváren, kdy jsem se kdysi snažil vytvořit průvodce po kavárnách v Budějovicích na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Zjistil jsem, že spousta podniků, které jsem aspoň já za kavárny považoval, byly nevěstince maskované pod názvem café,“ prozradil ke knize Štifter. Podle románu Café Groll vznikla také hra pro Jihočeské divadlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...