Praha - Spisovatel a dramatik Pavel Kohout představil svůj nový román Smyčka. Děj fiktivního politicko-psychologického dramatu na pozadí skutečných událostí se odehrává na jaře 1948. „Šlo mi o to nakreslit obraz doby, která je dneska už nepochopitelná,“ uvedl Kohout. „Dívám se na ni dnes, s odstupem, stejně jako na francouzskou revoluci. Jen s tím rozdílem, že u té jsem nebyl.“ Knize předcházel spisovatelův filmový scénář, podle kterého má být v příštím roce natočen film Českou televizí.
„Je to i milostný příběh v různých věkových rovinách,“ říká spisovatel a říká, že jeho záměrem bylo popsat dobu, která je dnes už nepochopitelná. Všem hlavním hrdinům, mezi kterými jsou například mladá herečka Národního divadla nebo sociální demokrat, který byl za války v londýnské exilové vládě, politické změny výrazně zasahují do života.
Hlavní postavou je mladý komunista, spisovatel a básník Jan Soukup. „Postava Jana je dvojlomná. Podobá se většině z nás, protagonistů té doby, do určitého okamžiku, kdy jsme se rozešli každý jiným směrem,“ dodává autor.
Kohout o Kunderovi:
„Vůbec nepochybuji o jeho mravnosti. Pokud se ta kauza odehrála, tak nemohla být motivována nízkými pohnutkami, ale buďto přesvědčením, nebo strachem.“
Kohout chce navázat na tradici takzvaných stručných románů, kterou v 60. letech založil jeho již zesnulý přítel, spisovatel a scenárista Jan Procházka - mimo jiné autor filmových novel Zelené obzory, Noc nevěsty, Kočár do Vídně a Ucho.
Žně jednou za tři roky
Román Smyčka je letos již Kohoutovým třetím literárním počinem. Vyšel po výboru ze spisovatelovy publicistické tvorby O ničem a o všem a svazku divadelních her Pět a pat. „Je to, jako kdybyste provedli žně na poli jednou za tři roky. Ty texty vznikly už dřív, ale teprve teď byly vydány,“ vysvětluje Kohout.
Před několika dny také padla poslední klapka filmu Deset způsobů lásky, jehož scénář Kohout napsal s Jelenou Mašínovou. Režisérem byl Viktor Polesný. Vzniká i scénář dalšího filmu, který připravují pro herečku Marii Drahokoupilovou. "Má název Cizinec a krásná paní, z čehož vyplývá, že tuto roli může hrát jen ona," říká Kohout, který věří, že by se scénář příští rok mohl dočkat realizace. Podle svých slov se už čtyřicet let snaží dobu, ve které žil, ne obhájit, ale vysvětlit.
Pavel Kohout se na sklonku 40. let stal horlivým zastáncem komunistického režimu, pracoval jako kulturní přidělenec v Moskvě, novinář a šéfredaktor Dikobrazu. Psal budovatelskou poezii, posléze se začal věnovat dramatu.
V 60. letech patřil ke kritikům společenských poměrů, po sovětské okupaci v srpnu 1968 nesměl publikovat. Podepsal Chartu 77 a byl vypuzen do zahraničí. Nyní žije převážně ve Vídni. Je autorem desítek divadelních adaptací i původních her. K nejznámějším patří Taková láska, August August, august a Ubohý vrah. Své životní osudy popsal ve vzpomínkovém románu Kde je zakopán pes.
