Peníze, které mají pomoci záchraně památek, se v posledních letech snižují. Vidět je to třeba v dotacích ministerstva kultury pro regeneraci památkových zón - zatímco v roce 2007 to bylo přes 161 milionů, opravilo se 712 objektů, v roce 2013 to bylo už jen sto. V Česku je přitom na 40 tisíc památek, které potřebují investice. U řady z nich přitom hrozí úplné zřícení.
V minulých letech na obnovu památek přispívala i Evropská unie. Jenže v dalším projektovém období kulturní památky na prostředky dosáhnou mnohem hůře. Proto teď při schvalování rozpočtu hledají poslanci možnosti, jak objektům pomoci. „Nyní je tu prostor pro lepší a smysluplnější výdaje státu a památky jsou určitě jednou z věcí, která si zaslouží podporu,“ řekl předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Podporu by měl mít opoziční návrh i v řadách koaličních poslanců. Jeho šance na schválení v rámci finálního projednávání rozpočtu je tedy vysoká. „Myslíme si, že je to krok správným směrem. Už jsme o tom diskutovali před rokem a já věřím, že tentokrát ta podpora projde,“ dodal předseda klubu KDU-ČSL Jiří Mihola.
Kultura by si v novém rozpočtu měla obecně polepšit
Resort kultury celkem letos dostane z rozpočtu 750 milionů korun navíc. „Prioritou resortu je platová stabilizace. Jedním z témat vyjednávání proto bylo navýšení platů v příspěvkových organizacích, které jsou hluboko pod celostátním průměrem. Dnes jsme se domluvili o minimálním navýšení v této položce o 70 milionů, což u některých příspěvkových organizací znamená navýšení až o sedm procent,“ říká ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).
Platy státních zaměstnanců v kultuře jsou velmi nízké, loni v listopadu, respektive letos v lednu se dočkali zvýšení o čtyři procenta. V Národní galerii například předtím průměrný plat činil 18 500 korun; kurátor s dvacetiletou praxí loni bral 21 665 korun.
Jedno procento: Pro kulturu stále nedosažitelný sen
Programové prohlášení vlády slibuje, že výdaje na kulturu v roce 2017 dosáhnou dlouho slibovaného jednoho procenta státního rozpočtu. Kulturu přitom vládní materiály definují jako veřejnou službu a jednoprocentní podíl na státním rozpočtu má zahrnovat výdaje bez peněz na církve. Ty jsou výraznou položkou v rozpočtu ministerstva kultury, roční splátka finanční náhrady v rámci restitucí a příspěvky na činnost registrovaných církví činí celkem 3,5 miliardy korun.
Letos podíl výdajů na kulturu na státním rozpočtu činí asi 0,61 procenta. Pokud se plán přibližování má plnit, musel by Herman mít příští rok k dispozici 12,8 miliardy korun, dostal by se tak po odečtení výdajů na církve na 0,79 procenta státního rozpočtu. V roce 2017 by musely výdaje resortu dosáhnout 15,4 miliardy - a ministerstvo kultury by bylo na 0,99 procenta státního rozpočtu.
