Památkami roku 2022 jsou špýchar v Myšticích a zahrada ve Slaném

Památkami roku 2022 se staly špýchar, který je součástí usedlosti v obci Myštice v Jihočeském kraji, a obnova zahrady ve Slaném ve středních Čechách. Ceny získaly také hrobka, varhany či rodný domek Sigmunda Freuda. Ocenění uděluje Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Patří majitelům památek z řad soukromníků, měst, církve i dalších vlastníků za ochranu historických objektů.

Do soutěže se letos přihlásilo pětačtyřicet objektů. Špýchar v Myšticích zvítězil v kategorii „malá“ (obnova se zastropovanými náklady do dvou milionů korun). Samostatně stojící zděný špýchar – sklad pro umlácené obilí – se nachází v areálu nevelké vesnické usedlosti. Loni prošel celkovou rekonstrukcí krovu. Střecha je pokrytá žitnými došky a hřeben šindeli.

Majitelé se pro obnovu rozhodli i přesto, že budovu chtějí nadále užívat jako dílnu, sklad zemědělských strojů a nářadí a sušárnu plodů a bylin. Na celkové náklady 543 tisíc přispělo ministerstvo kultury částkou o něco málo převyšující čtyři sta tisíc korun, zbytek zaplatili majitelé. Další plánované úpravy zahrnují například repasi vstupních vrat či vyspravení zděné části.

Druhé místo v této kategorii získala obnova rodného domu slavného psychologa Sigmunda Freuda v Příboře na Novojičínsku, která loni navázala na vznik nové stálé expozice. Třetí místo dostala obnova varhan z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mařaticích, části Uherského Hradiště ve Zlínském kraji.

Zahrada z roku 1939

V kategorii „velká“, tedy obnova s náklady nad dva miliony korun, zvítězilo město Slaný s první etapou obnovy historického prvorepublikového parku Kumpánova zahrada, které se v daném místě říká Benar.

Archivní foto Kumpanovy zahrady (parku Benar)
Zdroj: Sdružení historických sídel Čech/Moravy a Slezska

Připomíná minulost areálu vily Ferdinanda Přibyla s přádelnou a je největší a nejzachovalejší zahradou založenou v meziválečném období ve Slaném. Zahrada vznikla roku 1939 podle návrhu zahradního architekta Josefa Kumpána. Od roku 2018 je zahrada s vilou kulturní památkou a dnes je ve vlastnictví města. Náklady na obnovu, se kterou Slaný začal o dva roky později, dosáhly téměř k osmadvaceti milionům korun.

Při obnově se musel řešit odvoz nebezpečného odpadu. Do zahrady se vrátila socha Dámy po koupeli, zrestaurován a obnoven byl chrlič vody v podobě lva, který byl zasypán pod zemí. Vznikla replika původní kašny ve tvaru čtyřlístku, v parku byly vysazeny stromy a květiny. Obnova parku nadále pokračuje.

Jako druhá se v této kategorii se umístila obnova hrobky rodiny Brass v malinké vesničce Dolním Podluží na česko-německých hranicích v Ústeckém kraji. Třetí místo patří záchraně kostela svatých Petra a Pavla ve Strýčicích v jižních Čechách. Kostel se daří zachránit díky spolupráci místních obyvatel s potomky odsunutého původního německého obyvatelstva.

  • Soutěž založilo Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska pro větší motivaci majitelů historických objektů k jejich ochraně.
  • Přihlášené objekty ani nemusejí být státem prohlášenými kulturními památkami.
  • Pořadatelé oceňují majitele, kteří jsou si vědomi kulturně historických stránek svých objektů a pečují o ně.
  • O titul může usilovat nejen hrad, zámek, kostel, divadlo, ale i vojenský nebo zemědělský brownfield či veřejný prostor. 
  • První ceny byly udělené za rok 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 5 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 6 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 10 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 12 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...