Ozval se pachatel, že chce zaplatit za své know-how, vzpomíná spoluautor „Případů" Josef Mareš

Nahrávám video
Josef Mareš hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Josef Mareš strávil třicet let u policie, velkou část této doby coby šéf pražské mordparty. Ještě jako kriminalista začal psát scénáře podle skutečných zločinů. Vznikly tak divácky úspěšné seriály Případy 1. oddělení, jejichž třetí řadu Česká televize aktuálně vysílá, a s nimi související Devadesátky. V televizním zpracování reálných vražd i jiných trestných činů se prý poznávají nejen skuteční vyšetřovatelé a operativci, ale i pachatelé. Ne vždy k radosti autorů, připustil Mareš v Interview ČT24.

Případy 1. oddělení měly původně skončit po druhé řadě. Nakonec se scenáristé – kriminalita Josef Mareš a novinář Jan Malinda – nechali přemluvit ještě ke třetímu pokračování. Prý už ale definitivně poslednímu. „Seriálem Devadesátky a třemi řadami Případů 1. oddělení jsem vycucl celou svoji policejní kariéru, už by asi těžko bylo z čeho brát,“ říká Mareš.

Spolu s Malindou napsali už scénář k nové minisérii Docent. Nevychází ze skutečných událostí, ze zkušeností exšéfa mordparty ale ano. Ivan Trojan hraje policejního teoretika, který se vydá po stopě chladnokrevného vraha. Docenta opět odvysílá Česká televize.

Scenáristé si pletou soudního lékaře s patologem

Už Případy 1. oddělení, stejně jako jejich prequel Devadesátky (kde Malindu při psaní scénáře vystřídal Matěj Podzimek) byly ceněné za věrné zobrazení policejní práce, ovšem přesnou „kuchařku“ tvůrci prozradit nemohli a ani nechtěli.

I zkušený kriminalista Mareš připouští, že drobné chyby v natočených dílech po sobě našel. Přestože jiné krimi příběhy prý příliš nesleduje, všímá si i v nich nepřesností, které scenáristé bez policejní zkušenosti často opakují.

„Místo soudního lékaře máme patologa, místo grafologa máme grafickou expertizu. To jsou nuance, v kterých by třeba i začínající student policejní akademie měl problém, ale nás to tahá za uši. Je také rozdíl mezi škrcením a rdoušením, a bohužel ani každý policista ho neví, takže tím spíš to uteče scenáristovi v seriálu,“ upřesnil s tím, že má pro takové omyly pochopení.

Proč Plíšek nejezdí autem

Seriály, jejichž je Mareš spoluautorem, nevycházely ze skutečnosti jen v kriminalistických postupech a samotných případech, ale i ve vztazích na pracovišti. Postavy mají částečně reálné předobrazy, i když scenáristicky domyšlené. Marešův kolega Jan Malinda se podle něho dopustil chyby, když reálným policistům prozradil, kým v seriálu jsou. „Bohužel si myslel, že jim udělá radost,“ podotýká Mareš.

„Například Honzovi Štočkovi (který byl výborný policista, nikdy jsem s ním neměl problém, znali jsme se přes dvacet let, kdy jsem byl v mordpartě) najednou začalo vadit, že Plíšek nejezdí autem,“ uvedl Mareš. Fiktivní major Václav Plíšek je doyenem seriálového týmu. Scenáristé na základě skutečných osob museli stvořit nové postavy, které by fungovaly i v příběhu. Mareš proto sám není rád, když si ho diváci ztotožňují s jeho alter egem Kozákem v podání Ondřeje Vetchého.

Na zfilmování „svých“ případů se dívají také skuteční pachatelé. Jeden, který figuroval v případu okrádaných seniorů, se ozval dokonce s nečekaným požadavkem. „Nejenže nás chtěl pochválit, že je seriál autentický, ale také Českou televizi žádal o peníze. Vymyslel know-how toho zločinu, a protože jsme to zfilmovali, tak že bychom od něj jako odkoupili licenci,“ prozradil Mareš.

Mysleli, že místo vyšetřování píšu scénář

Úspěch Případů 1. oddělení mu pomohl k popularitě, i když coby vedoucí pražské mordparty byl při mediálně sledovaných zločinech vidět i předtím. Na kriminálce pracoval stále ještě i v době, kdy se začaly vysílat první díly „Případů“.

Seriál zaznamenal nebývalý úspěch, paradoxně Marešově mordpartě se v reálném vyšetřování zrovna moc nedařilo. „Ze čtrnácti vražd za půl roku jsme měli osm neobjasněných. Ony se pak všechny objasnily, pachatel byl obviněn a odsouzen, ale potřebovali jsme čas. Ale lidem to těžko vysvětlíte. Někdo si to dokonce spojoval s tím, že místo abych vyšetřoval, tak píšu scénář,“ uvedl Mareš.

Vraždy taxikářů či v Klánovickém lese, které se jeho tým tenkrát snažil vyšetřit, vyšetřují nyní i kriminalisté v televizní mordpartě. Nové díly uvádí ČT každé pondělí večer. Mareš se k případům známých ze seriálu vrátil nedávno i knižně, v „knižním výslechu“ ho vyzpovídal novinář Martin Moravec.

V současnosti už bývalého kriminalistu zaměstnává práce v Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. „Jsem velký hokejový fanoušek. Zajímal mě rok 1950, kdy jedenáct hokejistů, místo aby letěli do Anglie vybojovat titul mistrů světa, bylo zavřeno a odsouzeno k mnoha letům trestu,“ upřesnil, jakým tématem se třeba zabýval. Scénář podle tohoto příběhu psát nechce, dva zatím nerealizované od jiných tvůrců už prý existují. O osudu hokejových reprezentantů ale vznikl dokument, odvysílat by ho mohla Česká televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026
Načítání...