Ozval se pachatel, že chce zaplatit za své know-how, vzpomíná spoluautor „Případů" Josef Mareš

28 minut
Josef Mareš hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Josef Mareš strávil třicet let u policie, velkou část této doby coby šéf pražské mordparty. Ještě jako kriminalista začal psát scénáře podle skutečných zločinů. Vznikly tak divácky úspěšné seriály Případy 1. oddělení, jejichž třetí řadu Česká televize aktuálně vysílá, a s nimi související Devadesátky. V televizním zpracování reálných vražd i jiných trestných činů se prý poznávají nejen skuteční vyšetřovatelé a operativci, ale i pachatelé. Ne vždy k radosti autorů, připustil Mareš v Interview ČT24.

Případy 1. oddělení měly původně skončit po druhé řadě. Nakonec se scenáristé – kriminalita Josef Mareš a novinář Jan Malinda – nechali přemluvit ještě ke třetímu pokračování. Prý už ale definitivně poslednímu. „Seriálem Devadesátky a třemi řadami Případů 1. oddělení jsem vycucl celou svoji policejní kariéru, už by asi těžko bylo z čeho brát,“ říká Mareš.

Spolu s Malindou napsali už scénář k nové minisérii Docent. Nevychází ze skutečných událostí, ze zkušeností exšéfa mordparty ale ano. Ivan Trojan hraje policejního teoretika, který se vydá po stopě chladnokrevného vraha. Docenta opět odvysílá Česká televize.

Scenáristé si pletou soudního lékaře s patologem

Už Případy 1. oddělení, stejně jako jejich prequel Devadesátky (kde Malindu při psaní scénáře vystřídal Matěj Podzimek) byly ceněné za věrné zobrazení policejní práce, ovšem přesnou „kuchařku“ tvůrci prozradit nemohli a ani nechtěli.

I zkušený kriminalista Mareš připouští, že drobné chyby v natočených dílech po sobě našel. Přestože jiné krimi příběhy prý příliš nesleduje, všímá si i v nich nepřesností, které scenáristé bez policejní zkušenosti často opakují.

„Místo soudního lékaře máme patologa, místo grafologa máme grafickou expertizu. To jsou nuance, v kterých by třeba i začínající student policejní akademie měl problém, ale nás to tahá za uši. Je také rozdíl mezi škrcením a rdoušením, a bohužel ani každý policista ho neví, takže tím spíš to uteče scenáristovi v seriálu,“ upřesnil s tím, že má pro takové omyly pochopení.

Proč Plíšek nejezdí autem

Seriály, jejichž je Mareš spoluautorem, nevycházely ze skutečnosti jen v kriminalistických postupech a samotných případech, ale i ve vztazích na pracovišti. Postavy mají částečně reálné předobrazy, i když scenáristicky domyšlené. Marešův kolega Jan Malinda se podle něho dopustil chyby, když reálným policistům prozradil, kým v seriálu jsou. „Bohužel si myslel, že jim udělá radost,“ podotýká Mareš.

„Například Honzovi Štočkovi (který byl výborný policista, nikdy jsem s ním neměl problém, znali jsme se přes dvacet let, kdy jsem byl v mordpartě) najednou začalo vadit, že Plíšek nejezdí autem,“ uvedl Mareš. Fiktivní major Václav Plíšek je doyenem seriálového týmu. Scenáristé na základě skutečných osob museli stvořit nové postavy, které by fungovaly i v příběhu. Mareš proto sám není rád, když si ho diváci ztotožňují s jeho alter egem Kozákem v podání Ondřeje Vetchého.

Na zfilmování „svých“ případů se dívají také skuteční pachatelé. Jeden, který figuroval v případu okrádaných seniorů, se ozval dokonce s nečekaným požadavkem. „Nejenže nás chtěl pochválit, že je seriál autentický, ale také Českou televizi žádal o peníze. Vymyslel know-how toho zločinu, a protože jsme to zfilmovali, tak že bychom od něj jako odkoupili licenci,“ prozradil Mareš.

Mysleli, že místo vyšetřování píšu scénář

Úspěch Případů 1. oddělení mu pomohl k popularitě, i když coby vedoucí pražské mordparty byl při mediálně sledovaných zločinech vidět i předtím. Na kriminálce pracoval stále ještě i v době, kdy se začaly vysílat první díly „Případů“.

Seriál zaznamenal nebývalý úspěch, paradoxně Marešově mordpartě se v reálném vyšetřování zrovna moc nedařilo. „Ze čtrnácti vražd za půl roku jsme měli osm neobjasněných. Ony se pak všechny objasnily, pachatel byl obviněn a odsouzen, ale potřebovali jsme čas. Ale lidem to těžko vysvětlíte. Někdo si to dokonce spojoval s tím, že místo abych vyšetřoval, tak píšu scénář,“ uvedl Mareš.

Vraždy taxikářů či v Klánovickém lese, které se jeho tým tenkrát snažil vyšetřit, vyšetřují nyní i kriminalisté v televizní mordpartě. Nové díly uvádí ČT každé pondělí večer. Mareš se k případům známých ze seriálu vrátil nedávno i knižně, v „knižním výslechu“ ho vyzpovídal novinář Martin Moravec.

V současnosti už bývalého kriminalistu zaměstnává práce v Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. „Jsem velký hokejový fanoušek. Zajímal mě rok 1950, kdy jedenáct hokejistů, místo aby letěli do Anglie vybojovat titul mistrů světa, bylo zavřeno a odsouzeno k mnoha letům trestu,“ upřesnil, jakým tématem se třeba zabýval. Scénář podle tohoto příběhu psát nechce, dva zatím nerealizované od jiných tvůrců už prý existují. O osudu hokejových reprezentantů ale vznikl dokument, odvysílat by ho mohla Česká televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...