Ozval se pachatel, že chce zaplatit za své know-how, vzpomíná spoluautor „Případů" Josef Mareš

Nahrávám video

Josef Mareš strávil třicet let u policie, velkou část této doby coby šéf pražské mordparty. Ještě jako kriminalista začal psát scénáře podle skutečných zločinů. Vznikly tak divácky úspěšné seriály Případy 1. oddělení, jejichž třetí řadu Česká televize aktuálně vysílá, a s nimi související Devadesátky. V televizním zpracování reálných vražd i jiných trestných činů se prý poznávají nejen skuteční vyšetřovatelé a operativci, ale i pachatelé. Ne vždy k radosti autorů, připustil Mareš v Interview ČT24.

Případy 1. oddělení měly původně skončit po druhé řadě. Nakonec se scenáristé – kriminalita Josef Mareš a novinář Jan Malinda – nechali přemluvit ještě ke třetímu pokračování. Prý už ale definitivně poslednímu. „Seriálem Devadesátky a třemi řadami Případů 1. oddělení jsem vycucl celou svoji policejní kariéru, už by asi těžko bylo z čeho brát,“ říká Mareš.

Spolu s Malindou napsali už scénář k nové minisérii Docent. Nevychází ze skutečných událostí, ze zkušeností exšéfa mordparty ale ano. Ivan Trojan hraje policejního teoretika, který se vydá po stopě chladnokrevného vraha. Docenta opět odvysílá Česká televize.

Scenáristé si pletou soudního lékaře s patologem

Už Případy 1. oddělení, stejně jako jejich prequel Devadesátky (kde Malindu při psaní scénáře vystřídal Matěj Podzimek) byly ceněné za věrné zobrazení policejní práce, ovšem přesnou „kuchařku“ tvůrci prozradit nemohli a ani nechtěli.

I zkušený kriminalista Mareš připouští, že drobné chyby v natočených dílech po sobě našel. Přestože jiné krimi příběhy prý příliš nesleduje, všímá si i v nich nepřesností, které scenáristé bez policejní zkušenosti často opakují.

„Místo soudního lékaře máme patologa, místo grafologa máme grafickou expertizu. To jsou nuance, v kterých by třeba i začínající student policejní akademie měl problém, ale nás to tahá za uši. Je také rozdíl mezi škrcením a rdoušením, a bohužel ani každý policista ho neví, takže tím spíš to uteče scenáristovi v seriálu,“ upřesnil s tím, že má pro takové omyly pochopení.

Proč Plíšek nejezdí autem

Seriály, jejichž je Mareš spoluautorem, nevycházely ze skutečnosti jen v kriminalistických postupech a samotných případech, ale i ve vztazích na pracovišti. Postavy mají částečně reálné předobrazy, i když scenáristicky domyšlené. Marešův kolega Jan Malinda se podle něho dopustil chyby, když reálným policistům prozradil, kým v seriálu jsou. „Bohužel si myslel, že jim udělá radost,“ podotýká Mareš.

„Například Honzovi Štočkovi (který byl výborný policista, nikdy jsem s ním neměl problém, znali jsme se přes dvacet let, kdy jsem byl v mordpartě) najednou začalo vadit, že Plíšek nejezdí autem,“ uvedl Mareš. Fiktivní major Václav Plíšek je doyenem seriálového týmu. Scenáristé na základě skutečných osob museli stvořit nové postavy, které by fungovaly i v příběhu. Mareš proto sám není rád, když si ho diváci ztotožňují s jeho alter egem Kozákem v podání Ondřeje Vetchého.

Na zfilmování „svých“ případů se dívají také skuteční pachatelé. Jeden, který figuroval v případu okrádaných seniorů, se ozval dokonce s nečekaným požadavkem. „Nejenže nás chtěl pochválit, že je seriál autentický, ale také Českou televizi žádal o peníze. Vymyslel know-how toho zločinu, a protože jsme to zfilmovali, tak že bychom od něj jako odkoupili licenci,“ prozradil Mareš.

Mysleli, že místo vyšetřování píšu scénář

Úspěch Případů 1. oddělení mu pomohl k popularitě, i když coby vedoucí pražské mordparty byl při mediálně sledovaných zločinech vidět i předtím. Na kriminálce pracoval stále ještě i v době, kdy se začaly vysílat první díly „Případů“.

Seriál zaznamenal nebývalý úspěch, paradoxně Marešově mordpartě se v reálném vyšetřování zrovna moc nedařilo. „Ze čtrnácti vražd za půl roku jsme měli osm neobjasněných. Ony se pak všechny objasnily, pachatel byl obviněn a odsouzen, ale potřebovali jsme čas. Ale lidem to těžko vysvětlíte. Někdo si to dokonce spojoval s tím, že místo abych vyšetřoval, tak píšu scénář,“ uvedl Mareš.

Vraždy taxikářů či v Klánovickém lese, které se jeho tým tenkrát snažil vyšetřit, vyšetřují nyní i kriminalisté v televizní mordpartě. Nové díly uvádí ČT každé pondělí večer. Mareš se k případům známých ze seriálu vrátil nedávno i knižně, v „knižním výslechu“ ho vyzpovídal novinář Martin Moravec.

V současnosti už bývalého kriminalistu zaměstnává práce v Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. „Jsem velký hokejový fanoušek. Zajímal mě rok 1950, kdy jedenáct hokejistů, místo aby letěli do Anglie vybojovat titul mistrů světa, bylo zavřeno a odsouzeno k mnoha letům trestu,“ upřesnil, jakým tématem se třeba zabýval. Scénář podle tohoto příběhu psát nechce, dva zatím nerealizované od jiných tvůrců už prý existují. O osudu hokejových reprezentantů ale vznikl dokument, odvysílat by ho mohla Česká televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 12 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 13 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...