Praha - Zbrusu nový celovečerní dějový balet Othello vytvořil speciálně pro baletní soubor Národního divadla originální choreograf a režisér Youri Vàmos. Česká premiéra díla vytvořeného na hudbu Leoše Janáčka se koná v historické budově 1. a 2. dubna 2010. Další představení se uskuteční 8. a 9. dubna a 6. června 2010.
Petr Zuska, umělecký šéf baletu ND, vyzval „posledního vypravěče baletu“, jak bývá choreograf maďarského původu nazýván, k tvorbě přímo šité tanečníkům pražského ND na míru. „Vím, že asi devadesát procent hudby se opírá o Janáčkova Tarase Bulbu. Připadá mi, že je tu zajímavý kontext: jsme v Čechách, v Praze, Othello napsaný Angličanem bude choreografován Maďarem působícím v Německu – k tomu na hudbu Moravana a ještě na ruské hudební téma!,“ prozradil Petr Zuska.
„Hudba k baletu je složena z různých Janáčkových skladeb, z nichž mi právě symfonická suita Taras Bulba dala ten rozhodující impuls. Tato suita není svým častým střídáním krátkých a rychlých nálad zrovna běžná pro předlohu k baletu. Avšak právě to potřebuji pro Othellovu citovou rozkolísanost mezi žárlivostí a výbušnými projevy lásky. Janáčkova hudba je expresívní, plná pohybu, s celou paletou nálad a přesto jasná…,“ konkretizoval svůj záměr Youri Vàmos.
Od vybraných tanečníků Vàmos vyžaduje i herecký kumšt - silný, dramatický výraz, „neboť se jedná o postavy z masa a krve, s nohama v bahně, hlavou v oblacích a mečem v ruce.“ Takový bude muset být v roli Othella (řazeno abecedně) Jiří Kodym, Richard Kročil či Michal Štípa, jako Jago Jonáš Dolník, Viktor Konvalinka, Tomáš Rychetský a v úloze Roderiga Alexandre Katsapov, Oleksandr Kysil, Petr Strnad. Mladistvá naivita a něha zase patří k vlastnostem Desdemony, kterou představují Klára Kutilová, Nikola Márová, Zuzana Susová.
Youri Vàmos
Mezinárodní kariéra Youri Vàmose jako sólisty a choreografa odstartovala v mnichovském operním domě. Poté už známý tvůrce šéfoval 13 let baletu v Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu. Jeho 16 dosavadních velkých dějových baletů dokáže vždy naplnit hlediště, ať jde o modernizace klasiky (Labutí jezero, Spící krasavice – poslední dcera cara, Giselle, Coppélie z Montmartru…), či adaptace románů a dramat (Julien Sorel, Romeo a Julie, Sen noci svatojánské…).
