„Mým očím je stále nutno házet potravu,“ cituje Jindřicha Štyrského mladý výtvarník Jan Vytiska. Jeho krmivem je morbidní imaginace, kterou prezentuje na výstavě v ostravské Industrial Gallery. V ní si vybudoval vlastní svět plný kostlivců, krve a bizarních obličejů, jenž 26. června zase rozebere.
Jeho koláže vypadají jako horory z Valašska, přesto má ateliér na pražském Smíchově. Jan Vytiska, jeden z nejvýraznějších umělců nastupující generace, má rád naivní umění Jiřího Trnky nebo Josefa Lady. Inspiraci ale nejčastěji hledá na internetu, kde záměrně vyhledává bizarní příběhy i postavy. Scény si následně skicuje v počítači, postaví je do nových souvislostí a poté je vtiskne na plátno.
Výsledkem jsou mírně zneklidňující výjevy, v nichž nechybí důraz na vnitřní smutný prožitek. V divákovi se snaží vzbudit intenzivní pocity, a je jedno, jestli pozitivního, či negativního rázu. „Současný umělec, když neví, tak zkoumá formu a obsah mu trochu uniká, anebo tam žádný není. Kdežto Honza Vytiska, ten do toho vtiskl vždy nějaký příběh, nějaké story,“ pochvaluje si výstavu pedagog a výtvarník Jiří Surůvka, u kterého Vytiska studoval.
- Co se někomu zdá morbidní, Surůvka shledává zábavné. „Mně to přijde takové veselé. To jsou ty béčkové horory, vždyť je to přímo k popukání,“ směje se folklóru mixovanému s Hitchcockem. Fascinaci bé-kulturou, lidovou tvořivostí a nejrůznějšími formami pokleslého umění ostatně ani sám autor nepopírá.
Jan Vytiska (1985) patří mezi nejvýraznější umělce nastupující generace, studoval v Ostravě u Doc. Mgr. Jiřího Surůvky ateliér „Nová média“, který ukončil v roce 2010. V lednu 2012 byl finalisotu Ceny kritiky za mladou malbu, v roce 2011 získal na Art Prague cenu UniCredit Bank Prague Photo Young Award, která se uděluje umělci do 30 let.
