Osobnost se rodí z kultury. Zemřel spisovatel a literární kritik Jaroslav Med

Ve věku 85 let ve středu zemřel spisovatel, literární kritik a historik Jaroslav Med. Na svém facebookovém profilu o tom informoval mimo jiné Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě, kde byl Med dlouholetým porotcem. Právě v Havlíčkově Brodě se Med 19. dubna 1932 narodil. Věnoval se hlavně katolicky orientované literatuře, připravil významné edice básní Bohuslava Reynka nebo Jana Zahradníčka.

První publikací, kterou Med vydal v roce 1959, byla sbírka historizujících próz na motivy havlíčkobrodských pověstí Hory a mračna. Později sepsal například monografii Viktora Dyka nebo knihu Spisovatelé ve stínu, ve které mapuje osudy významných českých literátů, kteří byli umlčeni pro svůj důraz na duchovní rozměr a pro antilevicové smýšlení. Své studie shrnul v roce 2006 v souboru Od skepse k naději.

Jeho kniha Literární život ve stínu Mnichova, která se zabývá českou literaturou v pohnutých měsících druhé republiky, rozvířila řadu diskuzí a byla nominována na Cenu F. X. Šaldy za rok 2010. Svými edicemi podstatně přispěl k aktualizaci tvorby básníků Jiřího Karáska, Viktora Dyka, Jana Zahradníčka nebo Bohuslava Reynka. Knižní rozhovor s Jaroslavem Medem nazvaný Texty mého života připravili Aleš Palán a Jan Paulas.

26 minut
Texty mého života / Portrét Jaroslava Meda
Zdroj: ČT24

Od roku 1957 se věnoval publicistice. Přispíval do Mladé fronty, Rovnosti, brněnské mutace deníku Práce, Archu, Dokořánu nebo Slávie, spolupracoval i s rozhlasem, pro který připravil několik literárních pásem. Později přispíval do Katolického týdeníku. 

Jaroslav Med vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy češtinu a knihovnictví. Sám učil na několika odborných školách, po revoluci přednášel českou a světovou literaturu na Katolické teologické fakultě.

V pořadu Před půlnocí v roce 2013 uvedl, že své studenty z literatury nerad zkoušel, protože literaturu považuje především za existenciální dobrodružství. „Takže, proboha, nechci, aby mi studenti říkali nějaká data a výčty literárních děl. To je skoro zbytečné. Spíše oceňuji, jestli literaturu berou jako jakýsi výraz lidské osobnosti a senzibility,“ uvažoval nad smyslem studia.

Vzdělání je nesmírně důležité v tom, že v něm člověk může nalézt jistý smysl. To je dnes strašný problém veškerých humanitních věd, hledání smyslu. V čem je smysl lidského konání? V čem je smysl lidského života? A v tom je vzdělání obrovsky důležité, protože si člověk může najednou věci uvědomovat a budovat si svoji identitu, osobnost. Kultura je přece důležitá v tom, že člověk by z osoby, kterou se narodí, měl vytvořit osobnost, aby byl něčím víc než jen živoucím konzumentem nejrůznějších věcí.
Jaroslav Med

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 12 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 12 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 14 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 17 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...