Oscar by mohl zůstat Ve stínu

Praha - O Oscara by mohl za Česko bojovat snímek režiséra Davida Ondříčka Ve stínu. Do nominací v kategorii nejlepší cizojazyčný film ho vyslala Česká filmová a televizní akademie (ČFTA). Nominace na zlaté sošky budou vyhlášeny 15. ledna, vítězné tituly pak budou známy 24. února příštího roku.

Letos členové ČFTA vybírali českého kandidáta mezi 48 snímky a neměli lehký úkol. Mezi adepty se sešlo několik silných titulů - Čtyři slunce Bohdana Slámy, Dům Zuzany Liové, Poupata Zdeňka Jiráského, Rodina je základ státu Roberta Sedláčka a Ve stínu Davida Ondříčka. Poslední jmenovaný akademii nejvíce oslovil.

„Členové ČFTA vybírali z filmů od října roku 2011 do konce září 2012, čili ne podle kalendářního roku. To je specifikum Oscarů, aby organizátoři stačili zpracovat výsledky ze zahraničí pro daný rok,“ vysvětlil ředitel ČFTA Petr Vachler systém nominací.

Ondříček byl podle sdělení ČFTA o nominaci informován při cestě vlakem do Bratislavy na slovenskou premiéru svého snímku. „Z nominace pro možného kandidáta na Oscary máme upřímnou radost a uděláme maximum pro to, abychom se do užších nominací dostali. Upřímně to vnímám i jako příjemné překvapení, neboť byl snímek v rámci kampaně až příliš často prezentován coby favorit. Bál jsem se, že nám to nakonec ublíží. Česká akademie nás naštěstí podržela. Jsme nesmírně šťastní, že se nám to povedlo,“ komentoval dobrou zprávu Ondříček.

„Z téměř padesáti celovečerních hraných a dokumentárních filmů, ze kterých mohli akademici vybírat, zvítězil snímek s největším rozpočtem a pochválený českou filmovou kritikou. Věřím, že máme dobrého kandidáta pro nominace,“ přeje si Vachler.

Poslední nominace na Oscary Česko dostalo právě za příběhy mapující tuzemskou minulost. V roce 2003 to byly Trojanovy Želary a tři roky předtím Musíme si pomáhat Jana Hřebejka. Posledního Oscara česká kinematografie dostala také za ohlédnutí do nedávné minulosti - v roce 1996 za Kolju.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 17 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...