Praha - Filmový historik Karel Čáslavský, režisér Filip Renč a moderátor Aleš Cibulka se stali kmotry knihy Tři životy Lídy Baarové, jejímž autorem je spisovatel, textař a novinář Ondřej Suchý. V knize porovnal vydané memoáry této hvězdy českého meziválečného filmu, prostor poskytl jejím hereckým kolegům i současným umělcům a znalcům. Zápisky si dovolil osobně komentovat, doplnil je hereččinou filmografií a bibliografií. Zveřejnil také zajímavosti o vztazích Baarové s Janem Werichem, Zdeňkem Štěpánkem a Ljubou Hermanovou.
Při psaní Suchý vyšel z pamětí Baarové, které sepsala s Františkem Kožíkem, a z knihy Útěky, v níž herečku kdysi zpovídal Josef Škvorecký. Porovnal je s knihou, která vyšla v Německu a pro německé čtenáře byla mnohem otevřenější.
„Pan Škvorecký mi poskytl osmnáctihodinovou nahrávkou svých setkání s herečkou a vyzval mě, abych memoáry porovnal. S další svou story přišel spisovatel Ota Filip žijící v Německu,“ upřesnil Suchý. Baarová prý tvrdila, že v Útěcích se dělala hezká, zatímco ve Sladkých hořkostech napíše, jak to bylo doopravdy. Čtenáři se proto dozví, jak tomu ve skutečnosti bylo s jejím vztahem k nacistickému ministru propagandy Josefu Goebbelsovi a co stálo za přízní, kterou jí projevoval Hitler.
jeden z kmotrů knihy, režisér Filip Renč, se už dlouho chystá natočit životopisný snímek o Baarové. „Zaobírám se jí už několik let s Ivanem Hubačem, který napsal krásný scénář i televizní miniseriál. Bohužel se nám však dosud nepodařilo najít producenta, který by se látky ujal a udělal mezinárodní koprodukci mezi Českem, Německem, popřípadě jiným státem. Jde o náročný a tedy i drahý projekt, na který v této době nejsou finance,“ uvedl Renč.
Zajímají ho i osudy lidí kolem Baarové, neboť její osud byl až absurdní. „Každý film má svůj čas,“ dodal Renč, který se myšlenky na realizaci scénáře nevzdává. Zatím točí pro televizi a získal filmová práva na knihu Ladislava Mňačka Jak chutná moc.
Letos koncem října tomu bylo deset let, co Lída Baarová, vlastním jménem Ludmila Babková, zemřela. Rodačka z pražských Nuslí stanula před kamerou poprvé v roce 1931 a účinkovala ve třech desítkách českých filmů. Po válce byla obviněna z kolaborace a strávila více než rok ve vězení. Po únoru 1948 emigrovala, v 50. letech hrála v italských a španělských filmech, mimo jiné i ve Felliniho Darmošlapech.
S filmovou, nikoli divadelní, kariérou se Baarová rozloučila v roce 1958, kdy následovala hlas svého srdce do Salcburku. O jedenáct let později si vzala o 22 let staršího lékaře Kurta Lundwalla, v manželství s ním žila jen tři roky, než zemřel. Zemřela tam zbavená svéprávnosti 27. října 2000 ve věku 86 let, pochována je v rodinném hrobě v Praze-Strašnicích.
