On-line z DOX: Jaroslav Anděl o Budoucnosti budoucnosti

Včera jsme o budoucnosti snili, dnes budoucnost sní o nás, zní motto výstavy Budoucnost budoucnosti v Centru současného umění DOX. Druhá přednáška, kterou Portál ČT24 zprostředkoval od 18:00 v přímém přenosu, z cyklu Ideje a umění z Centra DOX je doprovodným programem právě k této expozici. Přednášejícím byl umělecký ředitel Centra DOX Jaroslav Anděl. Záznam přednášky najdete v tomto článku i v archivu iVysílání.

Úslovíbudoucnost už není, co bývalase stalo součástí populární kultury, ale nad tím, co vlastně tento výrok znamená, se začínáme teprve zamýšlet. Posedlost budoucností byla hnací silou moderní kultury, avšak v pozdním modernismu a postmodernismu budoucnost přestala být ústředním tématem – její místo zaujaly otázky paměti a identity.

Premisou tohoto projektu je, že oddělování budoucnosti a minulosti je neudržitelné. Zdá se, že se nacházíme na prahu zásadní sociální a kulturní změny, která znovu nastoluje téma budoucnosti. Je to ale budoucnost (nebo budoucnosti) jiného druhu, budoucnost, která se neizoluje od minulosti a která klade důraz na udržitelný rozvoj a vzájemnou propojenost, nikoli na pokrok a růst bez omezení.

83 minut
Ideje a umění z Centra současného umění DOX - Prezentace výstavy Budoucnost budoucnosti
Zdroj: ČT24

Toto nové porozumění se již objevuje v postojích, jako je názor německého umělce Jochena Gerze, podle nějž „otázka budoucnosti, která je ústřední pro modernismus, je také otázkou minulosti“. Budoucnost v té či oné formě lze najít už v přítomnosti, nebo dokonce v minulosti – a často jsou to umělci, kteří tuto budoucnost rozpoznávají, předvídají nebo jí pomáhají na svět vytvářením nových forem a konceptů.

Jaroslav Anděl – autor četných publikací a výstav moderního a současného umění doma i v zahraničí. Pracoval jako ředitel muzea, kurátor, konzultant a pedagog. Je autorem konceptu 12 hodin budoucnosti: maraton myšlenek, idejí, tezí  a kurátorem výstavy Budoucnost budoucnosti. V současné době zastává funkci uměleckého ředitele Centra současného umění DOX a je členem týmu XXX. výstavy Rady Evropy Critique and Crisis: Art in Europe since 1945, která bude putovat po evropských muzeích od 2010 do 2014. Žije v Praze a New Yorku.

Výstavu Budoucnost budoucnosti doprovodí 9. října i projekt 12 hodin budoucnosti: maraton myšlenek, idejí, tezí. Dvanáctihodinový maraton vystoupení čtyřiceti zástupců nejrůznějších oborů, reagujících na současné výzvy stojící před českou společností, budete moci, alespoň částečně, sledovat v přímém přenosu i na stránkách ČT24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...