On-line z Divadla Kampa: Henri Monfort – devět let bez jídla

Praha – Pánové Jaroslav Dušek a Milan Bokr pozvali do Čech Henriho Monforta, který se rozhodl přejít na výživu z prány, energií života. Spisovatel Henri Monfort žije v Nantes v Jihozápadní Francii. Již devět let žije bez jídla a nemá v úmyslu to měnit. Setkání s ním a jeho filozofií zprostředkoval Portál ČT24 v neděli 27. listopadu v rámci cyklu Kultura on-line z Divadla Kampa, které tentokrát za Henrim Monfortem vyrazilo do Divadla Bolka Polívky v Uhříněvsi. Záznam je k dispozici v tomto článku.

Henri Monfort se narodil se šamanskými schopnostmi, od dětství měl duchovní zážitky, se kterými se kromě dědy nemohl nikomu moc svěřovat. Jako malý viděl pránu v atmosféře – malé bílé částice, které se velmi rychle pohybují. V 18 letech se Henri rozhodl jít cestou poznání sebe sama. Co se potom naučil, se stalo později základem pro životní styl nezávislý na jídle. 

Henri přešel na vegetariánskou stravu, která je v souladu s konceptem „ahimsa“ neboli nenásilí. Zabýval se transcendentální meditací. Vyrůstal v Bretani, kde lidé jedí enormní množství masa, v rodině, kde ho rodiče nutili jíst maso. Byl často nemocen, měl slabá játra. Poté, co se oženil a měl děti, žil 18 let normálním životem a pracoval v bance. Jako důsledek závislosti na jídle měl nadváhu 120 kilogramů. Až když mu děti vyrostly, zaměřil svůj život znovu na duchovno. Přišla mu do cesty kniha od Jasmuheeny s názvem „Žití ze světla“. Přečetl tuto knihu během jedné noci a rozhodl se přejít na výživu z prány.

Nahrávám video
Divadlo Kampa - Henri Monfort
Zdroj: ČT24

Co to je prána? 

To je to, co nazýváme energií života. „Žiji tím, že jsem jedno se vším, co existuje. A z toho důvodu se můžeme nasytit vším, co existuje,“ říká Henri Monfort. „Člověk se nemůže začít vyživovat z prány přes noc. Je nezbytné, aby proběhla příprava, a ta může být dlouhá, neboť se musí dosáhnout rovnováhy mezi čtyřmi úrovněmi bytí – mentálním, fyzickým, citovým a duchovním. Mimo to je nutné pochopit rozdíl mezi půstem a žitím z prány,“ upozorňuje ovšem Henri. 

Půst má časový limit, začnete určitého data a skončíte určitého data. Maximální doba půstu je 4 měsíce. Pak tito lidé nemají žádnou energii a skončí ležící na zemi na infuzích. Pokud pokračujete k bodu, kde je váhový limit, nemůžete se vrátit zpět a váha bude i nadále klesat, i když začnete opět jíst, budete takto pokračovat až k smrti. Půst je dualistický náhled: zde jsem já a tam je vesmír. Použiji své rezervy a odříznu se od vesmíru. 

S pránickou výživou budeme získávat energii z vesmíru, takže to je jednotná vize. Spojil jsem se s vesmírem a on mě bude přímo vyživovat. 

Podle Henriho je půst velmi důležitý na buněčné úrovni. Budeme držet půst, abychom se vyčistili, ale ne moc dlouho – den, dva, tři dny, týden – ne měsíce. Po čase díky půstu dojde k pročištění těla, které nazýváme detoxikací. Půstem se poodhalí tzv. buněčné vzpomínky – jsou to všechna onemocnění, kterými jste prošli, stres, který jste nashromáždili v průběhu života, dokonce i když jste byli vyléčeni, zanechá stopu ve vašich buňkách. Takže půstem vymažeme tyto vzpomínky. Existuje něco, co nazýváme „rodinná paměť,“ což znamená, že existují lidé, kteří ve stejném věku zopakují nemoci, které měli jejich rodiče nebo prarodiče. Tohle se odstraní také. 

Jak přešel Henri Monfort z občasného půstu k výživě z prány, je obsahem jeho přednášky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 1 hhodinou

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 3 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
před 20 hhodinami

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

Kontrarevolucionář v hollywoodském stylu. KLDR zatraktivňuje propagandu

V novém propagandistickém filmu, který letos odvysílala severokorejská televize, se kontrarevolucionář neúspěšně pokusí o atentát na někdejšího vůdce Kim Čong-ila. Fiktivní příběh překvapuje akčními scénami a navazuje na trend filmařů KLDR točit ve stylu Hollywoodu. Chtějí tak konkurovat zahraniční produkci, která se k Severokorejcům i přes zákazy dostává. A nabídnout propagandu v atraktivním balení.
28. 2. 2026

Warner Bros. podepsala smlouvu o převzetí s Paramountem

Společnost Warner Bros. Discovery (WBD) podepsala smlouvu, podle níž ji za 110 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) přebírá mediální skupina Paramount Skydance. Vyplývá to ze záznamu globální porady firmy, který má k dispozici agentura Reuters. Druhý zájemce o převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu WBD, společnost Netflix, předtím odmítl zvýšit svou nabídku. Spojením obou firem vznikne jedno z největších filmových studií na světě.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...