On-line z Divadla Kampa: Henri Monfort – devět let bez jídla

Praha – Pánové Jaroslav Dušek a Milan Bokr pozvali do Čech Henriho Monforta, který se rozhodl přejít na výživu z prány, energií života. Spisovatel Henri Monfort žije v Nantes v Jihozápadní Francii. Již devět let žije bez jídla a nemá v úmyslu to měnit. Setkání s ním a jeho filozofií zprostředkoval Portál ČT24 v neděli 27. listopadu v rámci cyklu Kultura on-line z Divadla Kampa, které tentokrát za Henrim Monfortem vyrazilo do Divadla Bolka Polívky v Uhříněvsi. Záznam je k dispozici v tomto článku.

Henri Monfort se narodil se šamanskými schopnostmi, od dětství měl duchovní zážitky, se kterými se kromě dědy nemohl nikomu moc svěřovat. Jako malý viděl pránu v atmosféře – malé bílé částice, které se velmi rychle pohybují. V 18 letech se Henri rozhodl jít cestou poznání sebe sama. Co se potom naučil, se stalo později základem pro životní styl nezávislý na jídle. 

Henri přešel na vegetariánskou stravu, která je v souladu s konceptem „ahimsa“ neboli nenásilí. Zabýval se transcendentální meditací. Vyrůstal v Bretani, kde lidé jedí enormní množství masa, v rodině, kde ho rodiče nutili jíst maso. Byl často nemocen, měl slabá játra. Poté, co se oženil a měl děti, žil 18 let normálním životem a pracoval v bance. Jako důsledek závislosti na jídle měl nadváhu 120 kilogramů. Až když mu děti vyrostly, zaměřil svůj život znovu na duchovno. Přišla mu do cesty kniha od Jasmuheeny s názvem „Žití ze světla“. Přečetl tuto knihu během jedné noci a rozhodl se přejít na výživu z prány.

Nahrávám video
Divadlo Kampa - Henri Monfort
Zdroj: ČT24

Co to je prána? 

To je to, co nazýváme energií života. „Žiji tím, že jsem jedno se vším, co existuje. A z toho důvodu se můžeme nasytit vším, co existuje,“ říká Henri Monfort. „Člověk se nemůže začít vyživovat z prány přes noc. Je nezbytné, aby proběhla příprava, a ta může být dlouhá, neboť se musí dosáhnout rovnováhy mezi čtyřmi úrovněmi bytí – mentálním, fyzickým, citovým a duchovním. Mimo to je nutné pochopit rozdíl mezi půstem a žitím z prány,“ upozorňuje ovšem Henri. 

Půst má časový limit, začnete určitého data a skončíte určitého data. Maximální doba půstu je 4 měsíce. Pak tito lidé nemají žádnou energii a skončí ležící na zemi na infuzích. Pokud pokračujete k bodu, kde je váhový limit, nemůžete se vrátit zpět a váha bude i nadále klesat, i když začnete opět jíst, budete takto pokračovat až k smrti. Půst je dualistický náhled: zde jsem já a tam je vesmír. Použiji své rezervy a odříznu se od vesmíru. 

S pránickou výživou budeme získávat energii z vesmíru, takže to je jednotná vize. Spojil jsem se s vesmírem a on mě bude přímo vyživovat. 

Podle Henriho je půst velmi důležitý na buněčné úrovni. Budeme držet půst, abychom se vyčistili, ale ne moc dlouho – den, dva, tři dny, týden – ne měsíce. Po čase díky půstu dojde k pročištění těla, které nazýváme detoxikací. Půstem se poodhalí tzv. buněčné vzpomínky – jsou to všechna onemocnění, kterými jste prošli, stres, který jste nashromáždili v průběhu života, dokonce i když jste byli vyléčeni, zanechá stopu ve vašich buňkách. Takže půstem vymažeme tyto vzpomínky. Existuje něco, co nazýváme „rodinná paměť,“ což znamená, že existují lidé, kteří ve stejném věku zopakují nemoci, které měli jejich rodiče nebo prarodiče. Tohle se odstraní také. 

Jak přešel Henri Monfort z občasného půstu k výživě z prány, je obsahem jeho přednášky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
29. 3. 2026

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
29. 3. 2026

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
29. 3. 2026

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
29. 3. 2026
Načítání...