Olympiádu má zahájit francouzská pop hvězda. Reakce jsou rasistické, Macron se jí zastal

Při zahájení olympijských her v Paříži by měla zazpívat francouzská popová hvězda Aya Nakamuraová. Její vystoupení, ač je možná jen fámou, se ale už předem nelíbí politikům a stoupencům krajní pravice. Naopak prezident Emmanuel Macron se zpěvačky tmavé pleti zastal poté, co se stala terčem rasistických komentářů.

Aya Nakamuraová je v současnosti nejposlouchanější francouzsky mluvící umělkyní na světě. Jako jediná žena se dostala v roce 2023 do žebříčku dvaceti nejprodávanějších alb v zemi. Počet streamů jejích písní o lásce a zradě jde do miliard. Loni se zapsala do francouzské hudební historie, když své tři koncerty v Paříži vyprodala během čtvrt hodiny.

Přesto vzbudily nevoli nepotvrzené zprávy, že právě ona na zahajovacím ceremoniálu letních olympijských her zazpívá. Navíc píseň slavné francouzské šansoniérky a národního pokladu Édith Piaf, jak prý navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron.

Řada krajně pravicových politiků v čele s Marine Le Penovou a pravicových politiků včetně předsedy Senátu Gérarda Larchera zpěvačku a její hudbu ale kritizovala. Na březnovém předvolebním shromáždění strany Reconquête, kterou vede krajně pravicový bývalý televizní komentátor Éric Zemmour, se při zmínce o zpěvaččině jméně bučelo.

Nezpívá „francouzsky“, vadí Le Penové i části veřejnosti

Výhrady se týkají údajné zpěvaččiny „vulgarity“ a neúcty k francouzštině. Le Penová se posměšně vyjadřovala o písňových textech, v nichž Aya Nakamuraová využívá argot typický pro dělnické pařížské předměstí, kde vyrůstala. Do slov míchá i angličtinu a další řeči, kterými ve Francii mluví imigranti. „Nezpívá francouzsky. Nezpívá ani cizím jazykem. Těžko říct, co zpívá,“ řekla Le Penová v celostátním rozhlase.

Zdá se, že Aya Nakamuraová nemá ani dostatečnou podporu veřejnosti. Alespoň podle výzkumu veřejného mínění provedeného francouzskou společností Odoxa. Vyplynulo z něj, že pro 73 procent respondentů zpěvačka nereprezentuje „francouzskou“ hudbu, 63 procent se stavělo proti tomu, aby byla hlavní hvězdou zahajovacího ceremoniálu.

Podobně nedávný průzkum, který agentuře YouGov zadal francouzský zpravodajský web Linternaute, ukázal, že více Francouzů by na zahajovacím ceremoniálu olympijských her před Nakamuraovou preferovalo vystoupení DJ a producenta Davida Guetty nebo už rozpadlého elektronického dua Daft Punk. A to i přesto, že většina textů zmíněných hudebníků je v angličtině.

„Tohle je Paříž, ne trh v Bamaku“

Extremistická skupina, která si říká Les Natifs (Původní obyvatelé), vyvěsila u řeky Seiny transparent se vzkazem: „V žádném případě, Ayo, tohle je Paříž, ne trh v Bamaku“.

Narážka na hlavní město západoafrického státu Mali připomněla zpěvaččiny kořeny. Osmadvacetiletá Nakamuraová přišla z Mali do Francie jako dítě. „Můžete být rasisti, ale nejste hlušší. To vás uráží! Stávám se v debatách státním tématem č. 1…, ale co vám vlastně dlužím? Nic,“ reagovala zpěvačka na útočné komentáře ze sociálních sítích.

Proti kritikům a rasistickým výpadům se ohradila i písní. V novém singlu Doggy zpívá, že „sama nemám žádné nepřátele, to oni mě nenávidí“.

Francouzská ministryně kultury Rachida Datiová varovala, že „útočit na někoho z čistého rasismu je zločin“. Pařížská prokuratura následně zahájila vyšetřování údajných rasistických urážek zpěvačky na internetu.

Umělci tmavé pleti vadili na Euru i u Verdunu

Rasistické urážky Ayi Nakamuraové jsou o to palčivější, že se odehrávají v souvislosti s olympijskými hrami, za nimiž stojí ušlechtilé myšlenky o propojení všech národů světa. Aya Nakamuraovvá se zdá být dobrým multikulturním symbolem v jedné ze zemí s nejvíce příslušníky etnických menšin v Evropě. „Je důležité přijmout kulturu druhých – a já mám dvě kultury,“ říká zpěvačka.

Deník Le Monde připomíná, že to není poprvé, co se krajní pravice ve Francii podobným způsobem snaží dehonestovat umělce tmavé pleti kvůli jejich zapojení do významné události.

Například před mistrovstvím Evropy ve fotbale v roce 2021 vyvolalo rozruch, že hymnu francouzského týmu by měl napsat rapper konžského původu Youssoupha. O několik let dříve bylo rapperovi s uměleckým jménem Black M, jehož senegalský dědeček bojoval za francouzskou armádu, zabráněno vystoupit na vzpomínkové akci k bitvě u Verdunu.

Je součástí francouzské kultury, řekl Macron

Ve čtvrtek se ke kontroverzi kolem zpěvačky poprvé vyjádřil i prezident Macron, jenž s nápadem na její vystoupení údajně přišel. „Oslovuje velké množství našich spoluobčanů a myslím, že na zahajovacím nebo závěrečném ceremoniálu má naprosto své oprávněné místo,“ zastal se Nakamuraové.

Dotázán byl při otevírání nového olympijského centra vodních sportů v Saint-Denis. Podle Macrona by se „hry a ceremoniály měly podobat nám“ a Aya Nakamuraová je „součástí francouzské kultury a francouzské hudby“.

Dodal nicméně, že nemůže sdělovat podrobnosti o ceremoniálu, jehož program se z bezpečnostních důvodů tají, a že rozhodnutí je na uměleckém řediteli této akce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 21 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...