Od Konkursu po Goyovy přízraky. Připomeňte si filmovou cestu Miloše Formana Před devadesáti lety se narodil Miloš Forman (zemřel v roce 2018). Sirotek z Čáslavi to dotáhl na filmaře světového formátu. Na přelomu padesátých a šedesátých let koupil první kameru z východního Německa, potkal svého dvorního kameramana Miroslava Ondříčka a naskočil na československou novou vlnu. Ta se po emigraci za oceán přelila v hollywoodské příběhy. Připomeňte si Formanovu filmovou cestu ve fotogalerii. Dva tituly je možné zhlédnout i v iVysílání: Hoří, má panenko a Goyovy přízraky .
Konkurs (1963). První samostatný film se skládá ze dvou povídek, připomíná se především ta titulní. Na falešném konkursu do divadla Semafor mezi dívkami ztrapňujícími se hitem Oliver Twist vynikne Yvonne Přenosilová a (domluvená) Věra Křesadlová, později Formanová
Černý Petr (1963). Autenticky „neherecký“ hraný debut ze života učňů. Nezapomenutelný je hlavně Vladimír Pucholt a jeho „ahoooooj“
Lásky jedné plavovlásky (1965). „A byli spolu šťastni až do rána…“ Trapný příběh Anduly (Hana Brejchová), která má za to, že v Mildovi z Prahy (opět Pucholt) potkala toho pravého, byl nominován na Oscara
Dobře placená procházka (1966). Co všechno způsobí dědictví po tetě z Liverpoolu? Televizní verzí divadelní jazzové opery přinesl Forman do filmové produkce ne úplně obvyklý žánr
Hoří, má panenko (1967). „Tady každej krade!“ Hasičský bál jako hořká zpráva o lidech. Skuteční hasiči z Vrchlabí, kteří se stali inspirací, si ve filmu nejen zahráli, ale pomohli i k jeho uvedení, když cenzorům potvrdili pravdivost filmových historek
Taking off (1971). Svůj první americký film nazýval Forman svým posledním českým filmem. Příběh (v němž režisér mimo jiné použil stejnou zápletku jako v Konkursu) totiž američtí diváci nepochopili a Forman tak zjistil, že pro ně musí točit jinak
Přelet nad kukaččím hnízdem (1975). Kdo je větší blázen? My, nebo ti venku? V pětioscarové vzpouře z psychiatrické léčebny načal Forman své další téma: vzpouru individuality vůči institucím
Vlasy (1979). „Máničkovský“ muzikál natočil Forman deset let po premiéře Hair na Broadwayi. Údajně tento titul patří k těm, které svým známým promítal nejčastěji
Ragtime (1981). Psychopatický vrah, rozvodové intriky, tvrdohlavý pianista a zběsilý čas nových přeměn na počátku dvacátého století. V malých rolích se ve filmu mihnou Jan Tříska a Pavel Landovský
Amadeus (1984). Historické drama o střetu geniality s průměrností se Forman vrátil natočit do Prahy. Pod dohledem StB vzniklo strhující dílo, které si vysloužilo osm Oscarů a vyvolalo mozartomanii
Valmont (1989). Dva cyničtí poživačníci si pohrávají s životy jiných. Románu generála Choderlose de Laclose napsaného pár let před Francouzskou revolucí se chytili i jiní režiséři jak před Formanem, tak po něm
Lid versus Larry Flynt (1996). Formanův nejkontroverznější snímek. Forman prostřednictvím soudního sporu se zakladatelem pornočasopisu (Larry Flynt se ve filmu osobně mihne) řeší svobodu slova. Feministka Gloria Steinemová ale vnímala snímek spíše jako ponižování žen
Muž na Měsíci (1999). Opět životopisný příběh. Jim Carrey se převtělil do provokativního komika Andyho Kaufmana. I mimo natáčecí plac prý vystupoval v různých alter egách své postavy
Goyovy přízraky (2006). Forman se znovu vrací do minulosti k osudu skutečné osobnosti, tentokrát malíře Francisca Goyu staví proti omezenosti inkvizice. Podle režiséra je film upozorněním, že lidstvo se z lekcí v minulosti nikdy nepoučí
