Od bot Charlotty Masarykové po inaugurační šaty Evy Pavlové. Výstava porovnává módu a styl prvních dam

Některé manželky českých a československých prezidentů vystupovaly na veřejnosti častěji, jiné dávaly přednost soukromí či své profesi. Na veřejném obrazu prezidentů se ale podílely všechny. A jejich oděvy odrážely proměny a různé charaktery symbolické role první dámy. Výstava v Národním muzeu na módě a stylu prezidentských chotí ukazuje, jak se měnilo společenské klima během posledních sta let. Návštěvníci nahlédnou do šatníku dvanácti prvních dam, od Charlotty Masarykové po Evu Pavlovou.

„Naše první dámy byly spíše konzervativní. Nijak nevybočovaly z toho, co se v jejich době nosilo,“ shrnula autorka výstavy Miroslava Burianová.

Výstava ukazuje autentické modely a doplňky manželek prezidentů i módní kreace, které reflektují vkus a styl té které první dámy. Zastoupena je móda pro oficiální či slavnostní příležitosti i na každodenní nošení. Koncept uspořádání je tematický, nikoliv chronologický, takže je snazší porovnat, v čem byl přístup jednotlivých manželek hlav státu k módě shodný, či odlišný.

„Chci to jako paní Benešová“

Charlotta Garrigue Masaryková byla sice ve svých politických názorech pokroková, v módě ale poněkud upjatá, převážně nosila bílou batistovou halenku se stojáčkem a dlouhou sukni. Prohlédnout si lze například i její boty.

„Po ní se toho dochovalo velmi málo. Je to dáno i tím, že byla první dámou velmi krátkou dobu a v této roli vystupovala jen výjimečně,“ doplnila autorka výstavy. Už v době, kdy se její manžel stal prvním československým prezidentem, byla Charlotta nemocná, zemřela v roce 1923.

Pro Hanu Benešovou jsou typické elegantní kostýmy doplněné klobouky a rukavičkami. „Je označována za vzor elegance, ale je třeba říci, že to měla snazší než její nástupkyně. Byla první dámou v době, kdy chodily oblečené elegantně téměř všechny ženy,“ připomíná Burianová.

Marta Gottwaldová byla nepřehlédnutelná díky kožichům, které nosila i v létě, a proslula snahou napodobit styl své předchůdkyně. „Traduje se, že docházela do salonu Hany Podolské se slovy: Chci to jako paní Benešová,“ podotkla autorka výstavy. „Díky tomu měla kvalitní, dobře ušité oděvy, ale celkové vyznění oděvu není dáno jen kvalitou látky a jejím zpracováním, ale i tím, jakým způsobem souzní se svým majitelem,“ dodala.

Peněženka Viery Husákové, svetr Olgy Havlové

Manželky dělnických prezidentů Marie Zápotocká a Božena Novotná ve svých neforemných šatech a kostýmech do prostředí Pražského hradu těžko zapadaly. Ovšem Irena Svobodová vrátila podle autorů výstavy na Hrad noblesu.

Vieru Husákovou připomíná mimo jiné pudřenka, kterou měla u sebe, když vrtulník, v němž seděla, v roce 1977 havaroval. Manželka Gustáva Husáka nehodu nepřežila. „Viera Husáková byla první dámou, o které většina obyvatel Československa ani nevěděla, že existuje. A o tom, že je Gustáv Husák ženatý, se často dozvěděli až ve chvíli, kdy tragicky zemřela,“ dodává Miroslava Buriánová.

Módní styl Olgy Havlové reprezentuje svetr, který nosila do Výboru dobré vůle, Dagmar Havlovou divadelní kostým. Vkus Livie Klausové připomene vystavený kalhotový kostým. Současná první dáma Eva Pavlová na výstavu zapůjčila své inaugurační šaty.

Nahrávám video

Muzeum vystavuje rovněž desítky předmětů spojených se životy českých a československých prezidentských párů. Spolu s modely šatů dokládají, jak se během dvacátého století oděvní etiketa měnila v závislosti na proměnách společnosti. Vysvětlení poskytnou citace z knih o etiketě od Gutha-Jarkovského až po Ladislava Špačka.

Součástí výstavy je také salónek pro gentlemany, možnost vyzkoušet si dobový klobouk ve stylu prvních dam či si s pomocí počítačové techniky pořídit retro fotografii s některým z prezidentů.

Výstava První dámy – móda a styl zůstane veřejnosti přístupná až do dubna příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
před 16 hhodinami

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 20 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Farma zvířat, Iron Maiden nebo návrat Top Gunu

Co nám zbylo z lásky je název islandského filmu a také otázka pro rodinu ve zdánlivě všedním příběhu. Farma zvířat dostává na plátna animované zpracování slavného románu. Animované je i francouzské dobrodružství Malá Amélie o poznání a dětské zvídavosti. Do kin se vrací kultovní film o amerických stíhacích pilotech: Top Gun. A dokument Iron Maiden: Burning Ambition rekapituluje půlstoletou historii heavymetalové kapely.
15. 5. 2026

Nepodceňujte Connie, ukáže další knižní pokračování Kmotra

Osudy fiktivní mafiánské rodiny Corleonů se dočkají dalšího knižního pokračování. Nejnovější kapitolu k sáze Kmotr připíše americká spisovatelka Adriana Trigianiová. Román pod názvem Connie má vyjít příští rok na podzim a příběh se bude poprvé soustředit na ženskou hrdinku.
15. 5. 2026
Načítání...