Od bot Charlotty Masarykové po inaugurační šaty Evy Pavlové. Výstava porovnává módu a styl prvních dam

Některé manželky českých a československých prezidentů vystupovaly na veřejnosti častěji, jiné dávaly přednost soukromí či své profesi. Na veřejném obrazu prezidentů se ale podílely všechny. A jejich oděvy odrážely proměny a různé charaktery symbolické role první dámy. Výstava v Národním muzeu na módě a stylu prezidentských chotí ukazuje, jak se měnilo společenské klima během posledních sta let. Návštěvníci nahlédnou do šatníku dvanácti prvních dam, od Charlotty Masarykové po Evu Pavlovou.

„Naše první dámy byly spíše konzervativní. Nijak nevybočovaly z toho, co se v jejich době nosilo,“ shrnula autorka výstavy Miroslava Burianová.

Výstava ukazuje autentické modely a doplňky manželek prezidentů i módní kreace, které reflektují vkus a styl té které první dámy. Zastoupena je móda pro oficiální či slavnostní příležitosti i na každodenní nošení. Koncept uspořádání je tematický, nikoliv chronologický, takže je snazší porovnat, v čem byl přístup jednotlivých manželek hlav státu k módě shodný, či odlišný.

„Chci to jako paní Benešová“

Charlotta Garrigue Masaryková byla sice ve svých politických názorech pokroková, v módě ale poněkud upjatá, převážně nosila bílou batistovou halenku se stojáčkem a dlouhou sukni. Prohlédnout si lze například i její boty.

„Po ní se toho dochovalo velmi málo. Je to dáno i tím, že byla první dámou velmi krátkou dobu a v této roli vystupovala jen výjimečně,“ doplnila autorka výstavy. Už v době, kdy se její manžel stal prvním československým prezidentem, byla Charlotta nemocná, zemřela v roce 1923.

Pro Hanu Benešovou jsou typické elegantní kostýmy doplněné klobouky a rukavičkami. „Je označována za vzor elegance, ale je třeba říci, že to měla snazší než její nástupkyně. Byla první dámou v době, kdy chodily oblečené elegantně téměř všechny ženy,“ připomíná Burianová.

Marta Gottwaldová byla nepřehlédnutelná díky kožichům, které nosila i v létě, a proslula snahou napodobit styl své předchůdkyně. „Traduje se, že docházela do salonu Hany Podolské se slovy: Chci to jako paní Benešová,“ podotkla autorka výstavy. „Díky tomu měla kvalitní, dobře ušité oděvy, ale celkové vyznění oděvu není dáno jen kvalitou látky a jejím zpracováním, ale i tím, jakým způsobem souzní se svým majitelem,“ dodala.

Peněženka Viery Husákové, svetr Olgy Havlové

Manželky dělnických prezidentů Marie Zápotocká a Božena Novotná ve svých neforemných šatech a kostýmech do prostředí Pražského hradu těžko zapadaly. Ovšem Irena Svobodová vrátila podle autorů výstavy na Hrad noblesu.

Vieru Husákovou připomíná mimo jiné pudřenka, kterou měla u sebe, když vrtulník, v němž seděla, v roce 1977 havaroval. Manželka Gustáva Husáka nehodu nepřežila. „Viera Husáková byla první dámou, o které většina obyvatel Československa ani nevěděla, že existuje. A o tom, že je Gustáv Husák ženatý, se často dozvěděli až ve chvíli, kdy tragicky zemřela,“ dodává Miroslava Buriánová.

Módní styl Olgy Havlové reprezentuje svetr, který nosila do Výboru dobré vůle, Dagmar Havlovou divadelní kostým. Vkus Livie Klausové připomene vystavený kalhotový kostým. Současná první dáma Eva Pavlová na výstavu zapůjčila své inaugurační šaty.

Nahrávám video
Móda a styl prvních dam na výstavě v Národním muzeu
Zdroj: ČT24

Muzeum vystavuje rovněž desítky předmětů spojených se životy českých a československých prezidentských párů. Spolu s modely šatů dokládají, jak se během dvacátého století oděvní etiketa měnila v závislosti na proměnách společnosti. Vysvětlení poskytnou citace z knih o etiketě od Gutha-Jarkovského až po Ladislava Špačka.

Součástí výstavy je také salónek pro gentlemany, možnost vyzkoušet si dobový klobouk ve stylu prvních dam či si s pomocí počítačové techniky pořídit retro fotografii s některým z prezidentů.

Výstava První dámy – móda a styl zůstane veřejnosti přístupná až do dubna příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 1 hhodinou

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 21 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
včera v 13:07

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026
Načítání...