Obrazy pražské periferie nejsou okrajové pro Lhotáka, Sudka ani Císařovského

Nahrávám video

Okrajové části hlavního města v minulosti inspirovaly mnoho umělců, kteří by je dnes nejspíše vůbec nepoznali. Jak se tyto oblasti za poslední desítky let proměnily, ukážou 26. června na ČT art Obrazy pražské periferie. Dokument natočil Josef Císařovský.

Dokladem proměn je třeba snímek, který na pražské Pankráci pořídil v polovině minulého století fotograf Josef Sudek. Ukazuje jeden činžovní dům, zahrádkářskou kolonii a dětské hřiště. Postupně se z okrajové části ale stalo širší centrum, kde stojí kancelářské budovy, luxusní byty a obchodní centrum. 

„Zatímco dneska známe na kraji Prahy vlastně jenom překladiště a hypermarkety, dříve měl více přírodní podobu. Ploty, kůlny, přístřešky, boudičky, to všechno ze dřeva. Periferie v podstatě žila napůl v kooperaci s přírodou,“ upozorňuje na jeden z rozdílů autor dokumentu Josef Císařovský.

V neděli navečer u jatek na Praze VII, 1943, soukromá sbírka
Zdroj: Retro Gallery/Kamil Lhoták

Při konfrontaci někdejší pražské periferie a současné podoby stejných míst vycházel kromě Sudkových fotografií také z obrazů Kamila Lhotáka. Ten se ve svých malbách vedle různých strojů s oblibou vracel také k ohradám či garážím, které mimo jiné v dětství vídal v Nuslích. Mnohdy nostalgicky působící výjevy odráží malířův zájem o proměnu přírodní krajiny v umělou, zasaženou člověkem.

Podél Botiče

Císařovského snímek ovlivnil také nerealizovaný scénář režiséra Jiřího Lehovce. Jeden ze zakladatelů českého dokumentu se pokoušel zachytit poetiku všednosti, třeba v roce 1939 ve filmu Divotvorné oko, kde zblízka nafilmoval běžné věci jako kartáč, kapesní hodinky nebo bublinky v sodovce.

Ve třicátých letech připravil také fotografický scénář, kdy podél více než třiceti kilometrů dlouhého pražského potoku Botič nafotil sérii snímků. Zůstaly černobílým svědectvím tehdejší scenerie, jež prošla zásadní proměnou. Například v Michli, kde potok původně protékal u polí a zahrad, Botič „zmizel“ pod zem a změnila se i jeho původní trasa. „Je to jeden z nejbrutálnějších případů a modelových situací, jak s krajinou zacházíme,“ upozorňuje v souvislosti s pražským potokem Císařovský.

Botič v Nuslích
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Ke scénáři Lehovce, fotografiím Sudka a obrazům Lhotáka přidává v Obrazech pražské periferie ještě zápisy filmaře Pavla Juráčka, který se o těchto sociálně zajímavých místech zmiňoval ve svých denících. Jimi zachycenou minulost a kamerou Michala Němce zaznamenanou současnost propojuje dokument i pomocí 3D animací a leteckých map.     

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 16 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 21 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
včera v 08:00

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...