Obrazy pražské periferie nejsou okrajové pro Lhotáka, Sudka ani Císařovského

3 minuty
Obrazy pražské periferie v dokumentu
Zdroj: ČT24

Okrajové části hlavního města v minulosti inspirovaly mnoho umělců, kteří by je dnes nejspíše vůbec nepoznali. Jak se tyto oblasti za poslední desítky let proměnily, ukážou 26. června na ČT art Obrazy pražské periferie. Dokument natočil Josef Císařovský.

Dokladem proměn je třeba snímek, který na pražské Pankráci pořídil v polovině minulého století fotograf Josef Sudek. Ukazuje jeden činžovní dům, zahrádkářskou kolonii a dětské hřiště. Postupně se z okrajové části ale stalo širší centrum, kde stojí kancelářské budovy, luxusní byty a obchodní centrum. 

„Zatímco dneska známe na kraji Prahy vlastně jenom překladiště a hypermarkety, dříve měl více přírodní podobu. Ploty, kůlny, přístřešky, boudičky, to všechno ze dřeva. Periferie v podstatě žila napůl v kooperaci s přírodou,“ upozorňuje na jeden z rozdílů autor dokumentu Josef Císařovský.

V neděli navečer u jatek na Praze VII, 1943, soukromá sbírka
Zdroj: Retro Gallery/Kamil Lhoták

Při konfrontaci někdejší pražské periferie a současné podoby stejných míst vycházel kromě Sudkových fotografií také z obrazů Kamila Lhotáka. Ten se ve svých malbách vedle různých strojů s oblibou vracel také k ohradám či garážím, které mimo jiné v dětství vídal v Nuslích. Mnohdy nostalgicky působící výjevy odráží malířův zájem o proměnu přírodní krajiny v umělou, zasaženou člověkem.

Podél Botiče

Císařovského snímek ovlivnil také nerealizovaný scénář režiséra Jiřího Lehovce. Jeden ze zakladatelů českého dokumentu se pokoušel zachytit poetiku všednosti, třeba v roce 1939 ve filmu Divotvorné oko, kde zblízka nafilmoval běžné věci jako kartáč, kapesní hodinky nebo bublinky v sodovce.

Ve třicátých letech připravil také fotografický scénář, kdy podél více než třiceti kilometrů dlouhého pražského potoku Botič nafotil sérii snímků. Zůstaly černobílým svědectvím tehdejší scenerie, jež prošla zásadní proměnou. Například v Michli, kde potok původně protékal u polí a zahrad, Botič „zmizel“ pod zem a změnila se i jeho původní trasa. „Je to jeden z nejbrutálnějších případů a modelových situací, jak s krajinou zacházíme,“ upozorňuje v souvislosti s pražským potokem Císařovský.

Botič v Nuslích
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Ke scénáři Lehovce, fotografiím Sudka a obrazům Lhotáka přidává v Obrazech pražské periferie ještě zápisy filmaře Pavla Juráčka, který se o těchto sociálně zajímavých místech zmiňoval ve svých denících. Jimi zachycenou minulost a kamerou Michala Němce zaznamenanou současnost propojuje dokument i pomocí 3D animací a leteckých map.     

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 1 hhodinou

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 7 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...