David Ondříček, několikanásobný držitel Českých lvů a Cen české filmové kritiky, patří k nejvýraznějším současným českým filmařům. Jeho nejnovější počin ovšem diváci neuvidí na velkém plátně, ale v komorním prostoru Dejvického divadla v Praze. Přímo pro tuto scénu Ondříček napsal a také zrežíroval hru. Bilanci jednoho života nazval otázkou: Kde je ta ryba?
Do dejvického divadla se David Ondříček vrátil po patnácti letech. Právě na těchto prknech se pustil do svého režijního divadelního debutu, když nastudoval divácky úspěšnou parodii na Hitchcockovy filmy 39 stupňů. Hrála se deset let, jednu ze stěžejních postav ztvárnil tehdy Jaroslav Plesl, který dostal hlavní roli i v Ondříčkově nové hře.
„Staletími jsme překonali stud mluvit o sexu, ale když se řekne smrt, je to zvláštní tabu,“ poznamenává k inscenaci Ondříček. Při psaní vycházel ze svých životních pocitů i z příběhu svých kamarádů. Část textu vznikla i díky improvizaci při zkouškách s herci.
Tématem je životní bilance, k níž hrdinu přimějí jeho padesátiny. Na jevišti ho čeká ohlédnutí, které vede ve vzpomínkách až do dětství, ale také opačným směrem, tedy až na samotný konec jeho života. „Kde se setkává s různými formami smrti, které na sebe berou podobu třeba jeho příbuzných, a u nich hledá odpovědi,“ doplnil Jaroslav Plesl.
Muži bilancují v Dejvickém divadle
V krátkém čase tak Dejvické divadlo předkládá divákům už druhé bilancování muže středního věku. Také dramatik a režisér Petr Zelenka nabízí ve hře Fifty generační výpověď padesátníků.
Hlavní roli muže bilancujícího svůj smolařský život během prezidentských voleb svěřil Ivanu Trojanovi. Rovněž Zelenka při psaní scénáře vycházel z osobní inspirace a postřehů svého okolí.
Naopak z repertoáru Dejvického divadla zmizel Ucpanej systém – nejúspěšnější inscenace této scény, v níž také exceloval Ivan Trojan. Derniérový přenos do kin sledovalo téměř třiatřicet tisíc diváků.
