Nový zákon má umožnit pružnější financování kulturních institucí

Ministerstvo kultury připravilo návrh zákona o veřejných kulturních institucích, které budou alternativou ke stávajícím příspěvkovým organizacím. Návrh by měl umožnit víceleté plánování a vícezdrojové financování a také pružnější hospodaření. Cílem normy je větší stabilita kulturních institucí. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) informoval, že jeho resort návrh zákona předloží v polovině letošního roku do připomínkového řízení vládě. Nabýt účinnosti by měl k 1. červenci 2024.

Baxa připomněl, že zákon o veřejné instituci v kultuře se v Česku řeší už mnoho let, potřeba takové normy je ukotvena i v programovém prohlášení současné vlády. „Přestože už jej několik vlád v minulosti slibovalo, nebyl doposud přijat. Přitom jde o důležitou právní normu, která by kulturním institucím mnohé zjednodušila a pomohla jim v dalším rozvoji,“ míní Baxa.

Uvádí autonomii v oblasti dlouhodobého plánování či vícezdrojové financování, které by mělo prospět zejména kulturním institucím v regionech. „Například městské divadlo by mohl významně podporovat i kraj,“ uvedl ministr.

Změna bude dobrovolná

Zákon o veřejných kulturních institucích by měl zavést nový druh právnické osoby pro oblast poskytování veřejných kulturních služeb. Veřejnou kulturní instituci zakotví jako zvláštní typ ústavu, který je alternativou ke stávajícím příspěvkovým organizacím.

Transformace stávajících příspěvkových organizací na veřejné kulturní instituce bude ze strany zřizovatelů dobrovolná. „Žádná z kulturních institucí ale nebude nucena k nové právní subjektivitě, vše bude na bázi dobrovolnosti,“ ujistil Baxa. Nadále se počítá i se zachováním právní formy příspěvkových organizací, o které musí pečovat stát ze zákona.

Veřejnou kulturní instituci může založit stát, kraj i obec. Nejvyšším orgánem veřejné kulturní instituce bude správní rada, kterou jmenuje zakladatel, statutárním orgánem bude ředitel volený správní radou, kontrolním orgánem pak dozorčí rada rovněž jmenovaná zakladatelem.

Transformace tří desítek příspěvkových organizací zřizovaných ministerstvem kultury není podle ministra Baxy prioritou. „Ten zákon je určen pro instituce živého umění, takže se tím pádem výrazně redukuje počet potencionálních příspěvkových organizací ministerstva kultury vhodných k transformaci,“ vysvětlil. Po schválení zákona plánuje ministerstvo odbornou debatu, jak by mohl zákon pomoci institucím živého umění, jejichž je resort zřizovatelem.

Zástupce divadel: Nová právní forma eliminuje problémy

Návrh zákona připravilo ministerstvo s využitím podkladů Asociace profesionálních divadel. „Asociace profesionálních divadel a Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů řeší alternativy vedení a financování kulturních organizací jako klíčové téma desítky let,“ uvedl ředseda této organizace Stanislav Moša.

A dodal, co si slibuje od nově vzniklé právní formy: „Má zejména eliminovat problémy, se kterými se organizace potýkají, jako je právě zastaralý model financování a nakládání s peněžními prostředky, včetně odměňování výkonných umělců.“ Na návrhu zákona spolupracoval kulturní resort rovněž s ministerstvem financí i se zástupci odborné veřejnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...