Dvoudenní pražská konference reSITE zkoumá 16. a 17. června nejen architekturu a rozvoj, ale i veřejný prostor v souvislosti s úspěšnou integrací nových obyvatel. Tématem pátého ročníku je „město a migrace“. Městské plánování může pomoci příchozím se integrovat a stávajícím obyvatelům odolat tlakům, domnívá se programový ředitel konference a architekt Osamu Okamura. On i hlavní host, americká socioložka Saskia Sassenová, upozorňují, že migraci nelze vnímat jen zúženě ve smyslu aktuální uprchlické vlny.
Rozhovor s Osamu Okamurou
Proč téma města a migrace? Reagujete na události poslední doby, kdy do Evropy přichází deseti tisíce migrantů?
S poslední vlnou uprchlíků je diskuse ve společnosti vypjatá, ale my se nedíváme pouze na tuto poslední vlnu, zajímá nás, jakým způsobem se města rozšiřují a jak rozšiřování plánovat. Je zřejmé, že ve většině úspěšných měst nevzniká přírůstek obyvatel pouze přirozeným způsobem, v Praze je to třeba dva a půl tisíce lidí za rok, ale právě příchodem nových obyvatel, migrací, což v Praze dělá zhruba pětinásobek.
Migrace nesouvisí ale jen s uprchlíky, ale také mladými lidmi, kteří se stěhují do měst. Je tedy snahou města omladit?
Průměrný věk lidí, kteří přichází odjinud, bývá nižší než věk stávajících obyvatel, to je pravda. Města mají určitou přitažlivost díky tomu, že nabízejí mnoho životních šancí, lepší pracovní uplatnění, platové podmínky, zajímavé kulturní vyžití, takže proto lidé odcházejí do měst za lepším životem.
Je to celosvětový trend, zhruba kolem roku 2050 má ve městě žít sedmdesát procent obyvatel planety.
Jak se v souvislosti s tím vším, co říkáte, naše města mění?
Naše konference je zřejmě celoevropsky největší akcí svého druhu, přijíždí 49 odborníků z celého světa. Už jsem měl možnost mluvit se Saskií Sassenovou, socioložkou a profesorkou z Kolumbijské univerzity. Snaží se o globální pohled, proč se lidé po zeměkouli pohybují, mluví například o ztrátě možnosti žít na různých částech planety z různých důvodů, které dávají do pohybu velké masy lidí…
…například kvůli suchu…
…třeba kvůli suchu, nebo znečištěním prostředí či těžbě. Mnoho důsledků je politických, Sassenová se nevybíravým způsobem dívá na roli západních zemí, Spojených států, jako na zdroj určitých konfliktů, které byly zasety do některých oblastí a vyvolaly migraci. Lidé putují a města jsou pod velkým tlakem, protože většina lidí přichází právě do měst, a ta proto musí plánovat. Zajímá nás, kde si stojí východní a střední Evropa.
Jak se to odráží v programu konference?
Budeme diskutovat o globálním pohybu i o tom, jak městské plánování a design může pomoci integrovat nově příchozí obyvatele. Podíváme se i na to, jak budovat určitou odolnost městské komunity proti náhlým tlakům a krizím. Součástí programu je také hra Play the City, která se hrála už v Kapském Městě, Istanbulu nebo Amsterodamu. Simuluje, jak nejlépe sehrát různé zájmy ve městě, devět set lidí v sále vytvoří dvanáct paralelních měst.
Sassenová: Migrace je složitější než před 200 lety. Můžou za ni i hypotéky
Americká socioložka Saskia Sassenová je jedním z hostů konference reSITE. Sama byla původně migrantkou, v devatenácti letech přišla z Nizozemska do New Yorku a začala pracovat jako uklízečka. Dnes je profesorkou na katedře sociologie na Kolumbijské univerzitě a hostující profesorkou na London School of Economics.
„Když před 200 lety člověk migroval po Evropě, byl to váš bratranec, byl ze stejné jazykové skupiny, stejného náboženství, přesto byl vnímán jako cizinec a musel bojovat o přijetí. Dnes jsou to lidé z jiných náboženských systémů, z jiných kultur. Tato migrace je složitější,“ upozorňuje.
„Musíme si v tom planetárním světě, který je dnes kolem nás, uvědomit, že si tu vzdálenost vytváříme uměle. Jsou to muži, ženy, děti, kteří potřebují najíst, vyspat se… jen se narodili jinde než my,“ říká o dnešních migrantech.
Za významnou migraci považuje i tu, jež se děje vnitrostátně. Zmiňuje nejen exploataci přírodních zdrojů, na jejichž těžbě byli lidé v daném místě dlouho závislí, ale po jejich vyčerpání byli nuceni hledat obživu pryč od domova. Migranty se podle ní staly i miliony lidí po krachu amerických bank, jež počátkem tisíciletí poskytovaly v obrovské míře hypotéky a stály u začátku ekonomické krize.
