Nové ve starém - Liberec

Národní památkový ústav spolu s dalšími institucemi a svými krajskými pobočkami zahájil zhruba půlroční mediální kampaň, jež by měla podpořit kladnou roli, kterou památkové ústavy věnují umisťování současné kvalitní moderní architektury do historické zástavby většiny našich měst. Chce připomínat nejen zajímavé a dobře hodnocené realizace, ale také nekvalitní a upadlé stavby, které se v řadě našich měst objevují v hojné míře. Chce napomoci laikům zdůvodněním svého postoje či jednoduchým odborným komentářem. My jsme pro dnešní zahájení této určitě inspirující série zvolili příklady z Liberce, města, které značně zachované, přinášejíc příklady kvalitní architektury konce devatenáctého a první poloviny dvacátého století, trpí developerskou agresí přímo ukázkově. Cyklus, který nese pojmenování Současná architektura a historické město, začíná rozhovorem s Mgr. Jiřím Křížkem, pracovníkem Národního památkového ústavu v Liberci.

Není to tak dávno, kdy se celá řada odborníků ale i laických občanů nejrůznějším způsobem, v novinových článcích, rozhlasových i televizních vystoupeních i podpisem řady petičních listů, snažila zabránit zbourání znalci velmi ceněného obchodního domu Ještěd architektů Miroslava Masáka a Karla Hubáčka. Tento tlak nebyl úspěšný a atypická stavba byla zbourána, aby udělala místo novému nákupnímu centru Forum. Proč vlastně byl odborníky původní obchodní dům Ještěd tak oceňován a jak se na tuto kauzu v posledních letech dívali občané Liberce či možná lépe řečeno Liberecka?

Obchodní středisko Ještěd (později Obchodní dům K-mart, poté OD Tesco) byl výjimečným příkladem strukturalistické architektury v tehdejším Československu, která dokázala reagovat na nejaktuálnější vývoj světové architektury (Velká Británie, Holandsko aj.). Objekt byl zároveň experimentální stavbou, na které se zkoušely a vyvíjely nové stavební materiály a konstrukce, např. později hojně rozšířené skleněné kopility. Snaha po památkové ochraně domu byla přímo vyvolána „poplachem“ z příprav na jeho demolici.

Řada, resp. drtivá většina kvalitní architektury z 60.-80. let, které je v ČR pomálu, je dosud bohužel bez památkové ochrany, protože se jí téměř nikdo z tohoto hlediska nevěnuje. Bohužel chybí systematická cílená aktivita, která by vedla k záchraně tohoto architektonického dědictví, tak jak se to podařilo např. v Anglii nebo Německu.

Jak hodnotíte architekturu nové budovy či možná budov, které na tomto místě vznikly?

Autorem nákupního centra je architekt Radim Kousal, úspěšný žák architektů Masáka a Hubáčka, který má za sebou řadu vydařených projektů, např. Krajské vědecké knihovny v Liberci. Bohužel v případě OD Tesca bylo jednoznačné zadání – 100% využití stavební parcely v půdoryse i ve výšce zástavby, to nemohlo dopadnout dobře, především z urbanistického hlediska. Arch. Kousal se snažil obrovskou hmotu „hangáru“ rozčlenit do více hmot, vytvořit na fasádách iluzi souboru několika domů, dokonce jeden starší dům z konce 19. století byl zachován a „pohlcen“ do novostavby – výsledek je ale velmi tísnivý a rozpačitý.

Uvažovaná stavba podobného typu měla vzniknout poblíž liberecké památné radnice. Jak to s ní vypadá ?

V bezprostřední blízkosti mezi radnicí a zámkem vzniklo v letech 2006 a 2008 další nákupní centrum Plaza, které považuji za ještě větší průšvih než OD Tesco. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od OD Ještěd se jedná o území památkové zóny, od začátku jsem byl přítomný za NPÚ schvalování té novostavby, kterou jsem z mnoha důvodů odmítal.

Po půl roce právních tahanic se mi podařilo i přes odpor tehdejšího magistrátu a kraje přinutit přes ministerstvo kultury krajský úřad k prošetření stavebního povolení – ve výsledku se ztratila dokumentace, prošetření skončilo a stavba se v poklidu dokončila. Velká část města je na dlouhou dobu ztracena pro smysluplnější využití, Plaza je i po dvou letech po dokončení poloprázdná.

Které další stavby podle Vás zasáhly brutálně do charakteristické zástavby libereckého centra?

Zlom nastal někdy kolem roku 1995, v 1. polovině 90. let se město začalo dávat pomalu dohromady a vypadalo to nadějně. První výrazně předimenzovaná stavba byl postmodernistický Palác Syner od arch. Suchomela, následovalo sídlo okresního a krajského soudu – ohromná hmota monotónně obložená leštěnou žulou. Vše vyvrcholilo v roce 2008, kdy poslední ohromný projekt nákupního centra Arkády skončil obrovským kráterem v centru města, podobně jako zdemolované území po Textilaně.

Nutno poznamenat, že brutální zásahy do struktury města se konaly už v meziválečném období, např. v souvislosti s výstavbou obchodního domu Dunaj od arch. Foehra. Centrum Liberce je za posledních 150 let architektonicky dvakrát až třikrát převrstvené, takže charakter zástavby je těžko uchopitelný.

Které z nich je možno tolerovat, které jsou nepřijatelné a z jakých důvodů?

V Liberci vznikla i řada povedených staveb i staveb, které alespoň neparazitují a nerozbíjejí strukturu města. Kritérium přijatelnosti pro mě spočívá v posouzení, co stavba přináší a co naopak bere veřejnému prostoru a životu města. Stavby jako Plaza vznikly např. za cenu změny územního plánu, aby se redukovala plocha budoucího městského parku, což je zločin, obzvláště v Liberci, který nemá centrální městský park. Dále je to měřítko a hustota zástavby – pokud novostavba o x podlaží převýší stávající zástavbu, vnáší do centra nový „nelidský“ rozměr, což v případě centra Liberce vyvolává stísněnost fyzickou i psychickou.

Zajímavým příkladem moderní současné a navíc  přitažlivé (doslova) budovy je novostavba Krajské vědecké knihovny v Liberci. Čím je tato stavba pro občany Liberce a v čem vidíte její kvality?

Tato budova „usmíření“ má velmi pozitivní náboj a dokonale slouží kultuře, což je dáno nejen stavbou, ale i lidmi, kteří v ní pracují. Půjčováním knížek počínaje přes koncerty, výstavy, autorská čtení atd. atd., nebo si tu můžete jen tak sednout na kávu a relaxovat. Nelze opomenout i sakrální a symbolický rozměr židovské modlitebny, která je v novostavbě obsažena. Stavba zrovna slaví 10 let od dokončení a je toho hodně, co městu za tu dobu dala – hlavně otevřenost a svobodu, byť to zní jak fráze - chce si to sem zajít na nějakou akci a přímo to zažít. Je to jedna z nadějí, že se Liberec vzpamatuje z dlouhé kocoviny.

  • Liberec / obchodní centrum Delta zdroj: JoVo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2103/210233.jpg
  • Liberec / centrum Plaza zdroj: JoVo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2103/210232.jpg
  • Krajská vědecká knihovna Liberec zdroj: Krajská vědecká knihovna Liberec http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2109/210875.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Já, Rocky, Hunger Games či Máma a Táta jsou Boží

V kinech se představuje hraný snímek Já, Rocky. Je příběhem vzniku slavné filmové boxerské série, která udělala hvězdu ze Sylvestra Stalloneho. Se sportem, tentokrát formulí 1, má co do činění i kanadské životopisné drama Villeneuve: Zrození šampióna. Režisér Francois Ozon se pak pustil do nové, černobílé adaptace existenciální klasiky, románu Cizinec od Alberta Camuse. Česká fantasy komedie Máma a Táta jsou Boží chce navázat na tradici rodinných, často trikových titulů. V roli rodičů, kteří dostanou božské schopnosti, se představují Vica Kerekes a Petr Lněnička. A kasovně úspěšné dystopické Hunger Games se vrací s dalším dílem nazvaným Úsvit sklizně.
20. 11. 2026‌‌

Československé cestovatelské plakáty zrcadlily dobu

Jako o oknech do neexistujícího světa mluví o cestovatelských plakátech autoři knihy Visit Czechoslovakia. Ta ukazuje, jak se Československo v různých obdobích snažilo podpořit turistiku a přitáhnout návštěvníky ze zahraničí.
19. 11. 2026‌‌

Van Goghův aukční rekord za Kvetoucí kaštany málem zhatila minulost

Za 190,4 milionu dolarů (téměř 4,3 miliardy korun) se prodal obraz Châtaigniers en fleurs (Kvetoucí kaštany) od Vincenta van Gogha. Malba se stala čtvrtým nejvýše vydraženým výtvarným dílem historie a také nejdražším dílem tohoto nizozemského výtvarníka prodaným v aukci. Nad jejím uskutečněním přitom do poslední chvíle visel otazník kvůli požadavku potomků někdejších majitelů.
19. 11. 2026‌‌

Z Puškinovy básně zmizel alkohol. Nepřípustné, uznalo ruské ministerstvo po kritice

Ruští vydavatelé učebnice literatury pro třetí třídu zkrátili báseň Alexandra Sergejeviče Puškina. Z veršů jednoho z nejvýznamnějších ruských poetů vypustili verše o alkoholu. To, co začalo jako údiv matky jednoho školáka, se přelilo do veřejné diskuse. V ní zaznělo i vyjádření z Kremlu, že do děl ruských velikánů by se nemělo zasahovat. Kritici nicméně vnímají krácení Puškinových veršů jako součást širší cenzury.
18. 11. 2026‌‌

Kvíz: Vyznáte se ve filmových Bondech?

Agentem 007 se v chystaném filmu stane Robert Pattinson. Slovy „Jsem Bond, James Bond“ se ale před ním představilo už šest jiných herců. Počínaje snímkem Dr. No v roce 1962. Kvíz ukáže, jak dobře se v představitelích neohroženého služebníka Jejího veličenstva vyznáte.
18. 11. 2026‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
18. 11. 2026‌‌

Novým filmovým Bondem je Robert Pattinson

Britský herec Robert Pattinson se stane novým představitelem Jamese Bonda, oznámily oficiální účty filmové série o agentovi 007 na sociálních sítích. Čtyřicetiletý Pattinson bude sedmým hercem, který ztvární slavného britského špiona, a prvním po odchodu Daniela Craiga. Objeví se v připravovaném 26. filmu série, který bude režírovat Denis Villeneuve. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
16. 11. 2026Aktualizováno16. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.