Nová bondovka se drží Fleminga

Londýn - Nejnovější příběh Jamese Bonda se odehrává v roce 2011 převážně v Dubaji a slavnému agentovi 007 je stále něco přes třicet, prozradil autor poslední knihy o Bondovi Američan Jeffery Deaver. Známého amerického autora thrillerů vybrali dědici Iana Fleminga, duchovního otce Jamese Bonda. Zatím poslední bondovka nazvaná Carte Blanche vyjde v Londýně 26. května, současně i v elektronické podobě a jako audio kniha. V českém překladu se kniha objeví na pultech v červnu pod titulem Nula stupňů volnosti.

Deaver má na kontě 26 vlastních knih a podle listu The Times, který zveřejnil ukázky z poslední bondovky, se poučil Flemingovým stylem. Kniha je podle deníku hutná, konkrétní a věnuje pozornost detailu a jazyku.

V rozhovoru s listem připustil, že fanoušci, kteří znají jen filmy o Jamesi Bondovi, mohou být překvapeni. „Většina lidí zná Bonda hlavně z filmů. Já jsem se však při formování jeho postavy vrátil k Flemingovým knihám, které vycházely od roku 1953 do poloviny 60. let,“ řekl Deaver.

Nahrávám video

Všech 14 knih, které Fleming o Bondovi napsal, přečetl, už když mu bylo jedenáct. Přes tuto důvěrnou znalost si Američan Deaver musel dát pozor, aby Angličan Bond zněl dostatečně přesvědčivě. Při přípravě na psaní Carte Blanche prý proto četl scénáře anglických televizních seriálů - o špionech (Spooks) i o běžných lidech (Coronation Street a EastEnders).

Deaver je dalším v řadě autorů, kteří po Flemingovi (1908-1964) napsali knihy o agentovi 007. Před ním to byli Kingsley Amis, John Pearson, John Gardner, Raymond Benson a naposledy Sebastian Faulks. Po celém světě se prodalo již na 100 milionů knih o Bondovi.

„Děj se odehrává v roce 2011, Bondovi je stále něco přes třicet, stejně jako v první knize Casino Royal před skoro 60 lety,“ dodal spisovatel. Podle něj je Bond jako ve Flemingových knihách veteránem královského námořnictva, ovšem má za sebou zkušenosti z Afghánistánu.

"Zachoval jsem Jamese Bonda přesně takového, jak ho Ian Fleming stvořil. Zachoval jsem i jedinečnou náladu, kterou autor vnesl do svých knih, ale zároveň jsem do textu zakomponoval i to, co je typické pro můj literární styl: detailní průzkum, rychlý spád a překvapivé zvraty." /Jeffery Deaver/

Pozadím děje je i válka na Blízkém východě a současné ekonomické problémy. „Bylo pro mě důležité, aby kniha byla relevantní a zakotvená v realitě,“ prohlásil Deaver.

James Bond v novém příběhu jezdí v automobilu Bentley Continental GT, podobně jako v několika Flemingových knihách, i když později byl spojován především s další britskou automobilkou Aston Martin. Bentley také spolu s nakladatelstvím Hodder & Stoughton vydává omezenou sérii Carte Blanche. Kniha bude stát 1000 liber (28 tisíc korun), je vázaná v kůži, má aluminiový obal ve tvaru vozu Bentley a v něm zatavenou střelu ráže devíti milimetrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 16 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...