Praha – Označení nezávislý film pochází z Ameriky, v Evropě má trochu jiné vyznění. Zatímco ve Spojených státech jde především o snímky realizované mimo Hollywood, v Evropě chápeme nezávislý film spíše jako žánrovou alternativu. Že lze stále točit bez velké produkce a skutečně nízkorozpočtově, to chce svou tvorbou ukázat i režisér Jan Wolf. Náklady na jeho retrosnímek Normalis nepřesáhly prý příliš 60 tisíc korun. Svůj celovečerní debut představil Wolf v tomto týdnu, premiéra ale neodstartovala cestu filmu do distribuce. Normalis pro kina určen není.
Wolf vystudoval grafiku, věnuje se ale i filmařině, která ho prý vždycky lákala. „Jednou jsem si sednul, sepsal svoje zážitky a zážitky ostatních a zformoval je do příběhu, který je svým způsobem vlastně biografický,“ prozradil, co bylo na začátku pětiletého natáčení snímku Normalis.
Jeho hlavní hrdinkou je mladá režisérka Helena Winkelmannová, i ona se pustí do natáčení svého prvního vysněného filmu, trvá jí to ale třikrát déle než Wolfovi. Cestu jí zkříží rok 1968, proměna filmového průmyslu a osudový muž. „Snímek se jmenuje Normalis, protože se odehrává právě během normalizace,“ doplnil Wolf.
Pro retrofilm se rozhodl prý proto, že ho baví šedesátá léta a také proto, že je ve filmu snazší rekonstruovat minulost než reflektovat současnost. „Toužil jsem po autentickém záběru, aby to vypadalo, že to bylo natočené v 60. letech. I na úvod uvádím, že je film inspirovaný barevností té doby,“ prozradil Wolf. „Atmosféra, pocit, které ve vás mozaika vyvolává, je důležitá, spíše jdu za vizualitou než za příběhem.“
Do role Heleny obsadil kostýmovou výtvarnici Annu Forstovou, i ostatní role svěřil především kamarádům (mimo jiné výtvarníkovi a hudebníkovi Michalu Cimalovi), ze kterých sestavil i štáb. „Jediná známější tvář, která tam je, je Anna Polívková, má ve filmu takový štěk, nebo herec a šansoniér Josef Kristián Mejstřík,“ uvedl Wolf.
Větší prostor dostali ve filmu Helenin osudový muž, jehož hraje Jan Němec, a jeho známá, herečka Magda (Norma Schneiderová). Normalis na jejich osudech ukazuje lesk a bídu filmového průmyslu od konce šedesátých let do počátku osmdesátých, který z mladých umělců udělal oběti doby, společnosti i jejich vlastních snů.
Wolfův film není určen pro komerční promítání. Rád by ho ale promítl na některém z filmových festivalů a nevylučuje ani možnost, že bude ke zhlédnutí na internetu.
